Na Boží hod velikonoční končí půst. Lidé tradičně pečou mazanec nebo beránka
Křesťané po celém světě v neděli slaví jeden z nejvýznamnějších dnů. Velikonoční neděle, známá také jako Boží hod velikonoční nebo Neděle Zmrtvýchvstání Páně, je pro věřící dnem radosti, kdy se slaví Kristovo zmrtvýchvstání. Zpět k životu ho podle Nového zákona přivedl Bůh v noci ze soboty na neděli. Od soumraku do svítání tak kněží slouží velikonoční vigilie.
Konec truchlení nad smrtí Krista a zároveň konec dlouhého půstu. Velikonoční vigilie je pro křesťany nejslavnější mše v roce. Má symbolizovat Kristovo vítězství a naplnění proroctví. Jeho vzkříšení symbolizuje při mši například oheň.
„Při téhle mši svaté se liturgicky začíná od ohně, kdy se požehná oheň – posvětí se velikonoční svíce paškál, symbol Krista. Světlo totiž přišlo do temnoty a temnota ho nepohltila. Vstupujeme tak do kostela, který je zhasnutý, jenom s velikonoční svící,“ popisuje pro Radiožurnál farář z radotínské farnosti Timotej Marja Pavel Vácha.
Mše má potom starozákonní část o stvoření světa i novozákonní část, při které se rozezní zvony, a tím skončí smuteční ticho. Mše by zároveň měla začít až po západu slunce a skončit před jeho východem, protože v té době Ježíš vstal z mrtvých. Ráno se pak slouží běžná bohoslužba.
„Vigilie je jenom jedna. Ráno takovou mši neslavíte, tu vigilii musíte stihnout do východu. Slyšel jsem, že to dělají i ve tři hodiny ráno. Ráno už je ta tradiční mše svatá, kdy máte jedno čtení, žalm, druhé čtení, evangelium,“ dodává Vácha.
Konec půstu
Náměstí v Jablonném v Podještědí zdobí třímetrová kraslice. Na konci dubna jí vystřídá májka
Číst článek
V neděli také končí čtyřicet dní dlouhý půst. Připravují se proto slavnostní pokrmy a pečou se mazance nebo velikonoční beránci. V tento den se zároveň tradičně světila různá jídla.
„Třeba vajíčko, které je ideálně snesené na Zelený čtvrtek, posvěcené na Boží hod velikonoční, by mohlo mít ochrannou a očistnou moc,“ říká etnoložka Anna Jagošová.
„Když si hospodyně takové vajíčko vzala a při vymetání s ním obkroužila místnost nebo chlév, rovněž to mělo ochranný význam,“ dodává etnoložka. Svěcení mělo také připravit tělo na návrat k běžné stravě po dlouhém půstu.
