Dnešní době chybí Husův mravní étos
Dnes si připomínáme památku kazatele Mistra Jana Husa, který ve středověku ostře kritizoval tehdejší církev. Kostnický koncil jej proto roku 1415 označil za kacíře, Hus ale své názory neodvolal a byl upálen. Teprve po více než půl tisíciletí - v roce 1999 papež Jan Pavel II. projevil lítost nad jeho krutou smrtí a řekl, že jej považuje za církevního reformátora.
Největší kritiky se Hus dočkal za to, že odmítal autoritu církve – zpochybňoval primát papeže, kritizoval i ostatní autority. Narušoval tedy tradiční obraz o institucionální podobě církve. Současně vyzýval k tomu, aby se do jisté míry církev podřídila světské moci, což znamenalo například sekuralizaci jejich majetků.
V teologické rovině církvi nejvíce vadila skutečnost, že Hus hovořil o tom, že církev tvoří jenom jedinci, kteří jsou předurčeni ke spasení. Právě na tomto tvrzení vybudovali koncilní otcové v Kostnici kritiku Husova učení.
Jan Hus je všeobecně vnímán jako jedna z nejvýznamnějších osobností našich dějin - v anketě Největší Čech skončil na sedmém místě. Jeho osobnost je po staletích aktuální i dnes.
„Z mého pohledu je velmi aktuální Husův mravní étos, který ztělesňoval a s kterým poukazoval na morální nepravosti nejenom uvnitř církve, ale také uvnitř společnosti. Když se podíváme na skandály z minulých měsíců, tak je vidět, že ten étos je tady stále potřebný,“ říká historik Jaroslav Šebek.
Katolická církev chtěla Jana Husa umlčet, ale jeho upálení na hranici mělo přesně opačný efekt - byl vzýván jako mučedník a vzniklo radikální husitské hnutí. To František Palacký dokonce označil za vrchol českých dějin.
„V té době to tak skutečně bylo. V 19. století, kdy vznikly i Palackého Dějiny národa českého, kde se tato teorie objevuje, husitství sloužilo jako určitá legitimizace národního hnutí – národní emancipace českého národa. Do jisté míry vznikají i problémy ve vztahu ke katolické církvi, které zůstávají v našem povědomí dodnes, protože tady se výrazně diferencuje česká národní tradice na reformačně-husitskou a katolickou. A tyto dvě tradice tu stojí v nesmiřitelném protikladu,“ vysvětluje Jaroslav Šebek.
Jana Husa dnes můžete uctít na několika místech – například ve 14 hodin v Památníku Jana Žižky v jihočeském Trocnově nebo o půl šesté na vzpomínkové slavnosti v Hlinsku.
