Konec bezbřehého darování vajíček a spermií? Vláda chce zavést nový registr dárců pohlavních buněk
Stát nemá možnost, jak kontrolovat dárce pohlavních buněk. Neexistuje nařízení maximálního počtu darování, ani evidence vyřazených lidí z programu. Registr dárců totiž v Česku chybí a reprodukční kliniky nemají povinnost informace mezi sebou sdílet. Vládní novela zákona o zdravotních službách chce vytyčit mantinely a zavést základní registr.
Česko se během posledních let stalo destinací pro zahraniční klientelu, která řeší párovou neplodnost pomocí darovaných pohlavních buněk. Až 85 procent vajíček darovaných českými ženami dostávají cizinky, jak už server iROZHLAS.cz informoval dříve. Například v covidem poznamenaném roce 2020 jich putovalo párům ze zahraničí přes 3,5 tisíce.
„Trend odpovídá všeobecně známé skutečnosti, že Česko je cizinkami vyhledáváno jako zdroj darovaných vajíček, což je spojeno s tím, že uvedená léčba je v České republice zákonem povolena, s dostupností dárkyň v systému anonymního darování, s kvalitou léčby a intenzivním marketingem pracovišť asistované reprodukce,“ stojí v poslední ročence za rok 2020, kterou vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Do Sněmovny nyní přišla vládní novela, která by měla zabránit některým dárcům například v nepřiměřeném opakovaném darování. Zákon o zdravotních službách by totiž nově zavedl povinnost reprodukčních klinik zasílat data o svých dárcích. V současnosti žádný registr neexistuje.
Anonymita lidí, kteří darují spermie a vajíčka, by měla zůstat, ale kliniky by musely informace o dárcích hlásit do centrální evidence.
Návrh vzešel na popud ministerstva zdravotnictví od Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, která v Česku zaštiťuje umělé oplodnění.
Česko je velmocí dětí ze zkumavky. Chystaná novela přihraje klinikám další desítky milionů od pojišťoven
Číst článek
„Požadavek byl takový, abychom věděli, kolikrát dárce daruje, protože tam byl ne úplně oprávněný strach z konsangvinity (pokrevní příbuznosti, pozn. red.), že by se narodily děti ve stejné vesnici od stejných dárců a potom by se vzaly. A pak samozřejmě ty genetické události,“ vysvětlil předseda sekce Štěpán Machač.
Narážel tím na to, že nyní v Česku není zajištěná dostatečná ochrana příjemců darovaných pohlavních buněk. Může se totiž stát, že se narodí dítě s genetickou vadou, kterou testy dárce neodhalily. V takovém případě by již dárce neměl nikdy darovat, kliniky ale nemají povinnost si tuto informaci mezi sebou předat.
Cestování dárců
„Darování gamet je velmi citlivá záležitost a nějakým způsobem po dohodě by se regulovat mělo. Myslím tím hlavně počet darování a nežádoucí události, aby, když se něco vyskytne, ten dárce neodjel z Prahy do Brna a tam vesele nedaroval dál. Nemáme, jak to zjistit,“ uvedl Machač.
Druhým důvodem, jak zmínil Machač, je počet darování. V Česku sice není žádný zákon, který by stanovoval maximální počet, ale existuje doporučení sekce asistované reprodukce. Žena by měla vajíčka darovat maximálně pětkrát.
Ale opět, kliniky si informace nepředávají. „Jde o zdraví dárce a zdraví potomků, je to medicínská záležitost,“ zdůraznil šéf sekce.
Kdo může darovat?
Darování spermií: Své pohlavní buňky mohou podle zákona o specifických zdravotních službách anonymně darovat muži ve věku 18 až 40 let. Po provedení zdravotních vyšetření, spermiogramu a klinicko-genetické konzultaci může muž darovat sperma. Podmínkou je například ukončené středoškolské vzdělání. Za každý odběr kliniky vyplácí až dva tisíce korun.
Darování vajíček: Přísnější věková hranice platí pro anonymní dárkyni, která musí být plnoletá, ne však starší 35 let. Po nezbytných vyšetřeních si žena injekčně aplikuje léky, které podporují růst folikulů, které obsahují vajíčko. Odběr probíhá v celkové anestezii. Za odběr ženě vyplácí kliniky částku kolem 30 tisíc korun.
Anonymním dárců nenáleží podle zákona za pohlavní buňky žádná finanční úhrada, kliniky jim peníze však zpravidla vyplácejí za „prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním“.
Podpora ve Sněmovně
Předložený návrh ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nyní projedná Poslanecká sněmovna, zavedení registru by v ní ale mohlo najít podporu.
Poslanec Miloslav Janulík z ANO a člen výboru pro zdravotnictví by ho přivítal „všema deseti“. Upozorňoval totiž na to, že by se v některé budoucí generaci mohly potkat děti od stejného dárce, aniž by o tom věděly, a plodit spolu děti.
Podpořil by ho i jeho lidovecký kolega z výboru Antonín Tesařík. „Obecně s tím souhlasím, těším se ale na diskusi, za jakých podmínek to tak bude nastaveno. Je faktem, že dárci navštěvují vícero klinik,“ řekl serveru iROZHLAS.cz. Pro přijetí by byla i Karla Maříková z SPD.
Senátorka Jitka Chalánková (TOP 09) zase upozornila na cizinky, které navštěvují Česko za účelem umělého oplodnění darovanou pohlavní buňkou. „Myslím si, že tyto věci by pod dohledem státu být měly, protože spoléhat se pouze na soukromé subjekty, že mají určité údaje o dárcích, není správně. I s ohledem na země kolem nás, protože poté se stáváme cílovou zemí této turistiky,“ uvedla. Zástupci ODS na dotazy ani po urgencích nereagovali.
Vládní novela by nezrušila anonymitu dárců, takto zplozené děti by se nemohly dozvědět, kdo je jejich biologickým rodičem. Do registru by ale podle Machače měli mít možnost nahlédnout pediatr dítěte nebo genetik.
