‚Funkce, ve které nešlo obstát.‘ Klímovo vládní angažmá bylo předurčeno k neúspěchu, říká expert

Ve funkci vládního zmocněnce pro média a dezinformace vydržel rok. Michal Klíma měl podle zadání nejen koordinovat boj s dezinformacemi, ale řešit i strategickou komunikaci a mediální agendu. Zatímco odborníci jeho působení v úřadu hodnotí spíše negativně, Klíma za odvoláním vidí jen politické důvody. „Ve vládě se neřeší věci hlavně podle funkčnosti, ale politických zájmů,“ podotýká pro iROZHLAS.cz.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michal Klíma byl zmocněncem pro média a dezinformace necelý rok

Michal Klíma byl zmocněncem pro média a dezinformace necelý rok | Zdroj: Profimedia / ČTK

Tisková konference vlády před měsícem definitivně ukončila dohady ohledně dalšího osudu vládního zmocněnce pro média a dezinformace Michala Klímy. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že vládní představitelé jsou s jeho prací nespokojení a zvažovali jeho odvolání, třeba kvůli silným reakcím na Klímou připravovaný Akční plán boje proti dezinformacím.

Jen ‚vlivové působení cizí moci‘. Vláda po kritice osekala plány tažení proti dezinformacím

Číst článek

Vláda nakonec neodvolala pouze Klímu, ale rovnou zrušila celou funkci zmocněnce pro média a dezinformace. A to s vysvětlením, že Klíma svou funkci naplnil.

„Podařilo se mu dokončit oba směry, kterým se měl věnovat. Vytvořil oddělení pro strategickou komunikaci a nastavili jsme systém boje s dezinformacemi. Vláda přijala analýzu připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně a vznikla pracovní skupina pod Bezpečnostní radou státu (BRS),“ vysvětloval krok premiér Petr Fiala (ODS) krátce po zrušení funkce pro Denik.cz.

Jenže jak upozorňuje sám Klíma, jeho agenda měla být mnohem širší. „Ono to všechno nepřešlo pod Bezpečnostní radu státu, to je ten problém. Tam se vůbec neřeší přechod mediální problematiky. A ta byla ostatně důvodem, proč jsem se v roce 2021 na tehdy budoucího pana premiéra obrátil. Mediální problematika tak opět nemá žádné místo, které by za ni zodpovídalo,“ říká.

Jak zpětně pro server iROZHLAS.cz přiznává, se zrušením funkce nepočítal. Třeba i proto, že podle svých slov žádnou kritiku své práce nevnímal. „Naopak. Pár týdnů předtím (před zrušením funkce – pozn. red.) probíhal mediální výbor ve Sněmovně, kde se probíral akční plán. A tam jsem měl jednoznačnou podporu koaličních poslanců,“ tvrdí.

Rozhodnutí vlády tak chápe spíše jako politický krok. „Tohle je funkce při vládě, má to politické aspekty. Ve vládě se neřeší věci hlavně podle funkčnosti, ale politických zájmů. A tak to je. To je rozdíl mezi politikou a nepolitikou. Nebyla tam politická vůle řešit tuhle problematiku funkcí mediálního zmocněnce,“ míní s tím, že na zadané úkoly byl prakticky sám, bez týmu, který by mu pomáhal.

Rostoucí kritika

To potvrzuje i mediální odborník Filip Rožánek. I podle něj byla od začátku funkce vládního zmocněnce pro média a dezinformace špatně vytvořená, uspět v ní tak nebylo možné.

Shrnutí působení Michala Klímy v roli vládního zmocněnce

  • Michal Klíma nastoupil do Úřadu vlády jako zmocněnec pro média a dezinformace 24. března 2022. Do té doby působil jako poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro oblast médií.
  • Podle zadání měl mít status poradního orgánu, koordinovat boj proti dezinformacím, pomáhat s meziresortní komunikací a komunikací se složkami státu, které se zbývají oblastí médií. Současně spolupracoval na přípravě mediálních zákonů, které aktuálně projednává Sněmovna.
  • Na Úřadu vlády působil na půl úvazek a za to dostával podle informací vedoucí právního oddělení Ivany Beránkové průměrný plat 63 tisíc korun. „Odměny obdržel Ing. Michal Klíma za měsíc duben 2022 ve výši 30 tisíc korun, za srpen 2022 ve výši 20 tisíc korun a za listopad 2022 ve výši 30 tisíc korun,“ doplnila.

„Jednak vycházela ze situace, která tady není legislativně upravená. Za druhé tam neustále vstupovaly organizační komplikace, které jsou dány povahou Úřadu vlády. A za třetí, tím, jak byla funkce široce definovaná, tak byla zároveň i vágní. Nebylo tedy jasné, co by vlastně měl Klíma dělat,“ říká odborník s tím, že se to projevilo i v následných rozhovorech, které Klíma poskytoval.

„Půl roku vysvětloval, co dělat nebude. A zároveň upozorňoval, že na to nemá lidi ani peníze. Tady nešlo pouze o problém Michala Klímy. Každý jiný by měl v této pozici problém obstát,“ uvádí Rožánek.

I přesto Klímu úplně neomlouvá. Kritiku bývalého zmocněnce vnímá jako oprávněnou, protože výsledky jeho roční práce příliš viditelné nejsou.

„Klíma v té funkci nevystupoval úplně přesvědčivě. Jeho vyjádření spíše přispívala k dalšímu zmatení, což nahrálo opozici k obviněním vlády ze snah o cenzuru,“ říká odborník s poukazem na Klímou připravovaný Akční plán a úniky jeho částí do médií.

Například Deník N a další média interpretovala chystaný plán už na přelomu roku. Až v polovině ledna zveřejnil server iROZHLAS.cz celé znění jeho pracovní verze. Ani to ale pochyby o plánu nerozptýlilo a na jeho nedostatky poukazovala nejen média, Unie vydavatelů, ale i hospodářské svazy.

To ale bývalý zmocněnec odmítá a hájí se, že za únik a „nepochopení“ akčního plánu do médií nemohl. Podle něj za tím stálo to, že ho vláda dlouho nebyla schopná projednat.

„Byl v nějaké podobě hotový už v září, a když se něco půl roku předělává a pořád se to neschvaluje, tak samozřejmě lze očekávat, že to dříve či později unikne bez toho, aby to bylo řádně odkomunikováno. To samozřejmě chyba byla. I když k tomu došlo, nebyl to ale důvod plán nepřijmout,“ říká s tím, že vláda měla nejprve věc prodiskutovat a říct, co z plánu vůbec chce uskutečnit.

Vláda tají plán proti dezinformacím. ‚Podíleli se na něm odborníci,‘ tvrdí, jejich jména ale nezná

Číst článek

Až potom by se podle Klímy do zaváděných opatření zahrnuly také třeba profesní organizace, které bývalého zmocněnce kritizovaly, že je k přípravě nepřizval.

„Akční plán je zadání úkolů. Když v něm třeba stálo ‚Vytvoření systému podpory médií‘, tak to neznamená, že se hned schvaluje systém podpory. Ale že se zadává zadání. To je stejné, jako když jsme řešili zákon o vypínání webů. Teprve až se zákon vytvoří, půjde do diskuse. Není možné rozporovat něco, co není vytvořené,“ vysvětluje Klíma a dodává, že v diskusi by měly možnost se vyjádřit i zmíněné organizace.

S tím ale Rožánek nesouhlasí. Podle něj měly být součástí přípravy akčního plánu tyto organizace od samého počátku. „Kdykoliv vzniká něco bez kontaktu s praxí, o to komplikovanější je to prosadit. Evropský trend je, že se přechází od státní regulace k samoregulaci. Ať už SPIR, Unie vydavatelů nebo Asociace televizních organizací by samy přicházely s návrhy, protože ví, co možné je a co není,“ vysvětluje odborník.

Jedním dechem dodává, že akční plán neobsahoval pouze špatné věci. Bez jasné mediální politiky státu je ale vnímá jako „systém náhodných výstřelů“.

„Tohle je funkce při vládě, má to politické aspekty. Ve vládě se neřeší věci hlavně podle funkčnosti, ale politických zájmů. A tak to je. To je rozdíl mezi politikou a nepolitikou. Nebyla tam politická vůle řešit tuhle problematiku funkcí mediálního zmocněnce.“

Michal Klíma (bývalý vládní zmocněnec)

Akční plán nakonec vláda odmítla jako celek. A to na tiskové konferenci, kdy oznámila zrušení pozice vládního zmocněnce. „Nepotřebujeme žádný další akční plán. Žádný další akční plán vládě předložen nebyl. Na žádném dalším akčním plánu se nepracuje,“ uvedl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, který agendu dezinformací po Klímovi přebral.

Vládní ‚stratkom‘

Klíma také krátce po nástupu pomáhal zakládat na Úřadu vlády Centrum strategické komunikace, takzvaný stratkom. To aktuálně vede Pavel Lupjan a spolu s ním pracují ve Strakově akademii tři pracovníci na plný úvazek a asi pět dalších na částečný úvazek. Centrum přitom nemá podle Lupjana sloužit k politické komunikaci vlády, ale obecně strategické komunikaci státu.

Byl jsem vytížen strategickou komunikací. Teď se chci vrátit ke své práci, říká vládní zmocněnec Klíma

Číst článek

„Povedlo se dát dohromady poměrně dobrý tým lidí, kteří jsou schopní dělat v malém počtu poměrně hodně práce. Jak jsem viděl státní poměry v jiných odděleních, tak by k tomu bylo třeba daleko více lidí,“ hodnotí centrum Klíma a poukazuje třeba na kampaň „Deštník proti drahotě“.

Ta probíhala na podzim 2022 a měla za cíl informovat lidi o možnostech státní pomoci kvůli rostoucím nákladům na život. Dodnes funguje třeba web, který kampaň zastřešoval. A centrum stihlo i další kampaň k příležitosti 30 let od vzniku samostatné České republiky.

U první z nich si Klíma také pochvaluje, že se povedlo zavést i lepší systém státní inzerce, která se podle něj už nepřerozděluje „pouze do Mafry a CNC“, ale k většímu počtu médií a mediálních domů.

„Máme zásah 90 procent měřitelné populace za peníze nižší, než byly původně plánovány. Takže jsme prokázali, že to funguje a že přerozdělování peněz na inzerci s podporou plurality je správné. A takto se má státní inzerce zadávat,“ tvrdí Klíma.

Zatímco bývalý vládní zmocněnec hodnotí založení odboru strategické komunikace a jeho fungování jako velký úspěch, garantka oboru strategická komunikace na Univerzitě Karlově Denisa Hejlová je mnohem kritičtější.

Podle ní nedošlo k pochopení, jak má správně strategická komunikace státu fungovat. A tak působí spíše jako reklama na vládu.

„Strategická komunikace má být úzce spojená s národní identitou a bezpečností státu. Rozhodně to nemá být nějaké PR vlády. Má být nadresortní, nadstranická, má vydržet déle než jedno volební období. Nemůžeme to redukovat pouze na kampaně, jako je Deštník proti drahotě. Stát musí mít nejprve jasně definováno, co vlastně chce komunikovat, co je značka Česká republika a co znamená pro naše občany,“ vysvětluje Hejlová. 

„Strategická komunikace má být úzce spojená s národní identitou a bezpečností státu. Rozhodně to nemá být nějaké PR vlády. Má být nadresortní, nadstranická, má vydržet déle než jedno volební období. Nemůžeme to redukovat pouze na kampaně, jako je Deštník proti drahotě.“

Denisa Hejlová (garantka oboru strategická komunikace na UK)

Až takto vytyčená komunikační strategie má být podle ní koordinována vládním centrem s ostatními státními orgány. K tomu ale podle expertky vůbec nedochází. Jak naopak upozorňuje, hned na začátku došlo ke spojení strategické komunikace vlády s pojmem dezinformací a vypínáním takzvaných dezinformačních webů. Čímž od počátku dostala strategická komunikace nálepku něčeho negativního.   

„Po necelém roce fungování stratkomu nezačínáme od nuly, ale jsme v minusu. Část agendy, zdá se, vykonává odbor strategické komunikace, něco z toho je na ministerstvu vnitra, obrany a restrukturalizuje se odbor na ministerstvu zahraničních věcí. Takže ani po roce nevidím žádnou integraci a nevidím, že bychom měli vyjasněno, co strategická komunikace je a k čemu slouží,“ poukazuje na nedostatky expertka.              

Základem pro strategickou komunikaci je podle Hejlové uvědomění, že komunikace není jednosměrná. Stát podle ní potřebuje lidskou sílu na vysvětlování a interakci s občany státu. Což malý tým s neujasněným zadáním na úřadu vlády nenabízí.            

„Vláda by vysvětlování věcí občanům měla dát prioritu. Je potřeba být v dialogu s občany a mluvit o obavách, které mají. Ne jim říkat, že je někdo zachrání nějakým Deštníkem proti drahotě. To je utopie,“ uzavírá.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme