Odmítnutí euroústavy Nizozemci názory českých politiků nezměnilo

Euroústavu po Francouzích odmítli také Nizozemci. Své NE dokumentu vyjádřilo ve středečním referendu 61,5 procenta hlasujících. V Nizozemsku se tak opakoval ten samý scénář jako ve Francii. Voliči svým odmítavým stanoviskem poslali vzkaz svým politikům a ekonomům. Nelíbí se jim, že obyvatelé země do unijního rozpočtu přispívají vůbec nejvyšší částkou. Pětadvacítka podle nich může za zhoršení ekonomické situace v Nizozemsku. Ani druhé odmítnutí euroústavy neznamenalo změnu stanovisek českých politiků.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václav Klaus

Václav Klaus | Foto: Jan Rosenauer

Zatímco prezident Václav Klaus považuje - obdobně jako opoziční ODS - ústavní smlouvu za mrtvý dokument, sociální demokraté jsou stále opačného názoru. Například podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za nejsilnější vládní stranu Jitky Kupčové dokument stále žije, a je třeba se jím dále zabývat.

Tvrdí, že výsledek hlasování v Nizozemsku není důvod k zastavení kampaně. "Myslím si, že představitelé států Evropské unie najdou nějaké řešení," řekla Českému rozhlasu 1 - Radiožurnálu Kupčová.

KDU-ČSL a US-DEU čekají na stanovisko Evropské Rady

Také křesťanští demokraté teď očekávají, že orgány Evropské unie nastíní, jaký bude další ratifikační postup a osud současné evropské ústavní smlouvy. Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal ale zdůraznil, že dvojí odmítnutí dokumentu je vážný signál k zamyšlení.

Kasal zároveň zopakoval politování nad tím, že premiér Jiří Paroubek nepřerušil aktivity v této věci, a že nedošlo k jednání demokratických stran, jak KDU-ČSL vyzývala: "Je to hrubá chyba. Myslím si, že se to České republice může vymstít, protože názory, které bude vedení státu, tedy pan premiér, zastávat na schůzce, nemusí odrážet názory všech stran."

Šéf poslanců nejmenší vládní strany US-DEU Vlastimil Ostrý říká, že teď nezbývá, než vyčkat na výsledek zasedání Evropské rady. "Musím říci, že bychom si měli jako občané České republiky o přijetí či nepřijetí rozhodovat sami a pokračovat v prohlubování znalostí o Evropě," myslí si Ostrý.

Komunisté chtějí diskusi

Místopředseda opoziční KSČM Jiří Dolejš zastává názor, že by v každém případě měla pokračovat přinejmenším veřejná diskuse: "Říkejme tomu třeba kampaň, ale měla by být všestranná, objektivně vyvážená. To znamená, že by tam měly být i názory těch, kteří měli kritický vztah k navrženému textu ústavy."

Dolejš míní, že 200 milionů, které má kampaň stát, má jít nejen na lacinou agitaci, ale skutečně na podporu veřejné diskuse. Ta by měla proběhnout například prostřednictvím občanských sdružení. Definitivní závěr a stanovisko k ratifikaci euroústavy komunisté jako celek ještě nepřijali. Rozhodnutí má padnout na Výkonném výboru KSČM příští pátek.

Je evropská ústava mrtvý dokument?

Za mrtvý dokument považuje evropskou ústavní smlouvu po referendu ve Francii a Nizozemsku český prezident Václav Klaus. Podle jeho názoru bychom ale kvůli neúspěchu euroústavy neměli v žádném případě odepisovat celou Evropskou unii, anebo její další integrační proces.

"Myslím, že lidé diskutují o tom, jestli tento pokus takto akcelerovat nenutným způsobem některé unifikační kroky v Evropě, ten narazil. O tom, jestli má existovat instituce zvaná Evropská unie, jestli v ní má docházet k celé řadě rozumných a bohulibých procesů, o tom voliči ani ve Francii ani v Holandsku podle mého názoru neřekli ani slovo," řekl prezident.

Není sice důvod k panice, ale vážné obavy jsou na místě. Na tom se Klaus na návštěvě v Helsinkách shodl s finskou prezidentkou Tarjou Halonenovou. Ta si však nemyslí, že ústavní smlouva je v této fázi už mrtvým dokumentem. Podle Halonenové je dnešní podoba evropské ústavy tím nejlepším, na čem se bylo možné dohodnout. "Možná to není nejkrásnější dítě, ale je to naše dítě," dodala finská prezidentka.

Britský ministr zahraničí Jack Straw uvedl, že rozhodnutí Nizozemska vyvolává závažné otázky o dalším osudu celého společenství. Premiér Tony Blair zase neví, zda má Británie uspořádat referendum o evropské ústavní smlouvě. Opozice je silně proti tomuto dokumentu. Mluvčí opozičních konzervativců Liam Fox prohlásil, že jestliže se vláda pokusí zavést část ústavní smlouvy zadními vrátky, pak bude dávat najevo své opovržení vůči britskému lidu.

Postoj k evropské ústavě nehodlají měnit ani polská vláda a prezident. "Domníváme se, že ji rozšířená Evropa potřebuje. Je to ústava, která mnohé věci uspořádá. V jednom dokumentu shrnuje pravidla, která byla už i tak závazná," konstatoval polský prezident Aleksander Kwaśniewski.

USA referendum v Nizozemsku oficiálně nekomentovaly

Na výsledky hlasování v Nizozemsku zareagovaly Spojené státy velmi diplomaticky. Bílý dům referendum v Nizozemsku přímo nekomentoval. Jeho mluvčí uvedl, že hlasování o ústavě je záležitostí Evropy. Zdůraznil, že USA jsou svázány s Evropou, která je sjednocená a silná, a která je partnerem při řešení různých výzev. Ministerstvo zahraničí se také zdrželo komentáře.

Agentura AFP však cituje nejmenovaný vládní zdroj, který řekl, že USA by nerady viděly, aby případné neshody v Evropě odvedly pozornost od společných americko-evropských projektů, jako jsou izraelsko-palestinský mírový proces a boj proti Iránskému nukleárnímu programu.

O další ratifikaci rozhodnou státy EU v polovině června

Další malou útěchou pro euroústavu může být skutečnost, že ji odsouhlasilo Lotyšsko jako desátý stát. Více informací se dočtete v článku Lotyšský parlament ratifikoval eurokonstituci. V září by euroústavu měli posuzovat Dánové, tedy jedni z nejznámějších euroskeptiků.

O dalším osudu evropské ústavy, respektive jejího ratifikačního procesu, by měli rozhodnout šéfové států a vlád na zasedání Evropské rady 16. a 17. června. Už teď je jasné, že ji všichni členové neschválí. Přijetí by tedy bylo proti dosavadním pravidlům Evropské unie.

Reprezentanti tří hlavních institucí vydali ve středu večer společnou deklaraci. Předseda Evropské komise José Barroso, šéf Evropské rady Jean-Claude Juncker a předseda Evropského parlamentu Josep Borrell v ní píší, že ratifikace ústavy by i přes tento neúspěch v Nizozemsku měla pokračovat dál. Hlavním důvodem je to, aby i ostatní státy měly možnost vyjádřit se k tomuto dokumentu.

Martin Dorazín, Jiří Hošek, Petra Lazáková, Milan Kocourek, Milada Richterová, Pavla Kvapilová, Marián Vojtek, Vilém Janouš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme