Vylodění v Normandii se zúčastnili i Čechoslováci, naživu už ale není ani jeden, uvádí Stehlík

Připomínky 80. výročí vylodění v Normandii ve Francii budou bez zástupců Ruska, jak koncem května rozhodl Elysejský palác. „Je to správně. Jestliže je tady země, která už třetí rok vede agresivní válku, tak v okamžiku, kdy si máme připomínat oběti 2. světové války, nevidím důvod, proč na oslavy zvát agresora,“ zdůrazňuje historik Eduard Stehlík pro Český rozhlas Plus.

Praha/Normandie Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hřbitov Collevile sur Mer je pozoruhodný svou jednoduchostí

První americký hřbitov 2. světové války v Evropě se nachází v Colleville-sur-Mer | Foto: Jan Šmíd | Zdroj: Český rozhlas

Na oslavách v Normandii byl Stehlík před deseti lety jako ředitel odboru pro válečné veterány – z tehdejší velké skupiny už ale naživu není ani jeden z pamětníků vylodění.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Eduard Stehlík, historik a ředitel Památníku Lidice

„Mnoho let si uvědomujeme, že se nezadržitelně blíží okamžik, kdy už veteráni nebudou. Letos těm nejmladším, kteří přijedou, bude 98 let, 102 nebo 104. To už je svým způsobem zázrak,“ poznamenává.

Z Čechoslováků zasáhli do vylodění především letci. Nasazeny byly všechny čtyři československé perutě působící v rámci britského královského letectva.

„Jejich úkolem bylo ochránit útočící jednotky spojenců, zajistit jejich přepravu, vlastně ochránit vzdušný prostor nad vyloďovacími plážemi tak, aby nacistická Luftwaffe nemohla operaci překazit. Nasazena byla i 311. bombardovací peruť, která konvoje chránila před německým námořnictvem a ponorkami,“ vysvětluje.

Lékař přijel na kole, operoval ve stodole. Sestřeleného pilota Ossendorfa v Bretani před Němci ochránili

Číst článek

Jedním z padlých byl i Miroslav Moravec, jehož rodiče Alois a Marie Moravcovi a bratr Vlastimil poskytli zásadní podporu při přípravách útoku na Reinharda Heydricha a byli zavražděni nacisty.

Největší v dějinách

Operace Overlord měla původně začít už počátkem května, nakonec ale k vylodění na pěti normandských plážích došlo až 6. června. A to i přesto, že počasí stále nebylo ideální. „Na druhou stranu to mělo výhodu, že si Němci mysleli, že v tak špatném počasí spojenci invazi neprovedou,“ podotýká Stehlík.

I tak se ale Němci v Normandii tvrdě bránili a po několika týdnech se zdálo, že to nedopadne dobře.

Vraky lodí v Normandii čekají na zápis na seznam UNESCO. ‚Je důležité toto dědictví studovat hned.‘

Číst článek

„Po prvním týdnu dosáhli spojenci necelých 18 procent svých cílů, takže se to nevyvíjelo vůbec dobře. Klíčové z mého pohledu bylo, že do toho Adolf Hitler neustále vstupoval, protože se domníval, že jde o klamnou operaci,“ doplňuje historik.

Spojenecká invaze je největší vyloďovací operací v dějinách a z historického hlediska patří k těm nejlépe zpracovaným a většina archivních materiálů byla dávno odtajněna. 

„Myslím si, že víme téměř všechno. Náš náhled v minulosti ovlivnilo odtajnění informací, podle kterých spojenci rozluštili kód Enigma a mohli číst zprávy druhé strany. Když vidíte protivníkovi přímo do kuchyně, do přípravy operací, tak to paradoxně malinko snižuje naše úvahy o genialitě spojeneckých velitelů,“ uzavírá Stehlík.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je v úvodu článku.

Michael Erhart, Šárka Fenyková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme