Klaus vetoval horní zákon, který by rušil možnost vyvlastňování kvůli těžbě
Prezident Václav Klaus vetoval novelu horního zákona. Ta ruší možnost vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě nerostných surovin, hlavně uhlí. Podle prezidenta by se vláda schválením novely připravila o významný nástroj energetické politiky a otevřela by cestu ke spekulacím s pozemky. Prezidentovo veto ještě mohou ještě přehlasovat poslanci.
„Zrušení institutu vyvlastnění představuje mimořádný zásah do samotné podstaty horního zákona, který jako jediný stanoví, že tzv. vyhrazené nerostné bohatství je vlastnictvím státu, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemku nad dotyčným ložiskem,“ zdůvodnil Klaus.
Podle něj je horní právo už od 13. století tradiční normou, která vždy těžbu nerostných surovin podporovala. Klaus také upozorňuje, že řada jiných zákonů vyvlastnění umožňuje a je běžné i v zahraničí.
Hostem Stalo se dnes na Radiožurnálu byl náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc
„Dá se očekávat, že pozemky, pod nimiž se nacházejí tato státu vyhrazená ložiska a jež nebude v mimořádných případech možné vyvlastnit, budou vykupovány ze spekulativních důvodů s perspektivou vymáhání vysokých náhrad od státu. Na změnu horního zákona mají zájem především tito potenciální spekulanti,“ obává se prezident.
Proti novele zákona protestovala řada profesních organizací, například Hospodářská komora, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svaz průmyslu a dopravy, ale také třeba Ústecký kraj. Naopak podle dřívějšího vyjádření ombudsmana je horní zákon z dob komunismu zastaralý a práva lidí nepřiměřeně omezuje.
Novela horního zákona je nutná
Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Pavla Šolce je současný právní režim nevyhovující a novela horního zákona je nezbytná.
„Na to, aby si stát jako vlastník mohl chránit svoje zájmy, je stejně potřebná velká novela horního zákona, protože v současném právním režimu je stát sice vlastníkem nerostného bohatství, ale v okamžiku, kdy se ho zmocní lžíce těžební společnosti, tak už stát nemá žádnou kontrolu nad tím, jakým způsobem je s tímto nerostem zacházeno. Dokonce podle současného režimu nemá ani zásadní možnosti, jakým způsobem podmínit těžbu nějakými podmínkami,“ vysvětlil.
Ve velké novele horního zákona, která se připravuje, bude podle Šolce otázka vyvlastňování vyřešena tak, aby došlo k posílení pozice státu a vyvážení zájmu soukromých subjektů. „Vyvlastnění bude vázáno na řadu podmínek. Bude to možné pouze ve prospěch státu, za dalších specifikovaných podmínek a pro velmi úzký okruh strategických nerostů,“ upozornil a dodal:
„Současná právní úprava připouštěla možnost vyvlastnění pro všechny takzvané vyhrazené nerosty, což jsou jak nerosty, které jsou důležité pro surovinovou a energetickou bezpečnost státu, tak i různé kaolíny a jíly, které jsou sice také potřebné pro ekonomiku, ale nejsou zásadní pro bezpečnost."
