NKÚ: U některých protipovodňových zábran nelze zjistit dopředu, zda skutečně chrání
U některých protipovodňových zábran není možné dopředu zjistit, zda před velkou vodou skutečně chrání. Upozorňuje na to Nejvyšší kontrolní úřad s tím, že efektivita ochranných prvků by měla být jasná před příchodem povodní, nikoli po něm.
NKÚ zkontroloval zhruba 30 projektů za posledních pět let. V rámci dvou dotačních programů, které spravuje ministerstvo zemědělství, šlo na kontrolované stavby dohromady přes 2,5 miliardy korun.
„Podle NKÚ není možné účinně ověřit, zda kontrolované programy zabezpečují co nejvyšší efekt pro prevenci před povodněmi. Problém tkví v tom, že jsou nedostatečně nastavené nebo úplně chybí ukazatele, podle kterých by to šlo vyhodnotit,“ říká mluvčí NKÚ Olga Málková.
Není proto podle jejích slov jasné, zda peníze určené k budování protipovodňové obrany byly vydány skutečně správně.
„U jednoho z programů půjde jeho protipovodňový efekt vyhodnotit až po jeho skončení koncem roku 2014, u druhého to nepůjde vyhodnotit vůbec, protože ukazatele typu počet chráněných obyvatel nebo rozsah ochráněného majetku podle NKÚ prostě chybí,“ dodává Málková.
Zrovna u protipovodňových staveb by měl být přitom jejich efekt ověřitelný a spočitatelný předem, nikoli až přímo při povodni, jak upozorňuje mluvčí kontrolního úřadu.
Povodí Labe a Odry pod palbou kritiky
Kontrolorům se nelíbil projekt protipovodňové ochrany u Lovosic. Povodí Labe tam nakonec bariéru zkrátilo o dva kilometry, náklady ale vzrostly o zhruba 74 milionů. Podnik se ale brání, že změny byly nutné a samotná stavba je zcela funkční.
„Nejedná se o rozhodnutí Povodí Labe, jedná se o výsledek jednání všech zúčastněných stran, při kterém se posuzují jasně daná kritéria. Co se týče prodražení, tak to nelze jednoznačně takto říci. Oproti návrhu k územnímu rozhodnutí došlo k upřesnění technických parametrů výstavby a tím zdánlivě i k navýšení nákladů,“ vysvětluje tisková mluvčí povodí Jana Burianová.
Ředitel správy povodí Ladislav Merta upozorňuje, že se přesná cena stanovuje až poté, co se provede konkrétní technický návrh.
„Při vlastním zpracování projektu se zjistí mnohde, že se musí do větší hloubky, že se to musí zesílit, protože tam ty hráze jsou vysoké několik metrů a dovedete si představit, jakému musí odolávat tlaku, když potom mají udržet celý vodní tok,“ říká Merta.
O dotaci ministerstva zemědělství podle něj Povodí Labe žádalo, až když mělo upřesněný rozpočet i rozsah prací.
Připomínky má NKÚ i k Povodí Odry, které podle úřadu pochybilo u zakázek na protipovodňové stavby v ostravském Hrušově a ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. Například v soutěži na hrušovskou hráz nestanovilo jasné podmínky u smluvních pokut nebo u délky záruční doby. Vítěz tak získal zakázku i přes nejvyšší nabídnutou cenu.
„Vítězný uchazeč, který tuto zakázku získal, nabídl cenu díla o 15 milionů korun vyšší než uchazeč s nejnižší nabídkovou cenou. Přesto tuto zakázku získal, a to právě proto, že nabídl nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu za jeden den prodlení,“ uvádí Málková.
