Finanční realita služeb pro závislé: půjčují jim banky, nemají na opravu kotle a varují před kolapsem
Službám, které se starají o drogově závislé, chybí přes 100 milionů korun. Náklady zvyšuje inflace a rostoucí ceny paliv i energií. Od státu by přitom mohly dostat méně než vloni. Uvádí to Asociace nestátních organizací. Ta také varuje, že hrozí propouštění až 132 sociálních i zdravotních pracovníků nebo rušení kontaktních center. V důsledku tak podle adiktologů, které oslovil Český rozhlas, může narůst kriminalita, rozbujet vlna HIV i žloutenky.
Kontaktní centrum organizace Sananim na pražském Smíchově je největší v Česku. Pokud klient vstoupí dovnitř, uvidí nalevo pult, nad ním plexisklo a za ním pracovnici centra. „Této místnosti říkáme výměna, je to srdce kontaktního centra. Naše hlavní poslání je chránit veřejné zdraví i zdraví jednotlivce přístupem, který nazýváme minimalizace rizik,“ vysvětluje adiktoložka Ria Al-Halabiová.
Jenže i tato služba je nyní v ohrožení kvůli nedostatku financí. „Jsme v ultrašetřícím režimu, nemůžeme vydat ani korunu navíc. Když bychom měli třeba havárii kotle, tak je strašně těžký sehnat na to peníze,“ říká Českému rozhlasu vedoucí kontaktního centra David Pešek.
„50 tisíc? To už je téměř neřešitelné. Myslím tím havárii, která přijde na několik tisíc. A i ty si musíme půjčit třeba na úvěr,“ odpovídá na otázku, co pro ně znamená mimořádný výdaj.
Situace je krušná na začátku každého roku. Financování těchto služeb státem je totiž založené na ročních dotacích a podle adiktologických služeb dlouhodobě nefunguje.
Do toho všeho se přidává další problém. Stát si sice objednává péči o závislé od neziskových organizací, ale ještě za vlády Andreje Babiše z hnutí ANO pozastavil dotační řízení, protože nebyl schválený rozpočet. Mzdy a náklady ale zůstávají.
K tomu se snižuje i objem financí. Kraje i obce osekávají výdaje. Asociace nestátních organizací, která sdružuje 27 adiktologických služeb, upozornila, že je v návrhu státního rozpočtu o 66 milionů korun méně. Když se k tomu připočítá inflace a růst cen energií i paliv a nařízené navyšování mezd, chybí adiktologickým službám přes sto milionů korun, aby zachovaly záchytnou síť alespoň v současné podobě.
„Už v tuhle chvíli začínáme omezovat třeba výdej zdravotního materiálu. Prostě cokoli, co lze odložit, tak odkládáme,“ říká David Pešek ze smíchovského centra Sananimu s tím, že to sice zatím není dramatické, přežívají, ale rozhodně to nezvládnou dlouhodobě.
Pokud přijde peněz méně, kontaktní centrum bude muset omezovat služby. „Neměli bychom peníze na úplnou výměnu injekčního materiálu, což je primární a zásadní opatření chránící zdraví celé společnosti. Týká se to šíření HIV, žloutenky a jiných infekčních onemocnění. Z tohoto pohledu je krácení velmi nebezpečné. Znamená to ohrožení nejen pro komunitu uživatelů, ale pro celou společnost. Zároveň to je prevence, která stojí málo peněz, oproti následkům,“ říká vedoucí centra.
Co je kontaktní centrum?
Kontaktní centrum je nízkoprahová služba, přijít tak může kdokoli přímo z ulice. Pracovníci se snaží minimalizovat rizika - třeba přenos infekčních nemocí - a zároveň postupně závislé lidi na nelegálních látkách stabilizovat s výhledem abstinence a návratem do běžného života. Záleží ale na motivaci a vůli každého jednotlivce a ne vždy se to podaří. Tým kontaktního centra je multidisciplinární a tvoří jej lékaři, psychologové, terapeuti, adiktologové, pedagogové, sociální pracovníci a zdravotní sestry. Většina týmu má vysokoškolské vzdělání.
Další možností je zrušit základní zdravotní ošetření, omezovat terapeutické aktivity, nebo propouštět. To by se ale nutně promítlo do provozu centra, protože podle Davida Peška jsou i u mezd na nutném minimu.
Roztrhání děravé sítě
Podle odborníků z praxe, se kterými mluvil Český rozhlas, je nyní ohrožená celá síť adiktologických služeb. A to nejen pro lidi závislé na nelegálních drogách, ale třeba i pro ty, kteří trpí závislostí na alkoholu nebo jsou patologičtí hráči (ať už na automatech, online nebo na videohrách). Závislosti jsou navíc často provázané jedna s druhou.
Předsedkyně rady Asociace nestátních organizací a zástupkyně ředitele Společnosti Podané ruce Helena Rampachová se obává zavírání některých služeb, plošného propouštění i zhoršení dostupnosti léčby.
Služby budou podle ní nucené propouštět i terapeuty a psychology. A to ve chvíli, kdy je o ně kvůli pandemii koronaviru vyšší zájem: „V ambulančních a poradenských službách je nárůst až o 30 procent. Už v této chvíli jsou čekací doby měsíc a prodlužují se. Představte si, že máte problém se závislostí, odhodláte se, že se půjdete léčit, objednáte se a řeknou vám, že mají volno až za tři měsíce. To neprospívá vašemu duševnímu zdraví, ani vaší rodině. Je to prostě úplně špatně.“
Propouštění by se tak podle ní mohlo dotknout až deseti procent pracovníků v adiktologických službách. Třeba druhá největší organizace v Česku působící na Moravě – Společnost Podané ruce – řeší snížení příjmů o 10 milionů. V přímé péči by tak musela propustit nejméně 20 lidí.
Čtyři piva denně, to není v pořádku. V Česku se chlastá strašně, říká psychiatr Minařík
Číst článek
Obdobně na tom je i nezisková organizace Sananim. „Musíme omezovat veškeré provozní náklady na existenční minimum a část služeb si na provoz musí dokonce půjčovat za komerční úrok, což nadále prohlubuje naši ekonomickou ztrátu. Navíc postrádáme jakékoli informace o návrzích na financování, takže naše rozhodování o případném ukončení finančně nezajištěných služeb a s ním související propouštění se rovná věštění z křišťálové koule,“ vysvětluje její výkonný ředitel Jiří Richter.
Do absurdní situace se dostává i Společnost Podané Ruce. „Jste v takové pasti, že si někdy půjčujete peníze. Jako velká organizace to dokážeme vyřešit tím, že nám vyjdou vstříc banky. Nebo nám půjčí nezisková organizace Charita, která je ještě větší než my a má prostředky v rezervách,“ vysvětluje ředitel organizace a bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil s tím, že nejvíce se teď obává o menší organizace, které nemají kde si půjčit.
Asociace nestátních organizací nyní jedná i s Asociací krajů a snaží se o navýšení rozpočtů v jednotlivých hejtmanstvích. Adiktologům vyšlo částečně vstříc ministerstvo práce a sociálních věcí. Urychleně uvolní část dotací, což může pomoct alespoň přežít první dva měsíce letošního roku. Tiskové oddělení resortu ale na zaslané dotazy ohledně budoucnosti těchto služeb nereagovalo. Nevyjádřil se ani tiskový mluvčí úřadu vlády Václav Smolka.
Předávkování ve 14 letech
V pražském kontaktním centru i přes tíživou a stresující finanční situaci nadále vyměňují injekční materiál, jehly, vydávají zdravotnický materiál, kondomy. Tím zabraňují šíření infekčních nemocí a dostávají z ulic injekční materiál. Navíc se tak dostanou i ke komunitě, která je jinak skrytá a na okraji společnosti.
Lidé, kteří přijdou z ulice, tu v malém zdravotním středisku najdou i nejnutnější pomoc. „Potkáváme se tu především s chronickými kožními ranami, druhou věcí jsou komplikace po špatně proběhlé aplikaci látky, to znamená různé abscesy, otoky, prasklé žíly a tak dále,“ vysvětluje student šestého ročníku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Havrda.
Mnoho zdravotních problémů souvisí se základní hygienou, v centru tak mají pro klienty i možnost sprchy. „V Česku je téměř úplná absence primární péče o tuto skupinu obyvatel. Když já jsem nemocný, bolí mě v krku, mám zanícenou ránu, jdu za praktickým lékařem. Tento krok u našich klientů chybí. S tímto základem jim pomáháme a tím ulehčujeme veřejnému zdravotnictví, aby se rány nezhoršovaly a nebyla potřeba hospitalizace,“ doplňuje Havrda.
Ve společenské místnosti se zase odehrávají socioterapeutické aktivity. „Je to velice účinný nástroj léčby. Máme tu třeba možnost společně něco vyrábět, malovat, můžeme tu klientům pouštět filmy. Pomáháme jim odpojit se od života na ulici, který málokdy přináší běžné radosti, jak si je dopřává většinová společnost,“ vysvětluje adiktoložka Ria Al-Halabiová.
Klientům tady nabízí i přivýdělek, neboli odborně chráněné pozice. U stolu třeba postarší paní dává do pytlíčků čistý injekční materiál. „Jsem závislá 25 let,“ říká. „Balím za penízky, abych měla na chleba. Jenom jednou týdně, byla jsem tu každý druhý den, ale zklamala jsem.“ Jiní klienti zase uklízí okolí kontaktního centra nebo sbírají odhozené stříkačky.
V další místnosti je příjemné přítmí, působí uklidňujícím dojmem a je stranou, takže je tady ticho. Slouží terapiím. Uvnitř je 41letý Petr. Vedle něj poklidně spí fenka Eliška. Petr sedí v křesle a cucá substituci – léčebný přípravek, který u opiátové závislosti nahrazuje drogu. Klient tak získá látku, na níž je závislý, legálně, podání je bezpečné a dávka stabilnější.
„Drogy užívám od 13 let. O rok později jsem se poprvé předávkoval,“ začíná své vyprávění Petr. Pochází z Bratislavy a tehdy se, jak říká, chytil špatné party. Na Slovensku také seděl za krádeže. Později odešel za prací do Prahy. Zaměstnání ale nebylo a skončil pod mostem Legií.
„Potom do toho začal alkohol, to mě zničilo během pár let. Skončil jsem v Motole, kde bojovali o můj život.“ Adiktologům v kontaktním centru je vděčný, že mu pomáhají postavit se na nohy. Život se mu stabilizoval a tak doufá, že se dostane z ulice a třeba i najde stálou práci. „Teď se začalo dít hodně věcí, až se bojím, co přijde. Ta moje křivka byla extrémní na tom heroinu, šup nahoru, šup dolů,“ říká tiše Petr.
Protidrogová koordinátorka
Adiktologické služby ze současných problémů viní hlavně národní protidrogovou koordinátorku Jarmilu Vedralovou. Už v červnu totiž organizace na problém upozorňovaly a snažily se o něm jednat. Ale tvrdí, že bezvýsledně. Na začátku října pak Asociace nestátních organizací vyzvala Vedralovou k rezignaci a na protest zastavila na čtvrt hodiny provoz.
Nelegální drogy a korona: počet předávkovaní nenarostl, experti ale mluví o promeškané příležitosti
Číst článek
Důvodem byl i odchod dlouholetého šéfa Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, které je součástí odboru protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky, a mezinárodně uznávaného odborníka Viktora Mravčíka. Ten uvedl, že se nechce podílet na současném směřování politiky v oblasti závislostí.
Ve svém zdůvodnění na sociální síti Facebook tehdy přímo jmenoval Jarmilu Vedralovou a odchod z pozice, na které působil 20 let, zdůvodnil mimo jiné těmito slovy: „Opakované pokusy rozbít funkční, v zahraničí oceňovaný systém koordinace drogové politiky v Česku, napomáhání těmto pokusům, nehájení zájmů koordinačního organismu, upřednostňování formálně byrokratických postupů před odbornými pohledy a názory, neschopnost korekce zásadních přešlapů v drogové politice (…).“
Národní protidrogová koordinátorka Vedralová tehdy pro Zdravotnický deník jakékoli pochybení odmítla: „Za mého působení došlo k výraznému posílení finančního zajištění adiktologických služeb, což přineslo i vznik nových služeb a zvýšilo dostupnost této péče“ a „zároveň byly přijaty zásadní koncepční materiály pro obor Adiktologie a jeho další rozvoj, které se roky nepodařilo prosadit. Za změnu lze z mého pohledu označit i větší důraz na prevenci vzniku rizikového chování, která byla v předchozím období značně opomíjená.“
Protest adiktologických služeb poté dala do souvislosti s volbami: „Demonstrace v tomto čase působí spíše jako předvolební akce.“
I nyní tvrdí, že kritika není na místě a že dělá maximum, o rozpočtu jedná a vládu upozorňuje na tíživou situaci adiktologických služeb. „Dávali jsme podklady ke státnímu rozpočtu na dotační program protidrogové politiky. Vycházeli jsme i z podkladů, které předložila Asociace nestátních organizací, jednali jsme o tom tak, aby byla zachována síť adiktologických služeb,“ řekla.
Podle národní koordinátorky teď odbor řeší několik věcí, které by měly zlepšit financování adiktologických služeb. „Podařilo se navýšit finanční prostředky ze systému veřejného zdravotního pojištění. Ale i tam ještě zbývá dost práce, protože adiktologické výkony se nerevidovaly asi šest let. Teď dochází ke změně, aby byly lépe nastaveny,“ uvedla. Dodala, že se jí také podařilo centralizovat dotační programy a tím snížila administrativní zátěž organizací.
Jenže ředitel Asociace nestátních organizací Matěj Hollan upozorňuje, že peníze chybí i na cíle, které si vytyčila vláda: „Pokud bychom se ale měli bavit o řešení dlouhodobých problémů jako je například rostoucí poptávka či nezbytné posilování některých služeb, jak chce vládní Akční plán, je třeba docílit navýšení minimálně o 360 milionů korun.“
Jednoletý systém financování kritizují kromě adiktologických služeb i jiné neziskové organizace působící v sociální péči. Patří mezi ně například Armáda Spásy, Diakonie, nebo Charita. Zaznívá od nich stejná výtka: problémy s financováním jsou dlouhodobé a nikdo je neřeší.
Vláda Petra Fialy z ODS ve svém programovém prohlášení slibuje, že financování změní: „Zavedeme víceleté financování sociálních služeb s výhledem na tři roky a to tak, aby nové financování zohledňovalo regionální potřeby.“ Obdobný návrh slíbila předložit i koordinátorka Jarmila Vedralová. Ministerstvo práce a sociálních věcí pod novým vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na zaslané otázky i přes opakované urgence dosud neodpovědělo.
