Vážení spoluobčané,

již počtvrté se na vás obracím z historických prostor Kramářovy vily na konci roku s krátkým osobním poselstvím. Věřím, že vánoční dny trávíte se svými blízkými, že se těšíte z jejich přítomnosti, z domácí pohody, z našich svátečně vyzdobených ulic a náměstí.

Právě dnes, na druhý svátek vánoční, je ale dobré si připomenout, že ne všichni mají takové štěstí. Mnoho lidí ve světě trápí násilné konflikty a nejistota, co bude zítra. To, že v České republice můžeme slavit Vánoce v klidu a bezpečí a že se v porovnání s většinou světa máme dobře, nepřišlo samo od sebe.

Je to výsledek usilovné práce generací lidí, kteří české země považovali za svůj domov a krok za krokem pracovali na tom, aby to byl domov klidný a bezpečný. Když se objeví problém, tak si s ním vždy umíme poradit. Občas třeba ne s úsměvem a sebejistotou, to vlastně není náš styl, ale nakonec jsme vždy všechno zvládli. A jasně se to ukazuje i dnes.

Překonané překážky

Poslední roky nás opravdu nešetřily. Potýkali jsme se s pandemií covidu, s rekordní inflací, s důsledky války na Ukrajině, války, která mimo jiné vedla k obrovské energetické krizi v celé Evropě. A v září se k nám navíc vrátily ničivé povodně.

Vím, že nic z toho nebylo snadné. Všechno se nám ale podařilo překonat a naši občané navíc na každém kroku neváhali pomoci těm, kdo se ocitli ve složité situaci. Ať už jim do života zasáhla stoletá voda, nebo dokonce absurdní brutalita války.

Když se podívám do naší historie, nacházím nespočet takových příběhů, příběhů vynalézavosti i dobré vůle. A to mi dává jistotu, že máme na to, abychom ve stejném duchu pokračovali dál, máme na to, abychom postupně překonali všechno, co naši republiku dosud brzdí a stali se ještě úspěšnější zemí.

Kroky, které se nám podařilo letos udělat, jdou správným směrem. Přijali jsme potřebnou důchodovou reformu. Reformu, která i lidem mladším 40 let garantuje v budoucnu důstojnou penzi.

Také jsme definitivně překonali obrovskou inflaci, skončilo tedy kritické zdražování, ale bohužel to ne vždy znamená, že se ceny vrátí na předcovidovou úroveň.

Nemáme hotovo

Proto je důležité, aby dále pokračovalo zvyšování reálných mezd. A ty letos vzrostly o pět procent a porostou dál, pokud Česká republika nepřestane odpovědně investovat do silnic a železnic, do rozvoje energetiky a taky do chytré ekonomiky. V posledních letech se nám to daří.

Jen v tomto roce jsme třeba dálnice prodloužili o 100 kilometrů. V energetice jsme udělali největší kroky za desítky let.

Staráme se i o to, aby Česká republika ve světové ekonomice fungovala jako centrum vývoje špičkových jaderných a čipových technologií, a ne jako dodavatel jednoduchých součástek. Toto všechno jsou kroky k modernější ekonomice. K vyšším platům a k celkově úspěšnější zemi.

Vážení spoluobčané, přesně před rokem jsem vám slíbil, že rok 2024 bude rokem naděje. Že společně překonáme obrovské výzvy, které jsem před chvíli jmenoval, a že se věci obrátí k lepšímu. A to se splnilo.

Samozřejmě nemáme hotovo. Musíme dál pracovat na tom, co nás trápí. Musíme výrazně zefektivnit fungování našeho zdravotnictví, dokončit reformy školství nebo usnadnit stavby bytů, aby si mladé rodiny mohly dovolit vlastní bydlení. Toto jsou ty nejdůležitější úkoly, na které se musíme zaměřit v následujících letech. A všechno to jsou věci, které se dají splnit během několika málo let.

Rok rozhodnutí

Jistě, každý den si v médiích, na sociálních sítích čtete, že toto není možné. Že Česká republika není dobré místo k životu, že se nemá smysl o nic snažit. Když si ale nebudeme věřit a budeme se hlavně soustředit na to, co zatím nefunguje na 100 procent, tak se nikdy nezbavíme blbé nálady, která vždy byla největší překážkou, která nám bránila být ještě úspěšnější.

Proto prosím, nevěřme různým prodavačům strachu, kteří tuto náladu schválně šíří. Šíří ji, aby v lidech vzbudili závist, nenávist a pochyby. Jejich cílem je, aby lidé nevěřili sobě a nevěřili ani druhým.

Pokud totiž dost lidí bude takto pochybovat, naši společnost to oslabí a bude snadno podléhat manipulacím a možná se nakonec vydá na nebezpečnou cestu. Cestu, kdy se lidé vzdají odpovědnosti za svůj život a předají ji nějakému vůdci. Tak, jak to dnes, bohužel, opět vidíme v některých evropských zemích. Ale se všemi našimi historickými zkušenostmi, se vším, čeho jsme ve své historii dosáhli, toto prostě nesmíme dopustit.

Vážení spoluobčané, tak jako byl končící rok rokem naděje, tak rok 2025 bude rokem rozhodnutí. Rozhodnutí o tom, zda si budeme věřit, rozvíjet všechny příležitosti, které se před námi v této nelehké době objevují, pomáhat si a trpělivě pracovat na tom, aby se nám žilo rok od roku lépe, anebo zda se necháme znechutit a vydáme se na cestu někam k východnímu autoritářství, kam nás posílají prodavači strachu.

Pro mě je takové rozhodnutí snadné. Nikdy jsem ani vteřinu nepochyboval o tom, že pro Českou republiku existuje jen jedna správná cesta. Je to cesta k ještě větší svobodě, k prosperitě a osobní odpovědnosti. Cesta hrdé evropské země a aktivní občanské společnosti. A věřím, že většina z vás to vidí stejně.

Víme, kam patříme. Nenechme se tedy odradit. Vážení spoluobčané, přeji vám nejen klidný zbytek vánočních svátků a zasloužený odpočinek, ale hlavně to, abyste si po celý rok 2025 udrželi optimismus, víru v sebe i v Českou republiku. Pěkný večer.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít