Před třemi měsíci opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie dokázalo s využitím obstrukcí v podstatě paralyzovat jednání sněmovny, aby zabránilo přijetí zákona o korespondenční volbě.
Politické strany a hnutí mají povinnost zpracovávat výroční finanční zprávy, musí je předložit Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí každý rok do 1. dubna.
Jiří Bolek z Karlovarska na internetu oslavoval ruského prezidenta Vladimira Putina a schvaloval ruskou agresi na Ukrajině. Hnutí ho ze svých řad už vyloučilo.
Málokterá země provedla po ruském útoku na Ukrajinu takový obrat jako Německo. Ukončilo projekt plynovodu Nord Stream 2 a upustilo od jednoho ze svých základů, že do válčících zemí nedodává zbraně.
Poslanec Bašta by hlasoval pro uvalení sankcí proti Rusku, ale neočekává tvrdý postup Evropské unie. Uvedl také, že krok je agrese, ale nehrozí, že Rusko dojde až do Kyjeva.
„Jsem v zásadě proti změnám jednacího řádu, pokud se na tom nedohodnou vládní strany s opozicí. Protože v opačném případě by hrozilo, že po příštích volbách by se role mohly přeměnit,“ řekl prezident.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová a lídr SPD Tomio Okamura označili postup vládní koalice za blamáž, když podle nich neměla dostatečný počet poslanců pro přehlasování postoje Senátu k novele.
„Z mého pohledu takto přerušit řečníka možné nebylo. Stejně tak nebylo možné navrhnout hlasování po 19. hodině. Tam v zásadě není moc co posuzovat,“ říká politolog Lukáš Jelínek.
Návrh stvrdily hlasy vládní pětikoalice, hnutí ANO a SPD byly proti. Nutnost zákona obhajovala vláda zaváděním případných dalších protikoronavirových opatření.
Poslanci jednali téměř den a noc, než vůbec schválili program mimořádné schůze. Na vině byly hlavně obstrukce zákonodárců SPD. Ti dali najevo, že chtějí jednání i nadále blokovat.
Zákonodárci kvůli obsáhlým projevům zástupců hnutí Tomia Okamury stihli pouze rozhodnout o tom, že pandemickou novelu projednají ve stavu legislativní nouze.
Sněmovna měla předlohu projednat v úterý odpoledne zrychleně ve stavu legislativní nouze. Michálek uvedl, že kvůli vetu SPD ale předpis na programu nebude.
Českým problémům se zdražováním energií prý v unii nikdo nenaslouchá, je proto třeba více spolupracovat s Polskem, Maďarskem a Slovenskem v rámci takzvané visegrádské čtyřky, tvrdí předseda SPD.
Mimořádná schůze sněmovny se v plném rozsahu neuskutečnila. Sněmovní většina vládní koalice oznámila, že nepodpoří schválení návrhu programu jednání, což se krátce před polednem stalo.
SPD argumentuje tím, že podíl zemřelých po nákaze covidem-19 nelze srovnat s nemocemi, proti kterým v současnosti v Česku platí povinné očkování. Očkování podle ní zároveň nezamezí šíření koronaviru.
Do Poslanecké sněmovny by se podle průzkumu ještě dostalo uskupení Pirátů a Starostů (PirSTAN) se 16,5 procenta. Čtvrté by skončilo hnutí SPD s podporou 8,5 procenta.
Pro koaliční smlouvu hlasovalo 98,8 procenta delegátů. Pokud souhlas vysloví i Zelení a liberálové, což se očekává, zvolí poslanci Spolkového sněmu Scholze kancléřem ve středu 8. prosince.
Poslanec, zakladatel a předseda SPD Tomio Okamura chce obhájit post předsedy na online konferenci. Ta má v plánu i debatu o programu a přípravách na komunální volby.
Do Vánoc by Německo mohlo mít novou vládu. Sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) oznámili, že se dohodli na společném programu. „Je to životaschopný kompromis,“ soudí expertka.
Nová koalice hodlá úsilí o ochranu klimatu ještě urychlit, a to mimo jiné rozsáhlejší podporou obnovitelných energií a stimuly k ukončení výroby energie z uhlí a dalších fosilních paliv.
Jak bude vypadat spolupráce sněmovní opozice s vládnoucí koalicí? A má šéfka sněmovny pravdu, když vnímá SPD jako xenofobní? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl místopředseda hnutí SPD Radim Fiala.
Poslanci mají ve středu volit nové vedení sněmovny. Na místopředsednictví se hlásí i SPD, což ale obě koalice odmítají. Podle Richterové je hnutí zastoupené ve výborech, kde k omezení nedochází.
Kandidáta na premiéra Petra Fialu čeká při sestavování vlády jednání s prezidentem Milošem Zemanem. „Věřím, že všichni budou respektovat Ústavu,“ řekl předseda ODS v úterním rozhovoru pro Radiožurnál.