Starého vlka netřeba se bát
Do Yellowstonského národního parku byli v roce 1995 reintrodukováni vlci a krátce poté si ekologové z Michiganské technologické univerzitě v Houghtonu všimli něčeho zvláštního. Při lovu losů si rodičovský vlčí pár často dával pauzu a pronásledování kořisti nechal zbytku smečky, kterou tvořili jejich potomci. Poté, co mládež kořist skolila, se rodiče přiloudali a přišli se nažrat.
Lenost? Podle ekologů spíše nemohoucnost. Pár vlků dospěl do pátého roku života a vlci stárnou rychle. Vrcholu svých loveckých schopností dosahují kolem 2 let a průměrná délka života vlka v Yellowstonském parku se pohybuje kolem 6 let. Několikaleté sledování vlků označených radiovými obojky teď ukázalo, že vyčerpávající štvanice na losy podnikají mladí členové smečky, kteří pak nechají najíst i ostatní členy smečky. Staří vlci, jako byl pozorovaný pár, by bez jejich pomoci nepřežili. Pokud se starší generace do lovu zapojí, je to až na samém závěru, kdy smečka drží losa na místě. Tady staří vlci využijí toho, že jsou statnější, a kořist snadněji trhnou na zem.
To, že vlci v důchodovém věku příliš neloví, je zřejmě dobrá zpráva nejen pro jejich kořist. Počet zabitých losů klesl poté, co v introdukovaných smečkách narostl počet starších vlků. Podle ekologů to může mít vliv na celý ekosystém - například losi se nemusejí obávat setrvávat v lesích, kde se pohybují starší vlci. Díky tomu se pohybují na větším území a spasené stromy - například vrby a osiky, které se do Yellowstonu vrátily teprve po návratu vlků - tak mají šanci dorůstat.
Výsledky studie také ukazují, že věk je faktor, který je třeba zahrnout do tradičního pojímání vztahů mezi lovcem a kořistí. Úvahy některých myslivců o tom, že střílení vlků zvýší počet jelenů a losů, se nemusejí vyplatit. Na území, které si oslabené smečky nedokážou uhájit, totiž budou přicházet především mladí vlci, kteří budou zabíjet více kořisti.
