Chceme zjistit počet rezistentních na covid-19. Mohlo by to být velké číslo, říká virolog Plevka

Virolog a vedoucí výzkumné skupiny CEITEC Pavel Plevka přichází s domněnkou, podle které může být nemalá část i české populace přirozeně odolná proti onemocnění covid-19. Jak na to přišel a využije nápad i vláda?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Virolog Výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity Pavel Plevka | Zdroj: Profimedia/MAFRA

Kolik z nás může být přirozeně imunní? „V této chvíli to bohužel nevíme, ale můžeme to odhadovat nepřímo. Třeba podle studií provedených v Číně,“ odpovídá virolog v pořadu Interview Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Veroniky Sedláčkové

V Číně totiž vědci zkoumali, jak se covid-19 šíří v rámci úzké komunity, jako je rodina nemocného. „Když pacient žije s dalšími lidmi v úzkém kontaktu, pak je pravděpodobnost přenosu nákazy vysoká. V rámci jedné rodiny to ale bylo jen 8–30 %. Takže v celé populaci je potenciál na to, aby tady byla značná část lidí rezistentních, tedy těch, co se nemohou nakazit,“ dodává Plevka.

Je totiž prý málo pravděpodobné, že by každá ze zkoumaných rodin striktně dodržovala pravidla (dvoumetrový odstup, hygiena nebo roušky), a tak snížila možnost nákazy. Virolog přitom vychází z mechanismů, které známe i u dalších koronavirů nebo virů, třeba HIV.

Léčbu koronaviru zrychlí koktejl tří léků, tvrdí studie hongkongských vědců. Součástí je i látka proti HIV

Číst článek

Může za to málo receptorů 

„Těch mechanismů může být řada. Viry se, aby vás mohly infikovat, potřebují navázat na povrch buněk. K tomu používají nějaký specifický protein z povrchu buňky. Někteří lidé mohou mít nižší expresi tohoto proteinu. Pak je nepravděpodobné, že by je vir dokázal infikovat.“ Jinými slovy – někteří z nás mají málo receptorů, které vir využívá k tomu, aby nás nakazil.

Další skupinou zřejmě rezistentních na covid-19 by mohli být i ti, co byli už dřív nakaženi nějakým jiným koronavirem (MERS, SARS apod.). „V populaci totiž koluje několik druhů různých koronavirů a někdo může mít to štěstí, že protilátky, které si dřív vytvořil, ho mohou ochránit i před covidem-19… Tomu se pak říká zkřížená imunita.“

„Koronavirus covid-19 není na molekulární úrovni nijak výjimečný, tedy pokud jde o procesy v buňce. Taky proto teď můžeme využívat léky vyvíjené proti jiným koronavirům,“ dodává virolog.

Když vám někdo kýchne do oka...

Virolog ale krotí vášně nad velkým očekáváním, protože i kdyby se nějaká přirozená imunita u části Čechů potvrdila, nemusí být navždy. „Rozhodně nejde o nějakou absolutní rezistenci, spíš pravděpodobnost. Ten, kdo by měl míň receptorů (přes které se virus do buňky dostává), tak asi neonemocní, když jen bude dýchat stejný vzduch v místnosti, kde jsou nemocní. Ale kdyby dostal velkou dávku viru, kdyby mu někdo dejme tomu kýchnul do oka, tak by zřejmě onemocněl taky,“ vysvětluje.

Taky předpokládá, že zkřížená imunita bude časem slábnout, takže není absolutní a navždy. „Pro nás by ale bylo dobré, a také z hlediska šíření pandemie, kdyby velká část populace měla nižší pravděpodobnost nákazy. I to by pomohlo k kolektivní imunitě.“ 

Plevkův tým tak přichází s nápadem, jak čínský výzkum aplikovat i v Česku. Chtěli by totiž využít všech, kteří byli covidu vystaveni stejně. Třeba klienti domovů pro seniory, kde byla nákaza prokázána.

Poradci vlády mají jiné starosti? 

„Takový jeden nakažený zaměstnanec, který se tam staral o všechny, ale ne všechny infikoval… Stejně tak v případě, kdy byl nemocný jeden senior, trávil čas ve společných prostorech třeba při sledování televize, nebo chodil do jídelny apod… Aby to ale mělo nějakou vypovídající hodnotu, tak by se muselo analyzovat víc než jedno místo, nejlíp 20 až 30 skupin,“ vysvětluje.

Podobně by vědci chtěli prozkoumat nějaké dětské skupiny s jedním nebo více nakaženými, stejně tak věznice. „Pak bychom mohli vytvořit nějaký odhad, jaká je v naší populaci rezistence ke koronaviru.“

Vědci zatím neví, zdali vyléčení pacienti získají protilátky na koronavirus. Výzkum rozjíždí i Češi

Číst článek

Jak se k tomuto nápadu staví vláda, ministerstvo? „Já jsem tuto možnost konzultoval s Ladislavem Duškem (ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky), který je v současné době zahlcený jinými požadavky od vlády. Nicméně je možné, že se k tomu v nějaké dohledné době dostane,“ odpovídá.

Kritický už je ale ke snaze vytvořit českou vakcínu, tedy očkovací látku. „Tato snaha má velmi malou šanci na úspěch… Raději bychom měli soustředit prostředky na výrobní kapacity vakcíny, až bude známé, jak ji půjde udělat.“ 

V poslední době se mluví o možné druhé vlně pandemie. „Podle výsledků, které teď máme, není důvod se domnívat, že by druhá vlna byla o něco mírnější. Jsme líp připraveni, máme chytrou karanténu, nicméně virus má stejný potenciál se v populaci šířit jako ve chvíli, kdy se k nám dostaly první případy,“ dodává.

Celé Interview Plus Veroniky Sedláčkové si poslechněte v audiu. 

Veronika Sedláčková, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme