Vítězný Ondrej Nepela

Největší hvězda československé výpravy na Zimních olympijských hrách 1972? Samozřejmě krasobruslař Ondrej Nepela.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ondrej Nepela | Foto: Olympic.org

Do Sappora odjížděl jako velký favorit. Byl úřadujícím mistrem Evropy a čerstvě i dvojnásobným světovým šampiónem. A s rolí největšího adepta na zlatou olympijskou medaili se Ondrej Nepela popral skvěle.

Rozhodl prakticky už v povinných cvicích, které byly vždy jeho specialitou. Ve volné jízdě si dokonce mohl Nepela dovolit pád při pokusu o trojitý flip. První místo ale udržel a historicky druhé československé zlato ze zimních Her bylo na světě.

„Už po povinných cvicích se dalo předpokládat, že to vyhraji. Bylo to pro mě hodně těžké, z toho důvodu, že jsem měl startovní číslo 17, tedy poslední. Nakonec z toho byl slušný výkon. Trojitý salchow se mi povedl, dvojitý axel i lutz také, akorát ten trojitý flip nevyšel. To mě trochu mrzelo, protože v tréninku jsem ani jeden nepokazil," říkal po čase Ondrej Nepela,  obrovský dříč.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příběhy ZOH - 1972 Sapporo

Dřina

Každý den trénoval poctivě na 100 procent, všechny své sestavy měl profesorsky dokonalé. Právě tím se podle někdejšího krasobruslaře Františka Pechara odlišoval od ostatních závodníků.

„Pečlivý, detailista, perfektcionalista. Vždycky se mu vyčítalo, že je v té volné jízdě neosobní, takový školomecký, že byl jako tvrdý. Je ale pravdou, že ten jeho vysoký standard odvedl vždycky. Kdykoli a kdekoli. Byl to prostě velikán krasobruslení," vzpomíná  jeho reprezentační kolega.

Rodák z Bratislavy byl na dnešní poměry výjimečný v tom, že celou svou závodnickou kariéru spolupracoval s jedním trenérem. Tedy trenérkou, Hildou Múdrou. Ta ho prakticky adoptovala do vlastní rodiny a jejich vztah byl naprosto korektní a vzácný.

Tabu

Rok po olympiádě v Sapporu se Ondrej Nepela usadil v Západním Německu a dal se na profesionální dráhu. Vystupoval v revue Holiday On Ice a vyzkoušel si také trenérskou dráhu. Velkým tabu byl Nepelův osobní život.

O jeho homosexualitě věděli jen ti nejbližší, komunistický režim dlouho utajoval pravou příčinu jeho brzké smrti. V pouhých 38 letech Nepela zemřel na AIDS.

„Já si myslím, že tím on i strádal. To jeho duševno měl někde za tou 13. komnatou tak zavřené, že o tom opravdu nikdo nevěděl. Žil hrozně krátce takový ten svůj osobní život naplno. Což bylo možná riziko celé té věci. Prostě ano, on odešel z toho života, ale v tom bruslařském zůstává," uzavírá František Pechar, někdejší Nepelův kolega z československé krasobruslařské reprezentace.

Vojtěch Bidrman, Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme