Vymáhání exekucí není vůbec fér, míní podle průzkumu 49 procent Čechů. Chystaná novela požaduje změny
Téma exekucí je pro 83 procent Čechů velmi důležité. Podle nového šetření sociologů společnosti Behavio vnímají vymáhání dluhů jako problematické a neférové. Možnost, že by exekutora vybíral soud místo věřitele, podporuje 87 procent dotázaných.
Exekuce se podle dat Exekutorské komory loni v listopadu týkaly téměř 720 tisíc lidí. Jejich počet vystoupal na 4,33 milionu. Zadlužení v průměru spláceli bez úroků a poplatků 441 200 korun, meziročně se tak suma zvedla o necelých 70 tisíc.
Podle expertů na dluhovou problematiku se situace navíc může v příštích letech zhoršovat, a to kvůli dopadům epidemie a koronavirové krize.
Tento týden navíc ve sněmovně ústavně právní výbor projednává novelu o změně exekucí, která má řešit některé současné problémy. Schůze je neveřejná.
Mezi úpravami je například přidělování exekutora jen soudem – věřitel by tak zcela přišel o možnost výběru. Nová data sociologů agentury Behavio ukazují, že takovou změnu by uvítalo 87 procent dotázaných.
Vykonávat exekuce by pak podle 78 procent Čechů měli státní nebo soudní zaměstnanci. Oslovení tedy nesouhlasí s dosavadní praxí, kdy je exekutor vybírán soukromým podnikatelem.
Výzkum společnosti Behavio proběhl online dotazováním od 15. do 18. února 2021, a to na vzorku tisíce lidí starších 18 let. Data nejsou reprezentativním zastoupením lidí v aktuálních exekučních řízeních. Jsou ale reprezentativním postojem české populace, která alespoň občas používá internet.
Systém: nespravedlivý
Téma systému vymáhání exekucí podle sociologů Behavio jako „velmi důležité“ vnímá 83 procent Čechů, nadpoloviční většina dokonce jako „vážný problém dneška, kterému se ale nevěnuje dostatečná pozornost“. Pro 49 procent je systém nespravedlivý.
Jen tři procenta dotázaných souhlasí s tvrzením, že současný systém exekucí je férový. „Oproti této menšině stojí bezmála polovina populace s názorem, že exekuce nejsou vůbec férově nastavené. Zbývajících 45 procent to vidí tak, že je současný systém někde na půl cesty,“ komentují výsledky šetření sociologové Behavio.
Důvěra v systémy, jejichž garantem je stát, je přitom podle sociologů zcela zásadní i pro ty, kteří aktuálně nemají problém úvěry splácet. „Je to problém celé společnosti a z výsledků výzkumu je to vidět,“ upozorňuje sociolog Behavio Lukáš Tóth.
Češi z větší části trvají na povinnosti dlužníka uhradit všechny pohledávky. „Když ale přijde na úroky, penále a další částky, které se k původnímu dluhu nasčítají, tam už je 63 procent lidí benevolentních a byli by ochotni tyto sumy odpouštět,“ doplňují sociologové.
Podle dostupných dat má nyní více než polovina Čechů nějaký druh půjčky – například leasing na auto či hypotéku. Sedm procent z nich přitom přiznává, že jim nestačí peníze na řádné splácení. „Většina dluhů samozřejmě není problematická, jedná se o běžnou součást rozhodování jednotlivců a domácností. Jenže kvůli vrozenému přehnanému optimismu máme tendenci přeceňovat svoji schopnost dluhy bez problémů splácet,“ doplňuje Tóth.
Na možnosti splácet úvěry 42 procent dotázaných odpovědělo, že v současné situaci prozatím splácejí, ale je to pro ně obtížné.
Během koronavirové krize, která mnohým přinesla neočekávané výpadky příjmů, tak podle sociologů může dojít k nárůstů dluhových problémů.
„Cyklus půjček, nesplacených záloh, upomínek a soudních obsílek nějakou dobu trvá. Pokud bude průběh kopírovat zkušenost z finanční krize roku 2008, za rok až tři dozrají exekuce, na které si Češi zadělávají dnes,“ upozorňují.
„Podobně jako po poslední finanční krizi v České republice i ve světě. Pak extrémně záleží na tom, jak systém nezvládnutých dluhů a jejich vymáhání vypadá,“ doplňuje Tóth.
Negativní pohled převládá
Exekutoři mezi dotázanými Čechy navíc nemají dobrou reputaci – podle výsledků šetření Behavio jim tři čtvrtiny vyčítají, že vydělávají na cizím neštěstí. Více než polovina se domnívá, že exekutoři mají přemrštěné odměny. Téměř čtvrtina ale považuje exekutorskou činnost za „profesi jako každou jinou“. Třetina soudí, že „jen dělají svou práci“.
Dotazovaní navíc měli určit, jaké v nich exekutoři vyvolávají emoce. Tři čtvrtiny tuto profesi vnímají negativně. „Čím nižší mají respondenti vzdělání, tím víc exekutory nemusí. Vztek vůči nim cítí celých 60 procent absolventů základních škol,“ dodávají sociologové Behavio.
Výpovědi se liší
Šetření o vnímání exekucí a jejich vymáhání v nedávné době publikovala také agentura STEM/MARK. Ta na přelomu února a března uskutečnila dotazování na vzorku 1016 lidí, a to na zakázku České asociace věřitelů.
Podle výsledků by převážná část lidí stávající pravidla neměnila. Na 78 procent respondentů podle průzkumu považuje za správné, že je možné prodat dlužníkův movitý majetek. Většina by zachovala i svobodnou volbu exekutora a možnost vymáhat dluh tak dlouho, dokud ho dlužník nesplatí, vyplývá dále z průzkumu.
Dlužníci by se na jaře měli dočkat chráněných účtů. Mají zabránit dvojité exekuci jednoho příjmu
Číst článek
Výsledky tak jsou v rozporu se zjištěními Behavio, podle nichž lidé většinově podporují základní princip návrhu zákona, jenž nyní poslanci projednávají: tedy aby exekutora nevybíral věřitel, ale přidělil ho soud podle toho, kde dlužník bydlí.
Proti výsledkům agentury STEM/MARK se ohradila řada odborníků, včetně Platformy za reformu exekucí. Ta upozorňuje na otázky šetření, které vnímá jako návodné a zjištění jsou podle ní zavádějící. Asociace věřitelů kritiku odmítla.
Za nevypovídající výzkum STEM/MARK považuje také sociolog Jiří Boudal ze společnosti Behavio. „Na prostou otázku Behavio, kdo by měl vybírat exekutora, s možnostmi soud, věřitel, dlužník, nevím, vybralo 87 procent lidí soud, pouze 7 procent lidí věřitele. Oproti tomu otázka STEM/MARK vůbec nedala lidem další možnosti výběru, jako je soud, a zejména odpověď nevím, a navíc respondenty naváděla celým předcházejícím odstavcem informací,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.
Odpovědi respondentů se podle agentury STEM/MARK ale vztahují vždy pouze k položené otázce, nikoliv k celé problematice chystaných legislativních změn v této oblasti. „Interpretace výsledků v závěrečné zprávě z výzkumu se drží znění otázek, aniž bychom tyto výsledky jakkoliv zobecňovali,“ reagoval na kritiku Petr Gajdušek.
