Česko bude s Polskem koordinovat jednání o protiraketovém štítu
Česko o Polsko budou vzájemně koordinovat jednání se Spojenými státy o umístění protiraketového štítu na území těchto dvou zemí. Dohodli se na tom český premiér Mirek Topolánek se svým polským protějškem Donaldem Tuskem, který je v Praze na jednodenní návštěvě.
Podle Topolánka je dohoda s USA těsně před dokončením. Česká vláda v ideálním případě předloží parlamentu smlouvy upravující umístění amerického radaru u nás během dubna, možná už kolem bukurešťského summitu NATO.
Topolánek i Tusk se nicméně shodují, že se nejedná o závody s časem, ale o to uzavřít se Spojenými státy kvalitní dohodu. "My se budeme samozřejmě vzájemně informovat a musím ubezpečit, že jsme neuzavřeli ještě žádnou ze dvou klíčových smluv, protože v této chvíli nejsou všechny naše požadavky nebo názor na to není společný," řekl Topolánek.
Oba premiéři mají v plánu návštěvu Spojených států - Mirek Topolánek na konci února a Donald Tusk o měsíc dřív. V Praha na rozdíl od Varšavy netlačí na Spojené státy, aby vybudování vojenského zařízení kompenzovaly v jiné oblasti. Poláci očekávají výraznou americkou pomoc při modernizaci protivzdušné obrany a doufají v rychlé zrušení vízové povinnosti.
Polsko a Česká republika vyjednávají s USA o podmínkách možného umístění vojenských základen na svém území od loňska. Konečné rozhodnutí, zda ho povolí, nepadlo. V Česku v případě kladného rozhodnutí musí smlouvy k radaru schválit parlament a podepsat prezident.
V Česku má být radar, v Polsku silo s desítkou raket. Obě součásti vojenského sytému budou propojeny a mají chránit USA a část Evropy před případnou vystřelenou raketou například z Íránu. Americký projekt vyvolává odpor Ruska.
V Polsku i Česku odmítá základny většina veřejnosti
Proti vybudování americké základny v Polsku je podle průzkumů přes 60 procent dotázaných a jejich počet neustále roste. Polákům nevadí ani tak samotné zařízení, jako spíš malá informovanost o tom, jaká jsou bezpečnostní rizika a jaké výhody z toho Polsko bude mít.
Tuto nejistotu sdílí také nová polská vláda, která si stěžovala, že předchozí proamerický kabinet premiéra Jaroslawa Kaczynského nedokázal vyjednat výhodné podmínky. Ministr obrany Bogdan Klich proto vypracoval novou vyjednávací strategii, s níž příští týden odletí do Washingtonu.
"Měli bychom zdůrazňovat, že od Spojených států očekáváme rozmístění raket středního a krátkého doletu v Polsku - v případě, že budeme souhlasit s umístěním amerického zařízení," uvedl Klich. Varšava usiluje o to, aby polský vzdušný prostor chránily americké rakety typu Patriot. S tím souhlasí i levicová opozice.
Projektu není nakloněna ani česká veřejnost. Podle posledního průzkumu veřejného mínění je proti radaru 70 Čechů, třebaže vláda na podzim rozjela informační kampaň. Podle opoziční ČSSD by o radaru měli lidé rozhodnout v referendu.
Polská opozice: Proč se ptát Moskvy?
Polská opozice odmítá jakékoli konzultace s Moskvou o případné protiraketové základně a varuje před návratem polského zahraniční politiky do závislosti na Moskvě.
Nová polská vláda vyslala jasné signály Rusku, že je považuje za důležitého partnera. Ve Varšavě ve čtvrtek jednal náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Kisljak, expert na otázky protiraketové obrany.
Opozice v tom vidí čertovo kopýtko. "Copak v Polsku mají být rozmístěny ruské rakety? Ne. Tak proč bychom to měli konzultovat s Ruskem. Moskva nemá spolurozhodovat v polské zahraniční politice. To bychom se dostali před rok 1989," varoval bývalý ministr obrany Aleksander Szczyglo, který je dnes poradcem prezidenta Lecha Kaczyńského.
Vláda by podle jeho názoru neměla poskytovat Rusku prostor k ovlivňování polské zahraniční politiky.
