Nová studená válka. Čeští vědci zjišťují, jak může krize identity vést k mezinárodním sporům
Jak je možné předejít konfliktům, jako je ten na Ukrajině – to začínají zkoumat odborníci napříč Akademií věd. Krize a války v současném světě mají podle nich mnoho společného: je to střet mezi různými identitami. Díky datům z nových studií chtějí vědci porozumět tomu, jak společnost funguje a kde mohou konflikty vznikat.
„Kolektivní slovanská identita, kterou se ohání Vladimir Putin, tvrdí, že Ukrajina a Ukrajinci jsou umělý konstrukt a ve skutečnosti jde pouze o ‚Malorusy‘,“ říká Martin Klečacký, historik z Masarykova ústavu Akademie věd.
Čeští vědci zkoumají novou studenou válku. Snaží se zjistit, jak může krize identity vést k válkám a jak tomu můžeme předejít. Poslechněte si reportáž Martina Srba:
Na příkladu projevu Vladimíra Putina ukazuje, jak může vypadat konflikt identit. „Identita je něco, s čím se ztotožňuji, jak se definuji a k čemu se vztahuji. Identita je individuální. Existují i identity kolektivní, kdy se člověk ztotožňuje s větším celkem, chce někam patřit, někam náleží, někam se cítí, že náleží, někdy naopak se s ní neztotožňuji, tak je pak z toho vyššího celku vydělován,“ dodává Klečacký.
Identita jednak říká, kdo jsem a kdo nejsem. Kdo jsme my, a kdo jsou oni, kdo jsou naši a kdo cizí. Na druhé straně člověk, skupina nebo národ může dostat identitu zvenčí jako nálepku, kterou si nevybral, ale která mu přesto ovlivňuje život.
V dnešním světě je situace složitější než za studené války. „Nová studená válka nás učí myslet na několika rovinách. Někteří političtí analytici ji přirovnávají k několika šachovnicím, na kterých vedete paralelní šachové souboje. My si pamatujeme zase za studené války to schéma bílé a černé figury a to bylo všechno. Je to dvourozměrné vnímání, ale to trojrozměrné vnímání globálního světa právě tím, jak je to pestré, tak je to pro nás hrozně zajímavé,“ říká Doubravka Olšáková z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
Rusové zaplatili Íráncům za drony tunami zlatých cihel, píše se v uniklých interních dokumentech
Číst článek
Vědci se například chtějí zaměřit na to, co je to česká identita vůči okolnímu světu.
Po roce 1990 se stávající řád rozpadl. Každý hledáme identitu někde jinde. Někdo jí definuje například ve vztahu k morálce a k etickým hodnotám. Existují příklady hodnotově orientované zahraniční politiky, kterou chtějí vědci studovat na příkladu vztahu ČR a Číny.
Bývalý prezident Miloš Zeman nebyl jediným českým představitelem, kdo tvořil česko-čínské vztahy, upozorňuje Doubravka Olšáková. Jiní se snažili zahrnout také otázku lidských práv a čínské menšiny a disidenty.
„Otázka zní, jak vypadá čínský disident. Je definovaný svým jazykem? Přináležitostí k národnostní menšině? Jakým způsobem vnímají čínské disidenty Tchajwanci?“ ptá se Olšáková.
Efektivní použití historie
Vědci se snaží mapovat i různé podskupiny v české společnosti – ať už podle politické, náboženské, nebo genderové identity.
Únik informací z Kremlu. Putinovi mají ve volbách podle ‚Kremlin Leaks‘ pomoci filmy a seriály
Číst článek
„Současná společnost se setkává s jevy, na které ne vždy umí reagovat, ne vždy je umí pochopit a vyhodnotit. Každá skupina navíc svou identitu vůči druhým vymezuje. Například národy a režimy staví na historické paměti a ospravedlňují tím i konflikty a násilí. A o tom je potřeba šířit povědomí,“ zdůrazňuje Martin Klečacký.
„Z mého pohledu je velmi zajímavé dívat se na to, jakým způsobem je dneska v historii instrumentalizována a třeba zrovna v Rusku nebo jiných režimech. Tyto režimy dokážou historii, byť poněkud perverzním způsobem, uchopit a využít mnohem efektivněji, než to kolikrát umí svobodné společnosti, kde jsou společenské vědy včetně historie mnohokrát zpochybňovány,“ dodává.
Do nového strategického výzkumného programu nazvaného Identity ve světě válek a krizí se zapojilo 16 akademických ústavů a 23 dalších institucí z celého světa. Výsledky svého bádání chtějí experti nabídnout i veřejnosti.
