V Lublinu koupíte cebularz na každém rohu, jejich je prý nejlepší. Recept na něj uchovává židovskou tradici

Před rokem 1939 tvořili židé více než třetinu obyvatel polského Lublinu. Ve městě kvetla židovská kultura, vzdělanost, umění nebo třeba gastronomie. Druhá světová válka tyto tradice přervala. Židovské dědictví ale zcela nevymazala. To přežívá třeba i v pekárnách nebo domácnostech, například v podobě takzvaného cebularze.

Od stálé zpravodajky Lublin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Začalo to jako jednoduché, rychlé a levné jídlo, které si mohli dovolit i ti nejchudší obyvatelé jednoho východopolského města. Obliba cebularze ale dávno překročila hranice Lublinu a dnes ho jedí po celém Polsku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zápisník Kateřina Havlíková

Nejlepší je ten náš!

Přesto lublinští tvrdí, že u nich chutná nejlépe.

„Je to dávný židovský pokrm, který vznikl tady u nás, v Lublinu. Poprvé ho upekli v podzámčí, takže přesně tady, kde se teď nacházíme. A rychle získal na oblibě. Nejen díky tomu, že dobře chutná, ale že je taky levný,“ popisuje cibulový koláč, kynutou placku s cibulí a mákem pekařka Marta.

Marta peče cebularze už déle jak deset let. „Je to obvyklé kynuté těsto, takže potřebujete mouku, vodu, sůl, droždí. To tvoří ten koláč a navrch patří najemno pokrájená cibule a mák. Pak se to celé dá trouby. V minulosti ho pak židé prodávali jednoduše na ulici,“ říká.

Švestky coby afrodiziakum, předmět morálky, rčení, pranostik a magie. Inspirujte se dvěma recepty

Číst článek

Zvyk pouličního prodeje cebularze přetrval hlavně díky turistům. Dodnes jsou v historickém centru Lublinu malé dřevěné stánky, na jejichž pultech přes prosté slané koláčky není vidět dřevo. Fungují ale jen v turistické sezóně.

K dostání je všude

I mimo sezónu je ale možné cebularze koupit ve většině lublinských restaurací, bister a snad ve všech pekárnách ve městě. A jak tomu tak bývá, všichni tvrdí, že pečou ty nejlepší.

„U nás je nejlepší. Naše pekárna má certifikát s ochrannou regionální známkou. A cebularze tu jsou hodně žádané. U místních i u turistů,“ říká Marta z pekárny Grela.

Jak potvrzuje, cebularze taky dobře chutnají s pivem. Zatímco všude jinde je možná známější a oblíbenější kombinace klobásy a piva, tak tady v Lublinu je to právě cebularz a pivo.

„Nejlépe chutnají ještě teplé. Mnozí si ho pak kupují k pivu, k naší lublinské Perłe. Jinak je to taková svačinka. Pečeme samozřejmě různé druhy a různé velikosti, podle potřeb. Někdo chce jen koláček, někdo má větší hlad,“ dodává paní Marta.

Certifikovaná pekárna v podhradí města Lublin | Foto: Kateřina Havlíková | Zdroj: Český rozhlas

Během návštěvy je to nutnost

Cebularze má ráda například Anka, kterou potkávám na náměstí pod Lublinským zámkem. Anka z Lublinu pochází, už 13 let ale žije ve Velké Británii. Do Lublinu přijela na dovolenou za rodinou.

„Mám ho moc ráda. Je to naše lublinská tradice. Když jsem v Londýně a čekám návštěvu z Polska, tak je peču. Do Lublinu jsem přijela minulý týden. A tady je koupíte všude. I na starém městě. Tak jsem si samozřejmě včera dala,“ směje se Anka.

Ne všichni ho ale kupují s takovou chutí: „Jsem vegan a většinou nevím, jak ten cebularz připravují. Chutná dobře, ale musím vědět, že tam není žádný živočišný tuk,“ říká opatrně mladý muž s kelímkem kávy v ruce, který kolem pekárny taky akorát prochází.

Podle ankety polského Radia Zet z roku 2021 je až 18 procent Lubliňanů vegetariány či vegany. Mohlo by se zdát, že cebularz je pro ně perfektní jídlo, ale asi tomu tak není.

Kateřina Havlíková, Adéla Kalibová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme