Před 25 lety jsme poprvé svobodně volili. Prozkoumejte výsledky v obcích

Volební účast v roce 1990 přesáhla 95 procent. Zelení dostali více hlasů než sociální demokraté, Moravu ovládlo Hnutí za samosprávnou demokracii, které usilovalo o vytvoření do značné míry samostatné spolkové země. Jak první svobodné volby dopadly u vás? A jak se politická mapa České republiky překreslovala v následujících letech a desetiletích?

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poštovní známka Svobodné volby 1990 | Foto: Infofila

Přesně před 25 lety se konaly trojí volby, poprvé od války s neomezenou soutěží obnovených i zcela nových politických stran. Voliči vybírali své zástupce nejen do Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění, ale také do České národní rady. V tu chvíli ještě nemohli tušit, že právě ona se za tři roky stane prvním parlamentem samostatné České republiky.

Viděno stranickou optikou se výsledky voleb "do federálu" a do ČNR příliš nelišily, ve všech drtivě zvítězilo ještě nerozštěpené Občanské fórum. V České národní radě získalo 49,5 procenta hlasů, ve Sněmovně národů ještě o čtyři desetiny víc, a ve Sněmovně lidu dokonce nadpoloviční většinu. Na druhém místě byli komunisté, jejich výsledek osciloval kolem 13 procent.

Petr Nováček: Volby před 25 lety – velké naděje, velká zklamání

Číst článek

Český rozhlas zpracoval historická volební data a výsledky zakreslil do interaktivní mapy. Lze v ní zahlédnout regionální anomálie, které se v české politice projevují dodnes: již před čtvrstoletím byly patrné dodnes silné volební bašty lidovců na Vysočině. Stejně jako dnes se vyrazně lišilo politické směřování venkova a velkých měst. Dobře vidět byl rozdíl mezi Čechami a Moravou, určitý volební svéráz začaly projevovat oblasti bývalých Sudet, tedy Krušnohoří, jižní část Šumavy, Znojemsko či okolí Svitav.

Mapa výsledků voleb do České národní rady v roce 1990. Nevolilo se na každém obecním úřadě, volební místnosti menších obcí byly často sloučené. Proto jsou na mapě bílá místa. Výsledky konkrétní strany si můžete zobrazit kliknutím na menu vlevo.

V mapě je dobře vidět česká obdoba „biblického pásu“, známého z amerických volebních map: území s tradičně silnou podporou křesťanským demokratům sahá od vltavské přehrady Orlík přes Havlíčkův Brod až téměř k Brnu. Jde o jeden z  nejvýraznějších geopolitických prvků všech volebních map.

Jiné jevy tak dlouhé trvání neměly. Například dnes již neexistující Spojenectví zemědělství a venkova, silné na Toužimsku a v okolí Nového Bydžova, nebo Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko, které zejména na Jižní Moravě vítězilo s podporou více než třetiny voličů a celostátně se přehouplo přes deset procent.

Velkou proměnou prošel z hlediska geografického rozdělení elektorát KSČM. V prvních novodobých volbách to byla strana s celostátní, stabilní destiprocentní podporou a nejsilnějšími baštami na Kladensku, Kolínsku a v okolí Hořovic. Od voleb v roce 1998 se ale ze středních Čech začala KSČM stahovat a dnes má nejsilnější podporu na severu Moravy a v oblastech bývalých Sudet.

Zejména české a slezské pohraničí volilo v roce 1990 Stranu zelených. Nově zformovaný konglomerát ekologických organizací oslovoval na začátku devadesátých let voliče hlavně na venkově, během let se však zelení přerodili v téměř výhradně městskou stranu. Bez ohledu na geografické rozložení voličů ale stále oscilují kolem 4 procent získaných hlasů.

Sociální demokracii, které se v prvních svobodných volbách nepodařilo překročit pětiprocentní hranici, a silnější podporu měla jen ojediněle, zejména na Krušnohorsku, dokázal Miloš Zeman v polovině devadesátých let pozvednout v silného hráče s rovnoměrně rozloženou podporou čítající 20–30 procent hlasů.

V prvních postkomunistických volbách jsme nesledovali jen stranické hlasy, ale také volební účast. Ta dosáhla na dnešní poměry astronomických 97 procent. Už v roce 1990 bylo ovšem vidět, že obyvatele pohraničí zajímaly volby o poznání méně než jinde – účast se tam pohybovala mezi 90 a 95 procenty. Vyšší koncentrace nevoličů je v těchto regionech vidět dodnes.

Mapa výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR od roku 1996 do roku 2013. Zdroj: IHNED.cz

Marcel Šulek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme