Dánští lídři se obávají, že jim americké firmy vypnou cloudová úložiště. Přesun dat je ale komplikovaný
A máte plány pro případ, že americké online služby přestanou fungovat? Tak by se dala shrnout výzva dánského ministra pro mimořádné situace, která míří na velké organizace. Pokud plány nemají, měli by si je rychle vytvořit.
Torsten Schack Pedersen pro významný dánský deník Politiken mluvil o tom, že organizace se opravdu mají připravit na to, že by nějaké problémy nastat mohly. Univerzity, úřady nebo velké firmy jsou na online službách plně závislé. Služby od společnosti Google Microsoft nebo různá cloudová úložiště se dají vlastně vypnout jedním jednoduchým kliknutím.
3:34
Apple vypíná britským uživatelům koncové šifrování dat. Proč je zálohování důležité?
Číst článek
Hrozba prý primárně je, že by firmy z rozhodnutí prezidenta Spojených států tyto služby vypnuli, byť třeba jenom na území Dánska. Úřady se podle ministra mají zamyslet nad tím, kdo vlastní jejich data, kde přesně jsou uložená. A za jakých podmínek by bylo možné je přesunout.
K tomu ještě patří jeden problém. Americký zákon, který už platí od roku 2018, takzvaný cloud act, říká, že americké společnosti musí dát data k dispozici, pokud je o to americké úřady požádají. I kdyby ležely třeba na dánském území.
Dánsko se obává, že by něco podobného jako vypnutí amerických online služeb bylo reálné. O tom nedávno mluvil Jacob Hertz, což je šéf dánské rady pro kyberbezpečnost. Říká, že riziko takového scénáře je sice malé, ale pořád reálné.
To znamenalo velké problémy i kdekoliv jinde ve světě. Pokud firmy své služby vypnou v jedné zemi, tak se nedá vyloučit, že to udělají v jiné. Tím pádem vy všichni přestali jejich služby využívat a nikdo by jim nevěřil. U Donalda Trumpa ale prý nelze vyloučit, že by se něco takového stalo.
Dánsko se Spojenými státy vede takový spor o Grónsko, které si USA nárokují. Nelze tak vyloučit další eskalace přestože Dánsko stále považuje Spojené státy za svého nejbližšího spojence.
Odejít od amerických poskytovatelů cloudů ale rozhodně jednoduché není, a to z mnoha důvodů. Existují tři firmy, které nabízí takové služby v gigantickém rozsahu. Všechny si konkurují a všechny jsou americké, konkrétně je to Amazon, Microsof a Google. V Evropě jsou sice společnosti, které nabízí něco podobného, ale není jich moc a jsou výrazně menší.
Na australské penzijní fondy útočí hackeři. Lidé přišli o sedm milionů korun, vláda se snaží uklidňovat
Číst článek
Kdyby se k nim najednou nahrnuly státy se svými velkými daty, tak by to pro ně asi byla komplikace. Navíc přesun dat musí být hladký, není možné vypnout celý stát na dva nebo tři dny a přesouvat obrovská množství dat. Ty služby jsou provázané, takže nejde jenom tak snadno jednu přesunout a ostatní nechat. Zajímat se o to bude asi čím dál tím víc zemí. Třeba nizozemský parlament vyzval vládu, aby vymyslela jakým způsobem vládní data uložit v Nizozemsku, aby nezůstávala v zahraničí.
Proč vlastně státy nebo firmy tyto služby využívají? Rozsah úložišť, který potřebují, totiž málokdo nabízí. Firmy navíc poskytují komplexní služby. Existuje třeba riziko, že vyhoří datacentrum. Na opravdu jsou potřeba experti, kteří jsou velmi dobře placení, a některé státy by si je nemohly sami dovolit. Navíc jsou tam problémy se škálováním, třeba ve chvíli se podává daňové přiznávání. Všichni ho podávají během dvou dnů a tím přetíží servery. S tím si velké americké firmy umí poradit.
