Česko podle auditu špatně financuje vědu a výzkum
Česká věda potřebuje lepší metodiku na hodnocení výzkumných výsledků a také efektivnější financování. Na výrazné nedostatky v české vědě upozorňuje mezinárodní audit z Velké Británie. Právě dnes jej ministerstvo školství zveřejnilo. Čeští vědci s jeho výsledky souhlasí, po změnách v systému prý volají už dlouho.
Jak řekl Radiožurnálu předseda Akademie věd Jiří Drahoš, kritika auditu je nekompromisní: „V závěru druhé zprávy se konstatuje, že metodika by měla být co nejdříve nahrazena novým systémem. Neustálé vylepšování a záplatování metodiky ji vlastně žádným způsobem ke kvalitě neposouvá.“
Akademie věd prý upozorňuje na tuto neúnosnou situaci už několik let. „Nejjednodušší je zvolit nějakou zdánlivě objektivní metodu – ve skutečnosti primitivní sčítání bodů a jejich přepočet na peníze. Ta vyhovuje úředníkům a dalším účastníkům byrokratického procesu ve vědě a výzkumu, ale nemůže nikdy vyhovovat vědcům,“ tvrdí Drahoš.
Zpráva Petry Benešové a Kláry Bílé se věnuje zahraniční analýze nedostatků české vědy
„Poptávka po lepším systému tady byla, ale nebyla naprosto žádná vůle ke zlepšení stavu, zejména ze strany minulé Rady pro výzkum a vývoj. Teď se konečně začalo pracovat na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy na hodnocení ze strany zahraničích odborníků,“ upozorňuje.
Drahoš zároveň ubezpečuje, že výsledky auditu je třeba brát vážně. Je výsledkem konsorcia pěti mezinárodních firem, které prováděly audity už ve více zemích Evropské unie.
Tak absurdní systém prý lze těžko najít
Ekonomický analytik Daniel Münich popisuje, v čem je české hodnocení výzkumu nedostatečné: „Ten audit ukazuje na tři zásadní problémy českého výzkumu, vývoje a inovací. Je to systém řízení a dále se to týká hodnocení a financování. Výtky jsou poměrně zásadní, ve zprávě se dokonce říká, že tak absurdní systém ve světě lze těžko najít a že bychom měli velice rychle od toho systému ustoupit a vymyslet něco standardnějšího a funkčnějšího.“
Česká metodika hodnocení přepočítává na body množství vědeckých recenzí, citací v odborných časopisech, počty patentů, nebo odborných knih. Podle odborníků je to sice transparentní způsob, ale chybí v něm kvalitativní pohled.
Předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš byl hostem Ranního interview. Řeč byla o změnách v hodnocení české vědy
„Neexistuje žádné zhodnocení toho, zda programy vedou k cílům, pro které byly zamýšleny. Pokud se pozornost hodnocení nepřesměruje od snadno spočitatelných věcí k odhalování toho, zda programy správně řeší i společenské problémy, nebude ani známo, zda jsou české programy efektivní,“ píše se v auditorské zprávě.
Mechanické přepočítávání výsledků jen na body podle ekonoma Münicha nestačí. Dává to sice určitý přehled o tom, jak vědci pracují, ale není to úplné. A navíc prý mnohdy vědci podvádějí, jen aby měli dobré bodové ohodnocení.
„Problém je, že se začínají zakládat časopisy, které samy vytvářejí dojem, že jsou hodně citovány, protože jsou to skupiny, které se citují navzájem. Ale jsou ještě horší věci: krájení knížek na malé kousky, aby bylo víc kusů, balení všeho do formy odborné knihy – napíše tam, že je to odborná recenzovaná kniha, aby se za to získaly body. A to nemluvím o aplikovaných výsledcích softwaru, kdy nějakou jednoduchou kalkulačku, téměř excellovou, vydáte za výsledek výzkumu a vývoje,“ uvádí Münich.
Drahoš: Ke změně je třeba založit instituci
Holé statistiky a faktické počty by tak proto měly doplnit i hodnocení odborníků. Například v mezinárodních panelech, které řeknou, jestli se za sečtenými body neskrývají jen fingované výsledky a jestli objevy a výzkum mají reálný dopad například do praxe.
