Američtí studenti vypěstovali na půdě z Marsu chmel. Dalším cílem je pivo a marihuana
Studenti z Villanova University v americké Pensylvánii při pokusu vytvořili půdu, která je více než z 90 procent shodná s tou na rudé planetě. Chmelu se v ní daří, a proto teď chtějí zasadit i ječmen a na podzim uvařit první várku marťanského piva.
Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě odstartovala v prosinci 2017 raketa společnosti SpaceX vizionáře Elona Muska nazvaná Falcon 9. K Mezinárodní vesmírné stanici vynesla loď Dragon.
Ta má na palubě kromě vybavení a potravin jeden vzácný náklad – 20 semen ječmene společnosti Budweiser, která chce otestovat, jak ve vesmíru naklíčí.
Místo, aby vozil ječmen a chmel do vesmíru, vytvořil si astrofyzik Edward Guinan se svými studenty na Villanova University marťanské podmínky doma, v americké Pensylvánii.
Mars ve skleníku
„Použili jsme napodobeninu půdy z Marsu od NASA, používají ji k různým experimentům. Koupil jsem jí asi 100 kilogramů, pochází z vyhaslých vulkánů v Mohavské poušti. Je bohatá na železo, to ji nejvíc odlišuje od naší půdy,“ vysvětluje univerzitní profesor.
Mise na Mars je reálná, ale visí nad ní stále spousta závažných otazníků, říká český geofyzik
Zatímco atmosféru Země tvoří ze 78 procent dusík, na Marsu dominuje oxid uhličitý, který tvoří více než 96 procent atmosféry.
Naopak horniny na povrchu Marsu jsou těm pozemským velmi podobné. „Většina povrchu je tvořena sopečnými horninami, které ovšem na rozdíl od Země neobsahují žádné organické látky, které by sloužily jako hnojivo pro růst rostlin,“ říká Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
Také se zdá, že povrch Marsu je pokryt některými solemi, které jsou pro člověka toxické, a byly by tedy toxické i pro rostliny. Problémem je také atmosférický tlak, který je na rudé planetě přibližně 160krát slabší než na Zemi.
To by mimo jiné způsobovalo, že voda v kapalném skupenství by prakticky okamžitě přecházela do plynného skupenství – vyvařovala by se.
Mise lidí na Mars je nicméně podle Petra Brože reálná. V čem vidí vědci největší rizika pobytu člověka na Marsu, si poslechněte ze záznamu celého rozhovoru.
Půda na Marsu je totiž asi dvakrát bohatší na železo než ta pozemská. Studenti pod vedením svého profesora pak do půdy přidali další chemikálie a vytvořili zeminu, která je z 93 procent stejná jako ta na Marsu.
„Dařilo se mu velmi dobře! Hezky vyrostl. Experimentovali jsme s dalšími asi 16 plodinami, ale třeba hrášek nebo špenát vůbec nevyrostly. Chmelu se dařilo,“ dodává Edward Guinan.
Není chmel jako chmel
„Chmel je rostlina, která má mnoho různých mutací,“ říká nezávislý pivovarský expert Jan Veselý. „V Británii se například pěstuje takzvaný zeleňák, který je daleko aromatičtější než český chmel, vaří se z něj všechny britské aly a apy.“
Ležák naopak potřebuje méně aromatický chmel. „Jedničkou mezi odrůdami pro výrobu ležáku je poloraný červeňák – žatecký chmel. Tomu se daří výhradně na červených, méně úrodných půdách na Žatecku, Ústecku a Rakovnicku,“ konstatuje český pivní expert.
Pivo Made in Mars
Chmel se ale používá pouze jako koření, pivo se vaří hlavně z ječmenného sladu. A tak se tento rok američtí studenti v čele s profesorem Guinanem zaměří právě na něj.
„Tento semestr mi univerzita dala v našem skleníku víc prostoru, takže jsme se studenty zasadili ječmen a další chmel. Ječmen bude růst šest měsíců, chmel tak osm nebo devět. Pak snad budeme moct uvařit pivo,“ doufá astrofyzik.
Studenti už sehnali sládka a pro zlatavý mok vymýšlejí vlastní názvy, například Olympus Mons po nejvyšší známé hoře sluneční soustavy, která je právě na Marsu, nebo Valles Marineris Pale Ale po rozsáhlých marťanských kaňonech.
Chmel a marihuana
Vizionář Elon Musk, který do vesmíru v prosinci vyslal raketu se semeny ječmene, chce začít kolonizovat Mars do čtyř let.
Jestli budou první astronauti na rudé planetě skutečně pít vlastní pivo, ukáže čas. Stejně jako zda se studenti pensylvánské Villanova University po uvaření vlastního piva vrátí ke svému původnímu plánu – vypěstovat v marťanské půdě marihuanu.
