Kojenecké ústavy čeká transformace na centra služeb pro ohrožené rodiny
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce posílit v Česku pěstounskou péči, která má nahradit kojenecké ústavy. Případné rušení kojeneckých ústavů se ale nebude dít ze dne na den. Ministerstvo chce změnit systém, podle kterého jsou děti do 3 let umisťovány do kojeneckých ústavů, a transformovat ústavy na centra pomoci ohroženým rodinám.
Poslankyně Helena Langšádlová z TOP 09 a členka meziresortní komise, která má transformaci kojeneckých ústavů na starosti, ujišťuje, že rušení ústavů bude postupné:
„Každý tento kojenecký ústav bude transformován a žádný nemůže být zrušen, dokud nebudou pro děti, které jsou v tuto chvíli v kojeneckých ústavech, nalezeny náhradní rodiny. Pro ty děti, které musí z důvodu zdravotní indikace pobývat ve zdravotnickém zařízení, musí být tato péče nadále zajištěna.“
Ředitel Dětského centra Opava Petr Fabián požaduje podporu již existujících aktivit
Podle odborníků dnes zůstávají v kojeneckých ústavech právě zejména děti s vážnými zdravotními problémy, které vyžadují lékařskou péči. Ředitelka Dětského centra Veská u Pardubic Drahomíra Peřinová se obává, že se změnou ministerstva dojde i k personálním změnám.
„U nás nejvíce pracují dětské zdravotní sestry, které mají odborné znalosti, ale mají ještě velký přehled o vývojových zvláštnostech dítěte. Takže ta péče se od toho odvíjí. Na rozdíl od zařízení sociální péče, tam pracují pracovníci v sociálních službách, kteří nemají tuto odbornou kvalifikaci a zázemí,“ tvrdí.
Rodiče někdy systematickou pomoc odmítají
Kojenecké ústavy by se měly v budoucnu zaměřit na budování terénních a ambulantních služeb pro ohrožené rodiny s dětmi. Podle ministerstva práce a sociálních věcí je péče o ohrožené děti nedostatečná. Resort poukazuje na to, že nefunguje síť služeb, které by pomohly rodinám, které nezvládají z různých důvodů péči o potomka.
Ředitel Dětského centra Opava Petr Fabián ale tvrdí, že tyto služby v regionech už dávno existují: „Spíš si myslím, že vymýšlejí věci, které už byly dávno připraveny pod ministerstvem zdravotnictví jako zákon o zdravotnických službách, kde byla samostatná část o dětských centrech.“
„Potřebovali bychom daleko víc mít zelenou v tom, co už máme rozběhnuté – je to práce s matkami, terapeutická práce s rodinami, které potřebují rozšířit rodičovské dovednosti. Narážíme ale na to, že rodiče nechtějí a že to dítě jim spíš jakoby ‚překáží‘ doma,“ dodává.
Malých dětí, o které se z příbuzných nemá kdo postarat, jsou v České republice zhruba 2 tisíce. Stát za jejich vysoký počet opakovaně sklízí mezinárodní kritiku.
