Návštěvu Netanjahua v Praze provázela i demonstrace kritiků Izraele
V Česku není během roku příliš mnoho státnických návštěv, které by vzbudily obdobnou pozornost, jakou přitáhla návštěva izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Praze. Oficiální komuniké uvádějí, že Česko a Izrael rozšíří spolupráci v oblasti výzkumu, politici mluvili i o ekonomice či kooperaci armád a obranného průmyslu. Kvůli návštěvě izraelského politika ale proběhly i dvě demonstrace – kritiků i příznivců vstřícného postoje Česka k Izraeli.
Na náměstí Jana Palacha proti návštěvě premiéra Netanjahua protestovali aktivisté z iniciativy s názvem Ne naším jménem - Iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě, kteří mají za to, že Česko jednostranně podporuje Izrael.
„My jsme snažili vyjádřit nesouhlas s tím, že česká vláda zaujímá jednostranný postoj k Izraeli, což nepřispěje k dosažení míru na Blízkém východě,“ řekla v Ozvěnách dne Eva Nováková z iniciativy.
Hosty Ozvěn dne byly Eva Nováková z iniciativy s názvem Ne naším jménem a analytička pražského Institutu bezpečnostních studií Irena Kalhousová.
„Protože se zde nejednalo o ukončení okupace, blokády, o návratu nebo kompenzaci uprchlíků a zajištění rovných práv pro všechny občany Izraele a Palestiny. Což my vidíme jako základní podmínky dosažení míru,“ dodala.
Podle ní by měla Česká republika jednat s izraelskými představiteli kriticky. „Pokud se podíváme, o čem se nyní v Praze jednalo, prohlubování spolupráce s izraelskými obrannými silami je vlastně přímo účastnění se porušování lidských práv v Izraeli,“ uvedla.
Podle ní iniciativa požaduje, aby Česká republika zaujala vyvážený postoj k Izraeli. „Chceme se hlavně držet norem, které nám dává mezinárodní právo. Je to zajištění hranic palestinského státu v rámci hranic z roku 1967, návrat uprchlíků, východní Jeruzalém jako hlavní město Palestiny, což současná izraelská vláda blokuje pokračující výstavbou osad na okupovaných územích a diskriminační politikou,“ přiblížila.
Vstřícnější postoj Česka
S názorem aktivistky nesouhlasí analytička pražského Institutu bezpečnostních studií Irena Kalhousová. Podle ní má Česko sice vstřícnější postoj vůči Izraeli než jiné Evropské země, ale není jednostranný.
„ČR má prostě pocit, že v rámci Evropské unie je kritických hlasů proti Izraeli asi hodně a tak se snaží naopak vyslyšet ten izraelský pohled a reprezentovat to i na evropské úrovni. Češi se snaží vyjednávat v pozadí, ale neznamená to, že nevnímají jisté problémy,“ uvedla.
Historická vazba
Vysvětlila, že vstřícnější postoj Česka vůči Izraeli má několik důvodů. „Myslím, že se jedná o historickou vazbu, která tady je už dob T.G. Masaryka, který byl velkým odpůrcem antisemitismu a příznivcem sionismu. A tady tradice tady je,“ vysvětlila.
„Navíc během komunismu jsme byli silně proarabská země a mnozí vnímali obnovení vztahů s Izraelem jako návrat do demokratické rodiny,“ doplnila.
Češi podle ní mají navíc pocit, že s Izraelem sdílí mnohé ze své historie. „Ten pocit té mnichovské zrady je v českém národě pořád ještě velmi silný,“ vysvětlila.
