Operátorka helplinky pro uprchlíky: Nejčastěji se ptají na bydlení, shánějí ale i péči psychologa či pediatra
Před měsícem se rozjela bezplatná helplinka Člověka v tísni pro uprchlíky z Ukrajiny. Pomáhá lidem sehnat bydlení, zorientovat se v pracovních smlouvách, komunikuje se školami a shání zdravotní péči, nebo tlumočení. „Rodina měla otce v nemocnici, ale kvůli jazyku jsem volala pro informace do nemocnice já. A musela jsem jim od lékařů tlumočit smrtelnou diagnózu v konečném stadiu,“ vzpomíná na náročný hovor operátorka linky Alena Čorna.
Na co se volající ptají nejčastěji?
Na bydlení a na to, jaké podmínky se pojí s dočasnou ochranou. Zajímá je, jestli se i po jejím obdržení budou moci vrátit na Ukrajinu. Protože hodně z nich se vrátit chce. A jakmile někteří slyšeli, že se ruští vojáci z jejich oblasti stáhli, začali se ptát, jestli už se mohou vrátit a co všechno pro to musejí udělat.
Také se ptají na věci kolem zdravotního pojištění, shánějí doktory, zdravotní pomůcky. Občas volají i Češi. Zjišťují, jestli jim můžeme finančně pomoci s ubytováním uprchlíků, s náklady na oblečení, jídlo nebo vybavení.
Bitva o východ bude složitá, řekl Zelenskyj. Domovy už muselo opustit 11,4 milionu Ukrajinců
Číst článek
Když se Ukrajinci ptají, jestli se už můžou vrátit do své země, co jim odpovídáte?
Nedoporučujeme to. Situace je složitá. Sice to teď vypadá, že se ruská armáda stahuje, ale to může být ticho před bouří. Nebo tam může být za měsíc klid, těžko říct. Lepší je ale ještě vyčkat.
A jaký typ zdravotní péče poptávají? Akutní ošetření nebo léčbu chronických onemocnění?
Máme například čtyři onkologické klienty, tak se ptají, kdo a kde je bude léčit. Nebo ještě nemají zdravotní pojištění, a přitom už byli hospitalizovaní a nemocnice po nich požaduje nějakou platbu.
Co jim v takové situaci radíte?
Díky lex Ukrajina platí zdravotní pojištění i 30 dnů zpětně před jeho uzavřením, takže aby ho uzavřeli co nejdříve. Také se na nás lidé čím dál častěji obracejí s tím, že potřebují péči psychologa a pediatra. Nebo jsme řešili případ, kdy byli lidé na cestě sem, v Polsku jim zjistili covid a museli do karantény.
Kolik za den vyřídíte telefonátů?
Jednu dobu to bylo i 80 telefonátů denně, teď to je do 40. Takže šest až patnáct za službu. Trvají většinou do deseti minut. Poté nám ale trvá i několik hodin, než ten problém vyřešíme – než obvoláme ubytování, zajistíme tlumočníka. Protože tam je důležité, aby si obě strany – ubytovaný i ubytovatel – už při první schůzce stoprocentně porozuměly.
Ani na překladače není spoleh. Řešila jsem situaci, kdy mi volaly zděšené Ukrajinky, že jim překladač přeložit frázi jejich šéfa jako „Seberte se a jděte odsud!“ Ale když mi to poslaly, zjistila jsem, že řekl „Jestli máte hotovo, jděte domů.“
Který příběh se vás nejvíce dotknul?
Rodina jela vlakem přes Maďarsko asi pět dnů. Tři děti, otec a těhotná manželka. Začali jsme jim hledat ubytování, byli jsme v intenzivním kontaktu, a pak najednou přestali brát telefon, byli nedostupní. Měla jsem o ně velký strach, bála jsem se, že se jim něco stalo.
Šestadvacet žen a dětí. Neúnavní Sokolové z Dobřichovic udržují v chodu malý uprchlický tábor
Číst článek
I přes telefon vám dokážou ti lidé přirůst k srdci. Naštěstí jim jen došel kredit, ozvali se pak z Prahy a kolegové v Chomutově pro ně předělali kancelář na byt. Tenhle příběh si zapamatuju na celý život, protože byl první, který jsem řešila. Nezapomenu ani na jeden psychicky velmi náročný případ.
Rodina měla otce v nemocnici, ale kvůli jazyku jsem volala pro informace do nemocnice já. A musela jsem jim od lékařů tlumočit smrtelnou diagnózu v konečném stadiu.
Když pro lidi sháníte ubytování, berete kvůli nedostatku míst cokoli, nebo nabídky ubytovatelů nějak filtrujeme?
Snažíme se filtrovat. Zjišťujeme, jestli jsou v tom místě nabídky práce, jestli jsou tam sociální pracovníci, škola. Chceme těm lidem pomoci tak, aby se pak na nás už nemuseli obracet. Ale je pravda, že už se občas dostáváme do situací, kdy možností je málo a s klienty řešíme, z čeho jsou ochotní slevit.
Jaké mají požadavky?
Když to jsou velké skupiny, třeba 15 lidí, tak jestli jsou ochotní se rozdělit do tří bytů v jednom městě.
A oni očekávají, že v současné situaci, kdy lidé končí v tělocvičnách, se najde ubytování pro takhle velké skupiny?
Ti lidé se třeba seznámili cestou. Maminka utíkala s dítětem, cestou se přidala k nějaké malé skupince, pak jich skončilo 14 v Polsku v covid karanténě. Byli tam i dva senioři, kteří pomáhají s hlídáním dětí, takže maminky mohly hned nastoupit do práce… Ti lidé k sobě přilnou, jsou jako rodina. Nikoho jiného tu nemají, tak pak chtějí zůstat spolu.
Svázané ruce a umělá krev. Aktivisté si před ruskou ambasádou připomněli civilní oběti masakru v Buče
Číst článek
A v okamžiku, kdy se ukáže, že ubytování není, leda třeba tělocvična, ptají se po možnosti jet dál do zahraničí?
Ano. Ptají se, jestli teda má smysl žádat o vízum tady, kam dál můžou jet. Ptají se na Ameriku, Velkou Británii a Německo. Nebo jestli, když zůstanou v příhraničí, by mohli pracovat v Německu. Podle našich současných informací to zatím možné není. Systém dočasné ochrany je nastavený tak, že člověk má čerpat sociální benefity v té zemi, která jim ji udělila.
Operátoři na helplince mluví rusky i ukrajinsky. Jak moc jsou v dnešní době Ukrajinci ochotní mluvit rusky, když se jedná o jazyk agresora?
To je specifikum Ukrajiny, že půlka národa hovoří ukrajinsky a polovina rusky. A někteří nikdy rusky mluvit nebudou, i když umí a rozumí. A ti druzí zase umí i ukrajinsky, protože měli jazyk ve škole, ale všude mluví rusky. V tuhle chvíli bychom to myslím měli akceptovat. Přitom mi volala jedna známá, česká učitelka, že ve škole dostali zákaz mluvit s dětmi rusky.
