Reportáž z Krugerova národního parku v Africe: Před slonem a jinými zvířaty se nikdy neutíká
Výzkumy přírodovědců napříč světem pomáhají pochopit a chránit přírodu od tropických pralesů přes nekonečné savany až po tající polární oblasti. A poznatky ze zahraničí mohou pomoci i přírodě v Česku. Jedním z příkladů takových projektů je dlouhodobý výzkum vědců z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Krugerově národním parku v Jihoafrické republice.
Do jižní Afriky se vydal pořad Natura Plus s Ondřejem Novákem a Robertem Tropkem.
Poslechněte si reportáž o tom, jak Češi studují savany v jihoafrickém Krugerově národním parku
„Máme tu fotopast, která zaznamenává veškerý pohyb. Je zaměřená na savce, ale zachytí cokoliv. Na těchto plochách chytáme hmyz a kolegové botanici tu počítají rostliny, ornitologové ptáky a sledujeme tu i savce,“ říká entomolog a ekolog Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd, zatímco instaluje past na hmyz podobnou plastovému kbelíku.
Na něm jsou nainstalované LED diody, které emitují v UV spektru, což je důležité pro nalákání nočního hmyzu jako jsou třeba noční motýli, kudlanky nebo mravkolvi.
„Všechny tři skupiny jsou poměrně druhově bohaté v africké savaně, takže nám leccos řeknou i o další diverzitě,“ vysvětluje Tropek, ale výklad vzápětí přerušuje a poukazuje na slony, kteří v povzdálí spásají křoví.
Setkání se slony není v téhle části Afriky vůbec neobvyklé. Má ale svoje pravidla. „Před rokem se stalo, že hodně foukalo, byl velký hluk. A když jsme instalovali pasti na ploše v jižní části parku, všimli jsme si, že kousek od nás stojí stádo slonů. Dva sloni začali utíkat přímo na nás, začali útočit a troubit a strážce musel dvakrát varovně vystřelit. V tu chvíli nesmíte utíkat, ale to není úplně jednoduché,“ vzpomíná Tropek.
Bobři versus vlci. Vědci sledují život kolem bobřího hradu
Číst článek
Základní zásadu potvrzuje i průvodce z Krugerova národního parku Annoit Mashele, který v ruce drží pušku vyrobenou v brněnské zbrojovce a kontroluje, jestli jsou sloni dostatečně daleko.
„Pravidlo číslo jedna je nikdy neutíkat, jinak uvidí, že se jich bojíte. Takže se musíte zastavit. Zadruhé, zvířata vás nesmí ucítit, takže musíte neustále kontrolovat vítr, jestli nejde od vás k nim. Buďte na té správné straně.“
Podobných historek má Robert Tropek celou řadu. Přesto, nebo možná právě proto je podle něj je práce v africké savaně splněný sen. Na setkávání s predátory si prý člověk zvykne.
Jaké zážitky má Robert Tropek s hyenou, lvicí a levhartem? Nejen o tom uslyšíte v audiozáznamu. Poslechněte si celou Naturu.
