Pacient sám sobě dárcem. Transplantace krvotvorných buněk pomáhá lékařům léčit rakovinu
Transplantace, při které je člověk sám sobě dárcem. Tuhle metodu používají lékaři u lidí s nádorovým onemocněním krve. Odebírají krvetvorné buňky, které jim pak vrací zpátky do těla. Pacientům pak můžou podat vysoké dávky chemoterapie, které by jinak byly pro člověka smrtelné.
„Tady vlastně když projdete tím průchodem, tak tam vzadu nahoře jsem ležel,“ ukazuje Českému rozhlasu Michal Jon u okna Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„Já jsem vlastně nevěděl, co mi je. Mně se na krku udělala taková boulička a táta s nějakými svými kamarády mě naložili do auta a dovezli mě sem. A tady se začaly dít nějaké věci. Najednou jsem měl 46 kilo při 176 centimetrech vejšky, takže si dokážete představit, co to bylo,“ vypráví.
V nemocnici na Karlově náměstí zůstal půl roku. Byl mezi prvními, kterému tady transplantovali vlastní krvetvorné buňky. To bylo v roce 1994.
„Samozřejmě pan profesor mi říkal, co se se mnou děje. Ale v té době to mladej člověk nevnímá. Samozřejmě teďka v padesáti letech to člověk vnímá trochu jinak a říká si: Co se to stalo?“ vzpomíná muž, který už jezdí na kontrolu jen jednou za rok. „Kdybych neměl tenisovej loket, tak jsem zdravej,“ glosuje.
Vysokkodávkovaná terapie
O Michala Jona, který je dnes už dědečkem, se tehdy staral i přednosta 1. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Trněný.
Sedm tisíc Čechů si ročně vyslechne diagnózu rakoviny plic. Jen 10 procent z nich nekouří
Číst článek
Bylo to v době, kdy se nádorová onemocnění léčila jenom pomocí chemoterapie.
„U těchto pacientů buď docházelo k tomu, že se ta choroba poměrně rychle vracela, a nebo, že se nedosáhlo kýženého výsledku. Když se to takhle nedaří, tak pak ta vysokodávkovaná terapie může pomoci,“ vysvětluje lékař.
A v případě Michala Jona léčba skutečně zafungovala. „Odebrali jsme mu jeho krvetvorné buňky, dali jsme mu tu vysokodávkovanou terapii a od té doby ho v podstatě sledujeme,“ popisuje Trněný.
Zvládnout chemoterapii
Podobně to ve Všeobecné fakultní nemocnici udělali od té doby už víc než dvoutisíckrát. Takzvanou autologní transplantací se vlastně doktoři snaží přelstít tělo, vysvětluje lékařka 1. interní kliniky Eva Konířová.
Léčba rakoviny jde rychle kupředu. ‚Onkologická diagnóza už nemusí být fatální,‘ upozorňuje lékař
Číst článek
„Její hlavní gró je to, aby nám umožnila podat vysokodávkovanou chemoterapii. Není tam jiný princip, na kterém by ta transplantace fungovala,“ říká.
Dávky chemoterapie v tomto případě bývají tak vysoké, že by komplikace s nimi spojené mohly člověka i zabít. Lékaři proto ještě před tím odeberou pacientovi jeho krvetvorné kmenové buňky, popisuje Konířová.
„Dokonce dneska je umíme odebrat z periferní krve. Takže nastimulujeme kostní dřeň, ty buňky se do té krve vyplaví, a my je sesbíráme. Potom je zamrazíme. A potom pacientovi podáme tu vysokodávkovanou chemoterapii, která způsobí útlum té kostní dřeně. Ale my mu následně vrátíme ty jeho již nasbírané buňky. Ty jsou tou chemoterapií nedotčené a namigrují zpět do té kostní dřeně, začnou tvořit nové krvinky. Přibližně do dvou týdnů od toho převodu pacienti obnoví krvetvorbu,“ vysvětluje lékařka.
Takovou transplantaci lékaři nejčastěji doporučují lidem, u kterých můžou být vysoké dávky chemoterapie přínosné. To je třeba u pacientů s mnohočetným myelomem nebo s maligními lymfomy.
Všeobecná fakultní nemocnice od loňského léta léčí i takzvanou genovou terapií. Díky ní změní imunitní systém nemocného tak, aby sám útočil na nádorové buňky. Terapii zatím absolvovalo 12 pacientů. Polovinu z nich lékaři považují za vyléčenou.
