Smejkal: Nerozumím, proč mají jít zahrádky před středními školami. Bylo by to dobré naopak

Odborná skupina ministerstva zdravotnictví MeSES doporučuje, aby se za přísných epidemických podmínek do středních škol od 17. května vrátili studenti. Hlavní předpoklady jsou dva. „Rotace třeba na 14 dnů, jedna nebo dvě, plus k tomu testování,“ řekl Radiožurnálu epidemiolog, člen rady vlády pro zdravotní rizika a šéf skupiny MeSES Petr Smejkal. Jaké testy se ale budou ve školách používat, neví. Ideálně by to ale měly být PCR.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Epidemiolog Petr Smejkal | Foto: Julie Kalodová | Zdroj: Český rozhlas

Do úterý všechno vypadalo zalité sluncem, teploměry ukazovaly přes třicet stupňů Celsia. Co dělal v té době koronavirus a co jsme dělali my?
My jsme se sdružovali, jak bylo vidět v Praze. Nevím, jak jinde.

Přehrát

00:00 / 00:00

Celý rozhovor s epidemiologem a šéfem oborové skupiny MeSES Petrem Smejkalem

Taky.
Tak asi všude. Zdá se, že lidé už toho mají dost a já toho mám už taky občas dost, to je minus. To se trochu projeví. Dobrá zpráva ale je, že virus opravdu sucho, teplo a vysoké teploty ničí. Tedy plus i minus.

Když budu špatný samozvaný epidemiolog, ale dobrý demagog... V úterý přibylo 1673 případů, asi o 740 méně než před týdnem. To znamená, že za dva týdny můžeme být v počtu těch nových nakažení na nule?
To ne. Zpomalování bude zpomalovat. Projeví se také nějaké rozvolňovací kroky z předchozích čtrnácti dnů. Dobré je, že úterní hodnoty jsou vždycky nejvyšší z celého týdne. To je dobrá zpráva, že trend dvacetiprocentního poklesu pokračuje. Ale na nule nebudeme.

Kdy budeme na nule?
Samozřejmě můžeme být na nule ve chvíli, kdy přestaneme testovat. Byly země, které tvrdily, že nemají žádný koronavirus, protože netestovaly.

Tedy jakou nulu si uděláme, takovou budeme mít?
Jakou nulu si uděláme, takovou budeme mít. A nerad bych měl nulu z netestování.

Potvrzených případů nákazy na 100 tisíc obyvatel je 95. I tady vidíte pozitivní trend? Jde to dolů, jak jste očekávali na základě optimističtějších scénářů?
Ano, byly to ty optimističtější scénáře, ale ne ty, které se nepredikovaly. Byly na lepší straně. Samozřejmě, to se může nezvrátit, ale zpomalit. V nemocnicích covidoví pacienti pořád ještě jsou, a to i ti mladší. Zařízení se vyprazdňují pomalu a celé jaro, protože tahle mutace napadala mladší, neproočkované a ti na jednotkách intenzivní péče zůstávají déle. Ale i tady trend pokračuje, i když ne tak jako v nových záchytech.

Baťhová zůstává

Asi se shodneme, že je to i díky očkování.
Rozhodně.

Kdo podle vás řídí v České republice očkování?
Strategie očkování je v gesci ministerstva zdravotnictví. Asi se ale ptáte, kdo konkrétně.

Očkování bude dál řídit národní koordinátorka Baťhová. Rezignovat chtěla kvůli odvolání Blatného

Číst článek

Na fyzickou osobu. Je to paní Baťhová?
Je to paní Kateřina Baťhová na ministerstvu zdravotnictví, pan premiér (Andrej Babiš, ANO – pozn. red.) se také zajímá o očkování. Hlavně jsou to ti krajští koordinátoři, kteří mají na starosti distribuci.

Ptám se i proto, že se měla ve středu sejít celostátní rada pro očkování. Ale nesešla se. Nicméně měla říci nějakou strategii očkování na další měsíce, ale i léta.
To ani nevím. Vím, že ta skupina vzniká a je dobré, aby byla. Ale nevím, proč se dnes (ve středu – pozn. red.) nesešla.

Čím dál víc se objevují zprávy o tom, že budeme možná potřebovat všichni třetí dávku. Ne z důvodu proočkovanosti, která bohužel nebude tak velká, jak jsme si mysleli. Najednou, světě div se, s tím, jak nám koronavirus odchází, tak si spousta lidí říká, že se očkovat nemusí. Tudíž v Americe, ale i v Česku to vypadá, že budeme muset přidat na té kampani „Nechte se, prosím, očkovat“, i když vlnu máme za sebou. A budeme muset mít třetí dávku z důvodu mutací, proto potřebujeme strategii.

Nejpůsobivější kampaň jsou bohužel vysoká čísla a vysoké počty úmrtí.
Přesně tak. A také nedostatek vakcín. Jakmile jich je dost, tak si můžu počkat. Jestli si ještě pamatujeme, jaký byl v lednu, únoru a v březnu zájem a srovnáme to s tím, jaký je teď, tak je to trochu rozdíl.

‚Balíčky fungují‘

Jen tak na okraj se chci zeptat, jak vaše mezioborová skupina funguje v praxi. Nabízíte stanoviska a rady ad hoc, anebo pracujete na zakázku, když se na vás někdo obrátí?
Ne, jsme při ministerstvu zdravotnictví, máme všichni jmenovací dekrety od ministerstva zdravotnictví. Primárně bychom tedy měli na jakýkoli dotaz na to, co si o všem myslíme, vydat naše stanovisko. Což činíme. Snažíme se, aby bylo co nejvíc „evidence based“, to znamená založené na vědeckých důkazech.

Ale samozřejmě, když se dělal plán rozvolňování škol, tak s námi ministerstvo školství konzultovalo strategii. Nebo jsme nabízeli i ministerstvu kultury, že kdyby měli zájem, tak jim pomůžeme udělat bezpečně kulturu. Ale aktivně se nebudeme nabízet. Neříkám, že máme málo práce.

Vláda představila nový systém rozvolňování | Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Právě ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) oznámil v pondělí, že od 17. května bude možné pořádat venku kulturní akce s maximálním počtem 700 diváků. Podmínkou bude absolvování testu, odstup nejméně 14 dnů od druhé dávky očkování nebo nejvýše 90 dnů od prodělané nemoci covid-19. Kulturní akce, které se konají v uzavřených prostorách, vláda asi povolí o týden později. Dá se to uhlídat?
Doufejme. Nás to trošku zaskočilo. V balíčcích je uvedeno, že venkovní akce začnou při incidenci 75 a vnitřní při incidenci 50. Tady se to trochu urychluje, ale čísla klesají, tak dobře.

Původní návrh ministerstva kultury se o týden odložil, což myslím, že je dobře. Zejména je třeba zdůrazňovat, že venkovní akce jsou násobně bezpečnější než vnitřní. Vnitřní jsou skutečně rizikové. Jestli to všechno bude systémem TNO, to znamená test-nemoc-očkování, jedině dobře.

Je podle vás systém balíčků dostatečně předvídatelný?
Zatím myslím, že – nechci chválit MeSES, tak pochválím nás všechny – se to podařilo do určité úrovně uhlídat a vidíte, že to funguje. Čísla klesají celkem podle optimistických predikcí, rozvolňujeme víceméně podle balíčků. Nepokažme si závěr. Neudělejme to, co už jsme vlastně Xkrát udělali, že když se nám daří, tak to ještě urychlíme. To asi nebude dobré.

Zaorálek chce 17. května otevřít kina bez občerstvení. Podle provozovatelů je to problematické

Číst článek

Co by podle vás hrozilo, kdyby se systém ještě začal zrychlovat? Kdyby se části balíčků předřazovaly oproti plánu?
Víte, co je nejhorší? Když uděláte nějakou výjimku nebo když si řeknete, že jsme kulturní lidé, a předřadíme ji. Tak tím nabouráte balíček. Tenhle krok vám s tím třeba nic neudělá, ale následuje kaskáda a fenomén sněhové koule, kdy se celkem oprávněně ozvou ostatní a říkají, že když mohou tihle, tak chtějí taky výjimku. A celé se to zbortí.

Musíme si uvědomit, že nemám jen svoji profesi nebo obec, nekopu jen za svoji skupinu, což je dobře. Ale jsme v celé společnosti a tím, že něco chci, tak se druhý musí uskromnit. A to není fér, protože každý z nás je něco navíc – divadelník, sportovec, hostinský – ale jsme v tom všichni dohromady. Když budu chtít hodně, tak se někdo jiný bude muset uskromnit, abychom uhlídali dobrý trend, který máme. Mysleme na to, že jsme v tom všichni.

Návrat do škol

Mnozí jsou také rodiče školáků. S ohledem na zlepšující se situaci obecně i ve školách vaše skupina doporučuje zvážit následující kroky: obnovení prezenční výuky na středních školách ve všech krajích v rotačním režimu od 17. května za podmínky, že bude pro školy zajištěno dostatečné množství testů. Jakých přesně testů?
Ideálně PCR testů. A mysleme na to, že i na podzim budou potřeba PCR testy a můžeme se už konečně odpoutat od nefunkčních, samoodběrových a kolikrát i nekvalitních antigenních testů.

Hmotné rezervy vybraly dodavatele antigenních testů do škol. V tendru uspěla firma Targo Promotion

Číst článek

Jaké testy to budou, nevím. Jsem hlavně rád, že školy nakonec dostaly alespoň neúplnou prioritu. Úplně nerozumím tomu, proč zahrádky mají jít před středními školami. Myslím, že by to bylo dobré naopak, ale nakonec se nám podaří dostat většinu žáků do škol.

Podmínky jsou dvě. První je rotace na nějakou dobu. Lidé si mysleli, že budeme rotovat pořád, ale ne, je to předstupeň plné účasti. To znamená rotace třeba na 14 dnů, jedna nebo dvě. A druhá podmínka je testování. Ale testování dobrým testem. Na vaši otázku nemám odpověď, protože teď se měly vysoutěžit nějaké nové.

Jaké podmínky musí být splněny pro obnovení prezenční výuky bez rotace?
Nízká incidence, které – zdá se – dosáhneme, protože školy jsou vždycky odrazem společnosti. Nebudeme vymýšlet přísná pravidla, když je virus v populaci nízký. Toho se nám podaří dosahovat i díky tomu, že se ostatní uskromnili. Vypadá to dobře. V jednu chvíli třeba nebudeme muset testovat, ale do konce školního roku určitě s testováním. Na začátek, než se přejde na plnou výuku, rotace.

Můžeme – když nám to rychle klesá a nebudou se ostatní rvát o svoje – je urychlit. A měli bychom, protože o to nám jde nejvíc.

PCR testy ve školách bychom měli používat jen jednou týdně, nebo stačí jednou za 14 dní?
Zase to souvisí s incidencí. Ideálně bychom měli testovat PCR testem jednou týdně nebo maximálně jednou za deset dní. Ale můžeme si říct, že ve chvíli, kdy se nám podařilo virus stlačit na minimum a máme ho málo, tak když nebude ohnisko ve škole nebo bude nízká incidence, tak bude stačit jednou za 14 dní.

O tom se teď vede velká debata a i spousta profesorů a velkých vědců říká, že je to neakceptovatelné a že PCR test má svoji hranici. To respektujeme. Ale do určité míry se dá screeningové testování vztáhnout k přítomnosti a populaci.

Antigenní testování žáků základní školy | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

To se vede mezi odborníky nebo mezi politiky?
Vede se to mezi odborníky. A to si musíme vyjasnit, jestli jednou za sedm nebo za čtrnáct dní. I u nás ve skupině jsme měli velkou debatu. Ale blížíme se k tomu, že když je viru v populaci málo, tak můžeme ubrat a třeba i na nějakou chvíli netestovat úplně. Ale tam rozhodně nejsme.

A to se rozhodnete do prázdnin?
Ano. To určitě, to musíme.

A potom zavoláte ministru zdravotnictví Petru Arenbergerovi (za ANO) nebo premiéru Andreji Babišovi (ANO)? Máte na ně kontakt?
Vydáme stanovisko.

Nevoláte si?
Občas si i zavoláme.

Máte mobil na premiéra?
Mám. Kdo nemá? Po téhle komunikaci už to nemusíme dělat, což je jedině správně, protože jsme při ministerstvu zdravotnictví. A to jsem vždycky chtěl, aby to bylo standardním způsobem. To znamená, že vydáme stanovisko, ale třeba ho už ani nečte. Ale myslíme si, že je pořád důležité stanoviska vydávat.

Někteří ho čtou, jak vyplývá z otázek, které teď dostáváte v tomhle rozhovoru.
Ale i ministerstvo to, zdá se, čte.

Roušek se jen tak nezbavíme

Mají se nosit respirátory venku a ve vnitřních prostorách při těchto číslech?
Ve vnitřních prostorách určitě ano a ve vnějších je důležité rozlišit, jestli je člověk očkovaný, nebo ne. Zjednodušeno řečeno totiž očkovaný člověk nenakazí nebo nakazí minimum lidí a minimálním množstvím viru a dá se lehce přejít na roušku.

Ve venkovních prostorách se třeba jednou roušek zbavíme úplně. Ale rozhodně jsem pro, abychom venku přešli na roušky a při velké proočkovanosti už je ani nemusíme mít. Ve vnitřních prostorech, které jsou až patnáctinásobně rizikovější, ještě prosím s respirátory počkejme.

Kdy jste byl naposledy venku v Praze?
Bydlím tady kousek, takže když zaparkuju auto, tak jsem venku v Praze.

A vidíte lidi bez respirátorů a roušek?
Vidím.

A stane se vám, že vás poznají a řeknou, že už je to za námi?
Jasně. Včera jsem si sundal roušku a bylo vidět, že mi pár pohledů dalo najevo, že kážu vodu a piju víno. Takže já už se respirátoru ani roušky nezbavím, už jenom proto, že je  musím mít.

Jan Pokorný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme