„Dvacet let bojovala s rakovinou, prostě se svojí zarputilostí se rozhodla, že se pustí do léčby. Nemoc se vracela, zase bojovala,“ uvedl syn Taberyové, novinář Erik Tabery na facebooku.
Ženy v Afghánistánu nově nesmí pracovat pro nevládní organizace, kterou je i Člověk v tísni. Situaci upřesňuje pro Radiožurnál regionální ředitel organizace pro Blízký východ Tomáš Kocián.
Žadatel má nárok na příspěvek na bydlení, pokud doloží všech jedenáct formulářů a splní příslušné podmínky. Nezáleží ale na tom, jestli bydlí ve svém nebo v nájmu či jaký má další majetek.
Jelikož se konají vždy několik týdnů před volbami reálnými, mohli bychom je vnímat jako indikátor toho, jak skutečné volby dopadnou. Zatím byly spíš vždy indikátorem, jak skutečné volby nedopadnou.
Lidem se stále nevyznají v příspěvku na bydlení. Sociolog Prokop řekl, že asi 45 procent lidí, kteří by na něj měli nárok, si mylně myslí, že mají vysoké příjmy nebo že vadí bydlení ve vlastním bytě.
„Řada seniorů je závislá na papírovém procesu. Ten se neustále udržuje ve v podstatě nevyužitelném stavu. V tomto ohledu by se politika měla výrazně změnit,“ říká Daniel Hůle z Člověka v tísni.
Jedním z nejlepších úsporných opatření je vhodné zateplení stěn, které snižuje tepelné ztráty. Do zateplení však podle výzkumu investuje pouhých osm procent lidí, zejména s vyšším příjmem.
Válka na Ukrajině trvá už tři čtvrtě roku. Humanitární víza od té doby dostalo v Česku přes 400 tisíc Ukrajinců. Jak je možné pomoci zranitelným skupinám a co je nejvíce potřeba?
„Prosila jsem, ať mi sníží zálohu, já se uskromním. Dříve jsem platila čtyři tisíce, ale 19 tisíc je moc. Penzi mám necelých 13 tisíc korun,“ vypočítává důchodkyně Eva Šmídová.
„Zájem je veliký, z hlediska počtu zastavených exekucí jsme ale opatrní, protože menší exekuce, například pokuty u dopravních podniků, byly vyřešeny už v prvním kole,“ říká analytik z Člověka v tísni.
Za měsíc končí Milostivé léto 2. To umožňuje dlužníkům u veřejných institucí zbavit se exekucí. Pokud zaplatí původní dluh a poplatek 1815 korun exekutorovi, pokuty a sankce jim úřady odpustí.
Největším šokem byl konec Bohemia Energy pro nízkopříjmové domácnosti. „Byly zastoupeny častěji a najednou se ocitly v situaci, která tady v takovém měřítku nikdy nenastala.“
Pro rodinu je dítě na učňovské škole ekonomicky nejméně výhodné. Nejenže často potřebuje nákladné pomůcky, ale kvůli výdělku na praxi rodina přišla o podporu. I proto děti školu leckdy nedokončily.
Na jihovýchodě Ukrajiny je první zastávkou ukrajinských uprchlíků Záporoží. Tam také svoji „první“ pomoc zacílila humanitární organizace Člověk v tísni ve spolupráci s místní Sto procent pro život.
Podle průzkumu Člověka v tísni z podzimu roku 2020 byla kyberšikana nejčastějším problémem, se kterým se setkávali metodici školní prevence. V některých ohledech je zákeřnější než klasická šikana.
Dopravní podniky na Ukrajině podporuje hlavní město už několik let. Vyřazené tramvaje v minulosti putovaly například do Mariupolu. Dalších 20 jich nyní Praha pošle do Charkova.
Do oddlužovací akce se můžou zapojit lidé s exekucí na zdravotním pojištění, s dluhy za svoz odpadu nebo za nezaplacené regulační poplatky u lékaře. Od dlužníků se vyžaduje jen zaplacení jistiny.
„Nejhorší ale byly příběhy uprchlíků z Mariupolu. Dvě noci jsem pak nespal. Člověku se neustále vybavuje, co mu ti lidé říkali. A zažít to, to je ještě mnohem horší,“ popisuje Drbohlav.
Omezit výdaje se snaží už čtvrtina českých domácností. To je skoro dvakrát víc než před dvěma lety. Stoupá také počet lidí, kteří po zaplacení výdajů končí na nule, nebo dokonce v minusu.
„Automatický systém primárně stojí na tom, že škola detekuje absenci a nahlásí ji. Bez toho žádná automatizace nepomůže, a to se v řadě případů zatím nedělo.“
„Dalo se to čekat,“ připouští Petr Drbohlav z Člověka v tísni úpadek zájmu lidí o osudy Ukrajinců, kteří trpí válkou. Humanitární organizace proto hledá způsoby, jak se pomáhat efektivněji.
Už v září se zopakuje takzvané Milostivé léto. Dlužníci se mohou během tří měsíců zbavit svých veřejnoprávních dluhů pouze uhrazením původní dlužné částky, takzvané jistiny.
Ve válečných zónách na Ukrajině zůstávají především senioři. I když jim často neteče pitná voda a musí být kvůli ostřelování v krytech, říká pro iROZHLAS.cz koordinátor Člověka v tísni Petr Štefan.
Analytik Daniel Hůle v rozhovoru pro Radiožurnál kritizuje nestandardní parametry i koncepci příspěvku, na který by měly mít nárok domácnosti s příjmem do milionu korun ročně a dítětem do 18 let.