Podle Drahoše se ve všech civilizovaných zemích využívá hodnocení velmi podobné tomu, co Akademie věd používá už asi patnáct let. Tedy kombinace hodnocení expertními panely a kvantitativních ukazatelů – počtu publikací, knih atd. „My jsme jediní, kteří si vymysleli svůj, zcela nestandardní a k ničemu nevedoucí systém,“ říká Drahoš.
„Tady není potřeba vymýšlet nic nového, je jen třeba ten systém postavit na nějaké přijatelné bázi pro českou vědu. K tomuto účelu musí vzniknout instituce, která by byla placena z rozpočtu na vědu a výzkum a tímto hodnocením se profesionálně zabývala. Pak tam jsou panely zahraničních odborníků, kteří by se výsledky hodnocení zabývali a vydali by příslušné zprávy,“ vidí řešení Drahoš.
Systém hodnocení, založený na transparentním přepočítávání praktických vědeckých výsledků měl dříve svoje opodstatnění. Desítky milionů korun v minulosti protekly rozpočtem za výzkum, který neměl žádné výsledky.
Finanční podporu vědcům by také podle auditorů měla vláda dávat souhrnně na více let dopředu, aby mohli lépe plánovat svoji práci. Jen pro rok 2011 má rozpočet výzkumu přijít na zhruba 25 miliard korun.
Hodnocení si objednala také AV ČR
Také Akademie věd si nechala zhodnotit svá pracoviště. V hodnotících komisích směla být vždy jen třetina akademiků a známkovalo se jako ve škole: od jedničky do pětky. Z 397 pracovišť dostalo pětku jediné – oddělení větrné energie Ústavu fyziky atmosféry, čtyřek bylo patnáct.
V rozpočtu AV ČR na letošní rok oproti loňsku chybí 708 milionů Kč a výsledky pracovišť se podle Drahoše odrazí v jejich financování: „Pracoviště se čtyřkou nebo pětkou dostanou méně peněz, ale vedení Akademie věd tady není od toho, aby říkalo ředitelům: ‚Toto oddělení máte zavřít nebo reorganizovat.‘ Je na vedení ústavu, jak s tím naloží. My máme zájem na tom, aby ústav fungoval co nejlépe, ale primárně je to záležitost ředitele.“
Ve Světě o jedné téma komentovala Miroslava Kopicová, místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace
Hlavním kritériem hodnocení byly zejména vědecké výstupy – publikace, články, knihy, ale také mezinárodní spolupráce, počty získaných mezinárodních projektů, výuka. Uspěli vědci z nano-oborů, ale třeba i archeologové středověku či kabinet hudební historie.
Ve druhé fázi zhodnotí práci svých ústavů a oddělení sama Akademie a pak by mohly následovat změny – koncepční, organizační i finanční.
Pochyby i o fungování vládní rady pro vývoj
Mezinárodní audit také vyjádřil pochyby o fungování vládní Rady pro vývoj, výzkum a inovace. Přestává prý být poradním orgánem, ale chová se spíše jako "virtuální ministerstvo pro vědu". Podle místopředsedkyně rady a někdejší ministryně školství Miloslavy Kopicové je hlavní problém v tom, že musí – vedle své práce – suplovat práci neexistujících institucí.
„My všichni si přejeme, aby rada fungovala – i pro nás členy – lehčeji. Ta doporučení, která má Technopolis, jsou samozřejmě správná, i když i v té zprávě se říká, že jednoduše aplikovatelná řešení neexistují ani v tom mezinárodním prostoru; každý ten systém má své problémy a v průběhu času se mění a hledá lepší cesty,“ poznamenala Kopicová ve Světě o jedné.
„To, co je u nás problémem, je, že rada, která by skutečně měla být tím strategickým tělesem s orientací na dlouhodobé cíle, nemůže v tuto chvíli tuto roli vykonávat, protože ona supluje to, co ve zprávě nazývají ‚je-li nějaké těleso, které dělá strategie, jsou jiné státní instituce, které dělají tu operativu a rozdělování peněz‘.“
„U nás takové jiné státní instituce nejsou a je to dáno mnoha věcmi včetně kompetenčního zákona, a proto rada supluje obě tyto funkce a samozřejmě dělá jí to velké problémy a neuvěřitelné zatížení jednotlivých členů,“ konstatovala místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Miroslava Kopicová.
