Průměrná mzda v českém privátním sektoru je menší než minimální mzda v Irsku, Nizozemí, Belgii či Francii. Argument, že všechny tyto země mají daleko vyšší náklady na život, platí jen částečně.
Medián mezd se meziročně zvýšil o 5,3 procenta. U mužů činil 41 677 korun a u žen 35 226 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 136 Kč a 73 611 Kč.
Potřebných zhruba deset miliard korun má být přesunuto z jiných rozpočtových kapitol, uvedl ve středu ministr Mikuláš Bek ve Sněmovně na dotazy opozičních poslanců.
„Mzdy jsou v Česku relativně nízké. Musíme se bavit o tom, čím to je a jak to změnit,“ zdůrazňuje v pravidelném pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop.
„Pokud větší podíl občanů vychází s příjmem velmi dobře a zároveň roste podíl těch, kteří mají problém, tak je to evidentně symptom rostoucí nerovnosti,“ tvrdí Maialeh.
„Nikdy jsem ani vteřinu nepochyboval o tom, že pro Českou republiku existuje jen jedna správná cesta. Je to cesta k ještě větší svobodě, k prosperitě a osobní odpovědnosti,“ řekl premiér Fiala.
„Musíme se rozhodnout, jestli dál budeme dodavatelskou ekonomikou Německa, anebo Singapurem Evropy,“ říká v pořadu Řečí peněz člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod.
Finanční náročnost výsluh na rozpočet zvyšuje i relativně vysoký počet dobře placených generálů a plukovníků napříč bezpečnostními sbory, a to hlavně ve srovnání se zahraničím.
„Realita je, že čím vzácnější jsou vaše hlava nebo ruce, tím spíš to zaměstnavatel zohlední ve mzdě. A v tomto je obecně západní svět dál,“ podotýká ekonom Vít Hradil.
Úřad práce jim nahradí polovinu vyplacených částek zaměstnancům či dohodářům za dobu, kdy nemohli kvůli záplavám pracovat. Na pracovníka bude možné získat včetně odvodů až 18 400 korun měsíčně.
„Nemůže jít o plošné přidávání, protože na to státní rozpočet ani tento rok, ani ten příští nemá,“ míní pro Český rozhlas Plus exministr financí Ivan Pilný (dříve ANO).
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil ekonomické priority své vlády. Na otázky o tom, zda je jejich naplnění reálné a jaké jsou jejich slabiny, odpovídala ekonomka Ilona Švihlíková.
Česká lékařská komora o zdravotnické odbory dál odmítají, aby na zaručenou výši odměny dosáhli zdravotníci jen v případě, že odpracují v průměru 8 přesčasových hodin týdně.
Odbory podle dřívějších informací trvají na zvýšení platových tarifů od září o 15 procent. Celkem by mělo podle údajů ministerstva práce pro stát a veřejný sektor pracovat asi 846 300 lidí.
„Současnou primární snahou je kompenzovat mzdové nároky za dlužné mzdy,“ říká o situaci způsobené zadlužením huti Liberty v rozhovoru pro Radiožurnál generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.
Vyšší mzdy mohou mít i jeden nepříjemný efekt. Obchodníci z toho třeba usoudí, že lépe vydělávajícím občanům mohou zase zvyšovat ceny. Vrátí se inflace.
Ústavní soud problematický zákon nechal platit ještě do konce roku, aby politici mohli vhodně upravit platy veřejných činitelů, které se odvozují od těch soudcovských.
Na první pohled si Češi oslavu 20. výročí vstupu České republiky do EU užívali přímo s nadšením. Jak je to doopravdy, uvidíme za měsíc, při volbách do Evropského parlamentu.
Společnost má ekonomické problémy delší dobu. Jedna ze dvou hlavních společností Kovosvitu, firma Kovosvit MAS Machine Tools, skončila v roce 2022 ve ztrátě po zdanění 167,2 milionu.
Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek.
Z hlediska krajů rostly loni ve čtvrtém čtvrtletí mzdy nominálně v rozmezí od 5,4 do 7,5 procenta, reálně po započtení inflace ale všude klesly. Nejnižší nominální růst zaznamenala Praha.
Dokončenou normu dostane Legislativní rada vlády a po ní kabinet. Podle plánu by Sněmovna mohla rozhodnout do konce července, po ní by dostal normu ke schválení Senát a k podpisu prezident.
