Kocian se neobává další velké migrační vlny, protože kdo mohl, tak již ze země odešel. Okolní státy Syřany nevítají, neboť mají vlastní velké problémy.
Nový Index odpovědného úvěrování odhaluje podobné půjčky s vysokými sazbami. K rychlému ověření jejich platnosti zároveň nabízí zmíněný nástroj, takzvanou Lichvolapku.
„Změny, o kterých pan ministr mluvil, jdou správným směrem. Problém je, že o tomto s ním a jeho týmem mluvíme už dva roky, ale stále jsme odkládáni,“ říká Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.
Vládní předloha je největší reformou v systému sociálních dávek za desetiletí. Novela nahrazuje současné čtyři sociální dávky jednou univerzální, což má vést ke zpřehlednění.
„Ve výše položených oblastech na Jesenicku, na Krnovsku není možné zatopené domácnosti dobře vysušit ještě před zimou,“ vysvětluje Dan Petrucha z Člověka v tísni.
Člověk v tísni spustil sbírku SOS Povodně. Lidé za 24 hodin přispěli 24 miliony korun, řekl zástupce organizace Tomáš Urban. Člověk v tísni má v terénu desítky lidí, již na pomoci spolupracují s IZS.
„Krajina opravdu není dobře připravená na výzvy, které ji čekají v budoucnosti, na dopady změny klimatu,“ varuje ekolog Jakub Zelený v rozhovoru pro Radiožurnál.
Zatímco v jiných zemích Evropské unie jsou exekutoři vykonavateli soudních rozhodnutí, v Česku jsou de facto soudní instancí prvního stupně, protože rozhodují o podáních a nákladech.
Lidem, kteří se budou chtít na Ukrajinu vrátit z rodinných nebo zdravotních důvodů, uhradí vláda jízdenku či cestu sanitkou. Program budou zájemci moci využít jen jednou a vyjde na 5,5 milionu korun.
Z neustálého bombardování věřiteli byl Jakub brzy psychicky na dně. „Měl jsem pocity, že nemusím být na tomhle světě, že můžu zemřít. Rodiče se mnou nebudou mít problémy, mně se uleví,“ vzpomíná.
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“, to je termín, který používají pro osoby a organizace, které jsou podle jejich názoru pod zahraničním vlivem.
Mrtví civilisté, zničená města, masové hroby. Tak, jak se chová Putinův režim dneska na Ukrajině, tak se choval už před dvaceti lety v Čečensku, připomíná šéf Člověka v tísni
„Podporujeme hlavně ty, kteří o své domovy částečně nebo úplně přišli, ale přesto se chtějí vrátit domů,“ říká starosta zdevastované obce v Mykolajivské oblasti.
E-mail obviňuje neziskové organizace z okrádání Čechů. Lidé jsou dle něj jen zdrojem peněz, které se „mají vyždímat a rozdat všude po světě“. Jejich představitelé pak peníze prý používají i pro sebe.
„Tady budeme vyměňovat vodní věž. Byla ne úplně zničená, ale byla prostřílená, takže nešla používat. My ji vyměníme, takže to bude znamenat stabilní vodu pro hodně lidí,“ popisuje Štefan.
Ivana začala žít s partnerem v patnácti, když otěhotněla. Má proto dokončenou jen základní školu. Když porodila podruhé těžce nemocného a otec zmizel za mřížemi, byla na všechno sama.
„V kuchyni je to teď taky těžké. Méně nám pomáhají, je těžší sehnat suroviny,“ naráží kuchařka Olha na pokles zahraniční i místní podpory humanitárním organizacím.
Jde o pozůstatek doby, kdy si mohly firmy před rokem 2016 účtovat za úvěr klidně desetinásobek částky. „Kdybychom udělali tlustou čáru po roce 2016, dluhy by narůstaly mnohem méně,“ říká odborník.
Hana Dvořáková obdržela z rukou prezidenta republiky vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti vědy. Co jí přinesla spolupráce s Antonínem Holým při výzkumu antivirových látek?
Podle Jánského je agenturní zaměstnání zcela legitimní formou zaměstnání, která umožňuje firmám být flexibilnější. Velká regulace ze strany státu jim ale podle něj škodí.
„75 893 Kč/měsíčně z tvých daní,“ pobírají devětačtyřicetiletá prababička, třiatřicetiletá babička, patnáctiletá matka a malý dvouletý synek,“ říká koláž, která se šíří po sociálních sítích.
Předchozí Milostivá léta se týkala exekucí, které vymáhali soudní exekutoři. To letošní se vztahuje na úroky a penále z neuhrazeného sociálního pojištění i daní.
Na místě pomáhala třeba Diecézní charita Brno, Člověk v tísni nebo ADRA. Peníze mohli lidé čerpat také ze Státního fondu podpory investic. Od úderu ničivého tornáda jsou to v sobotu přesně dva roky.
Člověk v tísni by chtěl pomáhat i na levém břehu Dněpru, ten ale okupují Rusové. „Chtěli bychom tam pomáhat, ale nikdo nás tam nepustí," vysvětluje Petr Štefan z organizace Člověk v tísni.