Dialog, debata, demokracie - tři slova, která předseda Barroso v Praze opakoval znovu a znovu na tiskových konferencích a při rozhovorech v médiích. Ale proč s nimi Evropská komise přišla až potom, co Francouzi považovaní za jednoho z tahounů evropské integrace, následovaní Nizozemci v referendu zamítli Evropskou ústavní smlouvu? Dokument, do kterého mnoho z evropský politiků investovalo politický kapitál? José Barroso říká, že s inciativou zvanou "plán D" už vlastně do čela Evropské komise loni na podzim nastoupil.

José Barroso: "Jedna z prvních priorit, které jsem stanovil, byla nová komunikační strategie. My už jsme si hned na začátku uvědomovali, že Evropská komise má v téhle oblasti problém. Politici na evropské, ale i národní úrovni totiž často berou Evropskou unii jako samozřejmost - prostě tu je a funguje. Ale takový přístup je podle mne chybný, neměli bychom nic brát jako samozřejmost. Pokud od téhle instituce něco chceme, musíme se jí věnovat, starat se o ni. Já to často opakuji: Evropská unie není nějaký čistě byrokratický nebo technokratický projekt. Musí být demokratická a tomu může taková debata být velmi užitečná. Myslím si, že máme velmi silné argumenty, abychom vysvětlili proč potřebujeme silnou Unii v dnešním globalizovaném světě."

Namítám, že podle mé zkušenosti lidi v souvislosti s Evropskou unií zajímají nejčastěji běžné praktické otázky - to, jestli mohou podnikat mimo Českou republiku, nebo jestli mohou jít bez obav z dodatečných nákladů třeba k lékaři v Portugalsku, když se jim na dovolené něco přihodí - a hlavně mladí lidé chtějí vědět, kdy budou moci jet pracovat třeba do Německa, Rakouska nebo Francie.

José Barroso: "Souhlasím. Souhlasím s tím, že důležité je to, co Evropská unie přináší konkrétního do každodenního života občanů. A mezi základní principy Unie patří volný pohyb zboží a osob. Ale - jak víte - při vyjednávání o vstupu nových členských zemí se vyjednavači dohodli na určitém přechodném období, než se pracovní trth zcela uvolní. Mimochodem - stejné to bylo když do Unie vstoupilo třeba Portugalsko nebo Španělsko. My v Evropské komisi jsme proto, aby to přechodné období skončilo co nejdřív."

Může tedy předseda Barroso jmenovat konkrétní stát - kromě Británie, Irska a Švédska - který by chtěl dovolit lidem z nových členských zemí, ab v něm pracovali dřív, než skončí sedmileté přechodné období?

José Barroso: "Nechci tady jmenovat konkrétní země, protože mne tím nepověřily, ale některé vlády o tom velmi vážně uvažují. My sami přijdeme příští rok se studií, jaký dopad bude mít další uvolnění volného pohybu pracovních sil. Mimochodem, u nás v komisi má tohle na starosti právě český komisař Špidla, on na vznik téhle zprávy dohlíží. Já věřím tomu, že tenhle dokument pomůže těm členským zemím, které se tímhle směrem chtějí vydat. jsem si jistý, že to pro ně bude velmi dobrý signál."

Český prezident Václav Klaus se staví často velmi důrazně proti další evropské politické integraci - proti přesunu kompetencí z národních vlád na Evropskou komisi. Znepříjemňují politici jako on život José Barrosovi, jako předsedovi Evropské komise?

José Barroso: "Dneska jsem s ním měl velmi dobrou schůzku - já ho respektuji. Byla to intelektuálně velmi zajímavá diskuze. Setkal jsem se s ním několikrát ještě jako portugalský premiér a znám jeho názory. Otevřeně řečeno, nemůžeme se shodnout ve všem - ale já musím samozřejmě respektovat názory prezidenta jedné z našich členských zemí. Je ovšem třeba říct, že zatím byl celkový postoj České republiky vůči evropské integraci velmi pozitivní. A nenechte se mýlit, jsou body, na kterých se s prezidentem Klausem shodneme - oba si myslíme, že by Evropa neměla být byrokratická a že by to neměl být superstát, který stojí nad národními státy. Já ale říkám, že potřebujeme silnější Evropskou unii, protože nás k tomu tlačí globalizace."

José Barroso: "Podívejte, ani největší evropské země nemají potřebné páky, velikost a váhu, aby mohly vést rovnoprávná jednání s našimi přáteli v Americe, nebo s Čínou, nebo dalšími hospodářskými velmocemi. Abychom mohli vést ze silnější pozice obchodní jednání, potřebujeme na evropské úrovni víc pravomocí a ne méně. Musíme to ale dělat citlivě, aby to přineslo víc užitku."

To zní pěkně - ale mohl by předseda Barroso uvést nějaký konkrétní případ, kdy přesun pravomocí na evropskou úroveň zlepšil a zkvalitnil život občanů v členských zemích?

José Barroso: "Například: spravedlnost a vnitřní záležitosti byly donedávna považované skoro za jakési tabu. Co má Evropská unie co mluvit do takových čistě národních záležitostí? Jenže to se změnilo; i země, které se svých pravomocí vzdávají velmi neochotně, si to uvědomují. Proč? Protože nemůžete sami bojovat proti terorismu, který nezná hranic. Dlouho se vedly debaty o evropském zatykači - teď mohla na jeho základě vydat Itálie do Británie člověka, podezřelého z podílu na bombových útocích v Londýně a trvalo to 50 dnů. Dřív by se takový případ mohl táhnout celá léta! Tohle je konkrétní příklad toho, že evropská integrace přináší členským zemím více užitku - a ne méně."

Milan Kopp, Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít