Absence přímých důkazů znemožní vyšetření havárie na řece Bečvě, říká vědec Hruška

Pokus vědců a rybářů se solným roztokem na řece Bečvě nebyl podle odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje porušením vodního zákona. Co se organizátorům letního pokusu podařilo jejich experimentem prokázat? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl přírodovědec Jakub Hruška, který se na zmíněném pokusu podílel.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jakub Hruška

Jakub Hruška | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas
Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Jakubem Hruškou

Jako fyzická osoba jste se koncem července v době své dovolené rozhodl provést pokus na řece Bečvě. Proč? Co vás k tomu vedlo?
Vedlo nás k tomu to, že jsme z veřejných zdrojů získali nějaký výcuc ze znaleckého posudku, který tvrdí, že chemikálie, které vytekly z rožnovského kanálu, který ústí do Bečvy z Rožnova, se nejprve tři a půl kilometru plazily při pravém břehu, a pak teprve se rozšířily do celé řeky a začala otrava. Mně to přišlo neuvěřitelné, a tak jsme si starými klasickými hydrologickými metodami ověřili, že to tak není.

Jak váš pokus vypadal?
Vzali jsme 20 kilogramů kuchyňské soli, kterou jsme si koupili v nejmenovaném supermarketu, kde se běžně prodává, protože se používá jako úprava do bazénů. A ty jsme rozpustili ve sto litrech vody a nalili jsme to přímo v místě, kde rožnovský kanál ústí přímo do Bečvy. Stoupli jsme si osm set metrů pod první jez a první peřej a tam jsme na obou stranách řeky měřili nejprve elektrickou vodivost a odebírali jsme vzorky, abychom přímo měli koncentrace chloridu, sodíku, ale i jiných prvků, které jsme v řece změřili.

A k jakému závěru jste došli?
Po osmi stech dvaceti metrech je chlorid sodný, který jsme nalili do kanálu, zcela rovnoměrně rozprostřen po celé řece zleva doprava.

Obžalobu v kauze Bečva by státní zástupce rád vypracoval do konce roku. Chce doplnit posudky

Číst článek

Z čeho tedy vycházel, možná jste mi už na to odpověděl, váš odborný názor, že zdrojem loňské otravy řeky Bečvy nemůže být tzv. rožnovská výpusť, na kterou se zaměřili policejní vyšetřovatelé?
Nám v první řadě přišlo zvláštní to, co jsem řekl předtím, že by se chemikálie tři a půl kilometru plazily u toho pravého břehu. A ono z toho posléze vyplývá to, že vlastně nad tím úsekem, kde tehdy začaly masivně hynout, by tedy musely být nějaké mrtvé ryby. Za této situace také právě ten znalecký posudek říká, že mrtvé ryby tam nebyly, protože ryby měly v uvozovkách část řeky čistou, do ní mohly před kyanidem utéci. Ale pokud po 800 metrech prostě byly chemikálie rozprostřeny po celém profilu řeky, tak by nikam utéct nemohly.

Podle vás tedy nemůže být za znečištěním Bečvy zodpovědná ta společnost Energoaqua, která spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm, jak tvrdí závěry policejního vyšetřování. A hlavně znalecký posudek soudního znalce Jiřího Klicpery?
Přijde mi to krajně nepravděpodobné, já bych se vyhnul úplně stoprocentním, příkrým soudům.

A proč jste podnikli ten pokus bez povolení a soukromě?
Protože dvacet kilogramů chloridu sodného není žádná velká dávka, dokonce podle učebnice hydrologie, kde se tyto pokusy popisují už 100 let, je to jedna z nejstarších metod, jak se takové věci zjišťují. Udávají, že jako optimální dávka je deset kilo soli na kubík průtoku v řece. My jsme použili dvacet, průtok byl asi tři kubíky, takže jsme dokonce dali míň, protože jsme se trochu obávali, abychom neudělali něco, co by se stát nemělo. A že by na to mělo být povolení, to jsem, upřímně řečeno, neřešil, protože chlorid sodný není žádná nebezpečná látka.

A proč jste si bral dovolenou?
Protože jsem nechtěl, aby s tím byl konfrontován nějakým způsobem zaměstnavatel, protože už mám historické zkušenosti. Musím říct že je velmi snadné potom si došlápnout na zaměstnavatele a říkat, podívejte se, co tam ten Hruška dělal, on tam byl na služební cestě, vy jste ho tam poslali, co s tím máte společného. Tyto zkušenosti se týkají Šumavy, kde působím dlouhá léta v radě parku. Jistě si všichni vzpomenou na politické peripetie okolo Šumavy. A tenkrát se mi to velmi vymstilo, že jsem si na nějakou akci nevzal dovolenou. A tak už takové gerila vědecké experimenty podnikám zásadně o své vlastní vůli.

Na základě anonymního podnětu prošetřovala váš pokus Česká inspekce životního prostředí kvůli podezření z porušení vodního zákona. Mluvčí tvrdí, že chlorid sodný, tedy sůl, je závadná látka v jakémkoliv množství, a váš pokus tedy měl být povolen, což nebyl, takže je to tvrzení proti tvrzení. Kdo má pravdu?
Já bych se tady odkázal na v úterý vydané stanovisko odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje, který celkem jednoznačně konstatuje, že chlorid sodný, v závorce sůl, není klasifikován jako nebezpečný. Z pohledu ochrany vod se jedná o látku závadnou pouze v případě vniknutí většího množství do vody, tedy záleží na aplikovaném množství, popřípadě koncentraci a jeho vlivu na vodní prostředí. Dle krajského úřadu tedy není pro tuto řešenou kauzu chlorid sodný závadnou látkou.

To je stanovisko Vodohospodářského úřadu Zlínského kraje, ale já jsem zase citoval stanovisko inspekce. Jak si vysvětlit, že dva kontrolní orgány mají takto rozličná stanoviska?
To ať si vyřídí orgány mezi sebou, to komentovat nebudu.

Takže myslíte, že užitím chloridu sodného jste neporušil vodní zákon?
Myslím, že jsem ho neporušil, krajský úřad to konstatuje. Ještě bych k tomu dodal důležitou věc. Věnujme se věcné podstatě, protože ryby slanou vodu snášejí velmi dobře. Jsou ryby, které migrují do moře a z moře do řeky, lososi, úhoři, jedni jedním směrem, druzí druhým. Chlorid sodný se dokonce v akvakulturách používá k dezinfekci, když ryby mají nějaké parazity, tak se jim tam přidá chlorid sodný.

Vyšetřování kauzy otravy řeky Bečva bude mít zpoždění. Trestní spis míří na přezkum do Olomouce

Číst článek

Ostatně Ekolist oslovil ichtyologa Českého rybářského svazu Pavla Vránu, podle kterého podobná solná lázeň může být rybám ku prospěchu. Je to nejběžnější a vysoce účinná terapeutická koupel, která se desítky let používá k prevenci před echtoparazity u ryb, takže to máme posvěceno od ichtyologa. Ale to jste svým experimentem asi nezamýšlel?
Ne, to určitě tak nebylo. My jsme chlorid sodný používali právě jako chemický stopovač.

Na druhou stranu soudní znalec Jiří Klicpera, na základě jeho expertizy viní policie z otravy Bečvy firmu Energoaqua, tvrdí, že váš pokus nemohl vystačit s dvaceti kilogramy soli, že jste prý museli potřebovat víc. Tak teď se přiznejte, bylo to víc?
Nebylo to víc. My jsme si tu debatu s inženýrem Klicperou odbyli velmi bohatě na Ekolistu a já jsem tam dokazoval, že jeho výpočty jsou chybné a že těch dvacet kilo stačilo.

Soudní znalec Jiří Klicpera napadl výsledek vašeho pokusu, anebo jen zpochybňuje průběh?
No, on v podstatě zpochybňuje jenom průběh. On totiž finální výsledek zpochybnit prostě nemůže.

Diskutovali jste o jeho posudku? Anebo jenom o tom, jakým způsobem jste se pokusil experimentem dokázat, že to nemůže být pravda?
Samozřejmě jsme s kolegy diskutovali i o fluresceinovém pokusu, který on udělal, to znamená, že do řeky vnesl fluorescein, což je organická barva, taková žlutozelená. A je průhledná, podotýkám, což může do jisté míry ovlivnit i výsledky, protože co jsem informován, tak oni experiment vyhodnocovali pouze vizuálně, to znamená, že neodebírali vzorky. A neměřili tu fluorescenci, což by za běžných okolností samozřejmě mělo dělat. A pokud takovou věc posuzujete, tak je strašně důležité, přes jakou vrstvu vody se koukáte. Protože tam, kde je málo vody, tak koukáte jenom přes omezené množství vody. Pokud je koncentrace látky všude stejná, tak ji vidíte míň tam, kde je málo vody. Jestli to vysvětluji srozumitelně.

Myslím, že to chápu, takže předpokládám, že i...
Ještě, pardon, tam byl jeden velký rozdíl. My jsme měřili za průtoku, který byl prakticky shodný, nepatrně větší než v době havárie. Zatímco pokus inženýra Klicpery se dělal za průtoků prakticky dvojnásobných na jaře letošního roku.

Řešíme, že v Bečvě skončilo dvacet kilogramů soli, přitom každou zimu jsou zcela jistě do řeky splachovány posypy ze silnic, to napsal na svém twitteru poslanec ODS a starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha. Jak znečištěná je v tomto směru Bečva podle vašich poznatků?
Bečva je znečištěná dost. Bečva není čistá řeka. Sám jsem byl překvapený, kolik tam chloridů bylo v pozadí. Ale ono se bohužel nelze divit, protože Bečva teče hodně industriálním krajem s velkými městy. A zase tak velký průtok nemá. Bečva není velká řeka a je prostě špinavá, je eutrofizovaná, jsou v ní splachy z polí, je v ní hodně fosforu, dusík, hodně chloridů, prostě místní mi prominou, ale není to čistá řeka.

U fyzických osob hrozí pokuta za znečišťování až do výše půl milionu korun. Byl jste si toho při pokusu vědom?
Upřímně řečeno nebyl.

Nezjišťoval jste to?
Ne.

Překvapilo vás, že – a teď se dostáváme k tomu, proč jste vysvětloval, že jste si vzal raději dovolenou – jeden z vašich zaměstnavatelů, protože tam nejste na plný úvazek, Akademie věd, vás, ačkoliv šlo o soukromou aktivitu, podpořil s dovětkem, že pokus zřejmě prokázal nedostatky v současném vyšetřování?
Jsem za to velmi rád, že mě Akademie věd podpořila. Ono to totiž vzniklo tím, aspoň se to domnívám, že už jsem na toto téma poskytl mnoho rozhovorů a někteří novináři nakonec Akademii věd jako mého zaměstnavatele zmínili. A to se zřejmě z těchto veřejných zdrojů dozvěděla jak inspekce životního prostředí, tak policie. A oni obeslali prezidium Akademie věd na Národní třídě, takže samozřejmě chápu, že z toho prezidium akademie nebylo rádo. Na druhou stranu, věcně to velmi podpořili a já jsem to moc rád.

Spoluorganizátor vašeho pokusu, předseda rybářů v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický, má před inspekcí životního prostředí, pokud mám správné informace, vypovídat zítra. Jak bude váš pokus obhajovat?
Myslím, že ho bude obhajovat úplně stejně, jako se o tom tady bavíme my, a že to inspekce nebude dál řešit, protože i Stanislav Pernický tam byl jako soukromá osoba.

Ale zatím inspekce případ neuzavřela a stále ho šetří.
Víte, mě inspekce nikdy osobně nekontaktovala. Já jsem oficiálně s inspekcí neměl vůbec žádný kontakt, takže jak to inspekce šetří a jaké koná kroky, nemám nejmenší tušení.

Když to shrneme. Podle inspekce životního prostředí se v případě vašeho pokusu jedná o přestupek, to je zatím tedy stanovisko, aspoň tomu tak rozumím, ale protože nemůže kontrolovat fyzické osoby, tak vám z její strany nehrozí žádný postih. Podle příslušného vodohospodářského úřadu se o přestupek nejedná, čili znamená to, že v tomto směru je de facto ten případ uzavřen, chápete to tak?
Já to tak chápu, tečka.

Sněmovní komise uzavřela vyšetřování otravy Bečvy. Výsledky se mají projednat na mimořádné schůzi

Číst článek

Jste tedy přesvědčen, že jste prokázal, že ta policejní verze o původu otravy ryb v řece Bečvě před rokem je nesprávná?
Ano, jsem o tom přesvědčen.

Čili vina neleží na firmě Energoaqua?
Myslím si, že ne.

A co z toho vyplývá? Tím, že šlo o soukromou aktivitu, teď myslím ten váš experiment, myslíte, že se výsledky vašeho pokusu budou odpovědné orgány nějak zabývat?
To samozřejmě nevím, nejsem soudní znalec. Dělal jsem to, jak jsem říkal, vlastně o dovolené, ale policie si vyžádala velmi detailní popis toho experimentu. Poskytl jsem jí ho. A co s těmi údaji policie udělá, to samozřejmě záleží na ní.

Jak si vysvětlit, že tedy inspekce životního prostředí vás nekontaktovala a policie teprve ve středu?
Policie mě už kontaktovala dřív, protože mi dala nějaký čas, abych to vypracoval, ale musel jsem vyšetřovateli prozradit, kdy jsem se narodil a kde bydlím, aby mě vůbec mohli obeslat.

A inspekce životní prostředí informuje prezidium Akademie věd. S vámi do kontaktu nevzešla, máte k tomu nějaké vysvětlení?
Nevím, mně to přijde celé poněkud bizarní.

Bylo by složité zopakovat ten experiment a doložit, že verze, ke které se přiklonila policie ve vyšetřování, je nesprávná?
Bylo by samozřejmě velmi snadné to zopakovat a já bych byl pro, aby se ten pokus zopakoval. A aby ho zopakoval někdo, kdo do toho není nijak namočen, to znamená ani pan soudní znalec, ani já. Ať to prostě udělá nějaká jiná, nezávislá entita, nejlépe institucionální, takové tady určitě jsou.

Kdo by to měl být?
Může to být nějaké pracoviště Akademie věd, může to být nějaká vysoká škola, může to být odborný ústav, třeba pod nějakým ministerstvem.

Vy už žádné další kroky nebudete podnikat?
Ten pokus jsem udělal s nejlepším vědomím a svědomím v podstatě pro sebe, abych měl tu informaci. Dál do toho šťourat nebudu. To není to správné slovo, udělal jsem, co jsem chtěl, a jsem spokojen s výsledky.

Proč ani rok po katastrofě podle vás neznáme všechny okolnosti otravy v řece Bečvě?
Důvod je velmi jednoduchý, že totiž odpovědné orgány, které to tam od začátku vyšetřovaly, neodebraly vzorky z těch přítoků do Bečvy, odkud by se tam chemikálie mohly dostat. My prostě nemáme žádný přímý důkaz, protože vzorky nebyly odebrány, tím pádem neexistují. A je velmi obtížné to zpětně rekonstruovat.

A kdo za to nese odpovědnost?
Tady to se pinká sem a tam, kdo za to nese zodpovědnost. Na místě to, v uvozovkách, řídil, jestli jsem správně informován, místní vodoprávní úřad, který vzorky neodebral. Česká inspekce životního prostředí tvrdí, že ona taky žádné vzorky odebírat neměla. Hasiči žádné vzorky také neodebrali, ale to mě nepřekvapuje, protože ti šli potom po té řece jako takové. A tam pro ně žádná další práce nebyla. Já si myslím, že to je šlendrián na straně státní správy reprezentované vodoprávním úřadem a ČIŽP, přičemž oni vám samozřejmě řeknou, že oni udělali všechno správně, že nic neporušili, že nic nezanedbali, že to měl udělat někdo jiný.

Sněmovní komise vyšetřování k loňské ekologické havárie na Bečvě, která ve čtvrtek měla schválit závěrečnou zprávu, přerušila jednání do pátečního ráno. Znovu sejde zítra v 7 ráno, sledujete její práci? Co může přinést?
Já její práci sleduju zpovzdálí, protože ona jedná v nějakém ne utajeném, ale v nějakém důvěrném režimu.

To bychom měli vysvětlit, že je to to z toho důvodu, že jsou tam policejní zprávy, vyšetřování, to ještě nebylo uzavřeno. (Sněmovní vyšetřovací komise k otravě Bečvy uzavřela závěrečnou zprávu v pátek. Konečné znění dokumentu zveřejní komise na stránkách sněmovny nejpozději v pondělí – pozn. red.)
Já jsem tedy ke komisi pozván nebyl, oni ten sektor našich experimentů mají k dispozici a sama komise řekla, že není tím vyšetřovacím orgánem, který má říct, kdo to udělal, ale že má právě vyšetřit okolnosti, kdo co zanedbal. A jak se vlastně chovat příště, aby se taková věc nestala, protože pokud tato havárie zůstane nevyšetřena, a já si myslím, že bohužel zůstane, bude to první havárie takového rozsahu, která podle mě zůstala nevyšetřena. Protože všechny tyto velké havárie, tyto velké otravy se vždy vyšetřily.

Ta zpráva má obsahovat zjištění o pochybeních státních orgánů při vyšetřování a navrhnout legislativní změny, které by jim v budoucnu předešly. Pomůže to něčemu, nebo je to ta správná cesta uvažoval o de facto systémových změnách?
Já myslím, že správná cesta to je, protože se ukazuje, že pokud ty instituce, které to navzájem na sebe teď hází, že něco dělat neměly nebo že dělaly to, co měly, a vlastně se ukazuje, že ty vzorky nikdo odebrat tedy asi neměl.

Ale vy jste řekl, že si myslíte, že se ta ekologická havárie nevyšetří, proč si to myslíte?
Protože chybí přímé důkazy, chybí ty vzorky, přesně ty nabrané vzorky, které by určily, z které výpusti ty látky do řeky vytekly. Pak už se dá jít proti kanálu a zjistit, co se tam kde stalo, protože tohle neexistuje. Absence přímých důkazů podle mě znemožní vyšetření té kauzy.

Ony nebyly odebrány látky ani z těch otrávených ryb a bylo jasné, jestli skutečně se otrávily kyanidem, nebo to jasné je?
To já vám úplně přesně neřeknu, protože se závěry těch posudků taky nejsem obeznámen. Zřejmě to kyanidy byly, ale i ty detaily pořád trochu obestírá mlha.

Řekl jste, že se asi těžko dá srovnat ekologická havárie tohoto typu, která by zůstala nevyšetřena, že to asi nemá obdoby. Jak vůbec velká, abychom si my ještě zpětně udělali představu, ekologická havárie to byla, těch 40 tun ryb v povodí řeky Bečvy.
Už jste to řekl na začátku, je to 40 km otrávených kilometrů středně velké řeky, to jsme tady opravdu dlouho neměli. Ty kyanidové havárie bývaly, v uvozovkách, běžné, protože i s kyanidy se v průmyslu pracuje poměrně často. Posluchači to možná nevědí, ale kyanidy jsou celkem běžně používané chemikálie. A všechny ty havárie prostě nakonec velmi rychle měly jasného viníka, třeba se často i ten viník přiznal, protože to bylo bezpředmětné, aby to zapírali. Tohle je havárie, která zřejmě nikdy nebude objasněna.

Máte vysvětlení, proč se na to nemůže přijít jinak? Těmi, jak říkáte, nepřímými důkazy, protože nemám představu, kolik je tam průmyslu, který nějakým způsobem pracuje s kyanidy.
Nechci obviňovat žádnou firmu, nechci říkat žádné konkrétní věci, ve hře je prostě spousta spekulací, který nechci komentovat ani je potvrzovat. Jednu chvíli jsem přemýšlel i o nějaké teorii šíleného střelce, tzn. že někomu někde zbylo půl sudu kyanidu někde v garáži nebo prostě někde v nějakém provozu, který byly mimo evidenci a že je naložil na valník a prostě někde vylil do řeky. Ale tomu neodpovídá to, že ta havárie byla sanovaná, že tam byl evidentní pokus o to tu havárii sanovat, protože rybáři a jiní lidé, kteří u té řeky byli, říkali, že z té řeky cítili chlor. Chlornan, to je chemikálie, která se používá právě k rozložení kyanidu ve všech těch průmyslových procesech, kdy se ta voda čistí od kyanidů. Tam se používá chlornan, který se pak rozloží na čistých chlor a ten můžete cítit z té řeky.

Jinými slovy bylo snahou to nějakým způsobem zakrýt, ututlat..
Ututlat... prostě nějak tu havárii sanovat, ještě na poslední chvíli.

Vladimír Kroc, prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme