Na keltské výstavě v Pardubicích vystavují šperky i keramiku a předvádějí karetkování
Z Nasavrk u Chrudimi na pardubický zámek se přestěhovala výstava Keltové ve východních Čechách, která mapuje nálezy a historii keltského etnika v tomto regionu. Můžete si na ní prohlédnout keltské šperky, nástroje, militárie i keramiku a dozvíte se zajímavé informace o jejich způsobu života.
„Byli to normální lidé z masa a kostí, kteří se rádi zdobili, obklopovali se věcmi hezkými, luxusními. Ale samozřejmě dokázali také válčit. Byli to velmi dobří válečníci, jako žoldnéři byli najímáni až v ptolemaiovském Egyptě,“ říká kurátor výstavy Tomáš Mangel.
Kořeny Keltů sahají až do druhého tisíciletí před naším letopočtem. Jejich kmeny nikdy netvořily jeden stát, ačkoli měly jednotný jazyk, kulturu i náboženství. Žili v sousedství Římanů a představovali takzvanou laténskou kulturu.
„Dokázali rozvinout do velmi závratných úrovní například hospodářství. Říká se, že doba laténská je vlastně takovým hospodářským vrcholem pravěkého vývoje,“ dodává Mangel.
Na výstavě jsou také instalována dioramata - speciální modely, které znázorňují, jak se Keltové strojili, jaké nosili šperky a zbraně. Na informačních panelech jsou popsány určité aspekty života v té době.
Návštěvníci mohou zhlédnout například železný ingot z období 6. – 1. století před naším letopočtem.
„Je to taková obchodovatelná forma železné suroviny. Je na něm zajímavé, že je vlastně z celých Čech jediný. Pochází z východočeského Lužce nad Cidlinou,“ říká Mangel.
Na výstavě můžete zhlédnout také keltskou metodu tkaní, takzvané karetkování. Keltové si tak vyráběli různé pásky a popruhy.
„Je to podobné tkaní jako na stávku, principem je prohazování útkových nití, kdy se vytvoří prošlup, kterým se protáhne nit. Prohazováním nití se vytváří různé vzory,“ popisuje Lada Hrochová, která karetkování návštěvníkům předvádí.
Výstavu můžete v takzvané „nudli“ na zámku v Pardubicích navštívit až do konce května.
