Reklamní injekce Čapímu hnízdu pod lupou: Agrofert mu během čtyř let poslal přes 270 milionů

Více než 272 milionů korun poslal v letech 2010 až 2013 Farmě Čapí hnízdo za reklamu koncern Agrofert. Vyplývá to z veřejných dokumentů, které prostudoval server iROZHLAS.cz. Listiny odhalují, jak velký problém může mít premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli novému policejnímu prověřování kolem farmy. Týká se podezření, že peníze ve skutečnosti nešly na reklamu, ale pomáhaly farmě splácet úvěr a Agrofertu snížit si daně.

Analýza Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Agrofert | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

O možných machinacích kvůli reklamě vyšetřovací tým ví od chvíle, kdy začalo vyšetřování údajného dotačního podvodu týkající se Farmy Čapí hnízdo. Informaci zmiňují dva klíčové posudky, s nimiž policie pracuje. Oba poukazují na jednoznačné nesrovnalosti v příjmech Farmy Čapí hnízdo z reklamy.

Podezření na nezákonný odpočet DPH. Policie prověřuje možné daňové úniky farmy Čapí hnízdo

Číst článek

První, který má redakce iROZHLAS.cz k dispozici, si nechal vypracovat dotační úřad při zvažování, jestli má vůbec projektu na stavbu farmy peníze přidělit. Když jeho autor, ekonom Karel Mojžišík přiznání dotace nedoporučil, mimo jiné se odvolával na podezřele velkorysé plány na příjem z reklamy. Farma do žádosti napsala, že očekává výdělek 25 milionů korun ročně. 

Podle posudku byla taková suma nereálná. „Po konzultacích s dalšími podnikateli v oblasti reklamy a vlastními kontrolními orientačními výpočty hodnotitele bylo dosaženo orientační maximální částky příjmů z reklamy ve výši cca 12,5 milionu korun, tedy 50 procent žadatelem projektované úrovně,“ konstatuje v něm Mojžišík.

Ve středu se o analýze nechtěl bavit. Potvrdil ale, že policisté k němu dorazili. „Mluvil jsem s nimi, samozřejmě,“ uvedl.

Farmu živila reklama

S jeho závěry se však shoduje další posudek, který v dotační kauze hraje klíčovou roli. Pro policii ho zpracovala společnost Česká znalecká.

Ta již porovnávala skutečné výdaje a příjmy Farmy Čapí hnízdo. Zjistila, že provoz Čapího hnízda vydělával od zahájení činnosti prakticky jen díky reklamě zadané koncernem. Bez ní by Farma Čapí hnízdo nedokázala ani zaplatit zaměstnance, natož splácet stamilionový úvěr bance. Agrofert byl zároveň jediným zadavatelem reklamy. 

„V žádosti o dotaci projekt uvažoval od roku 2011 s hodnotami tržeb na úrovni cca 80 milionů korun. Z toho tržby za reklamu měly tvořit 25 milionů korun ročně. Skutečné tržby za reklamu se však na celkových tržbách za prodej výrobků a služeb podílely v rozmezí 71,5 až 91,25 procenta,“ konstatuje posudek České znalecké. V odhadu firmy v žádosti o dotaci přitom reklama měla tvořit jen 31 procent tržeb. 

Z veřejně dostupných účetních závěrek farmy Čapí hnízdo vyplývá, že jí v období 2010 až 2014 poslal Agrofert násobně vyšší sumy od 64,5 do 71 milionů korun ročně (konkrétní částky najdete v tabulce). Jak navíc upozorňuje posudek České znalecké, kongresové centrum využívaly především společnosti z holdingu Agrofert. Podle České znalecké tak reklama postrádala „elementární význam“.

Andrej Babiš, který je v současné době na pracovní cestě v USA, se k aktuálnímu vývoji v kauze nevyjádřil. Dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. „Žádný problém to není, nebyla žádná korupce, nebyl žádný podvod, nebylo nic,“ řekl naposledy na únorovém sněmu hnutí ANO.

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka uvedl, že o vyšetřování policie nemá žádné informace. „Ve věci Čapího hnízda vše proběhlo zcela v souladu se zákonem. Věříme, že ke stejnému závěru dojde i policie,“ napsal ve veřejném stanovisku.

‚Vytěžili jsme informace‘

Informaci, že aktuální prověřování daňových machinací vyplynulo z poznatků v dotační kauze, potvrdil i mluvčí Městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. „Vytěžili jsme informace získané v rámci vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, které by mohly nasvědčovat tomu, že byl spáchán trestný čin. Poznatky jsme předali pod vlastní spisovou značkou policejnímu orgánu k šetření,“ uvedl.

Vyšetřovací tým má však k dispozici indicie také z dalšího zdroje, jak potvrdila pražská policejní mluvčí Andrea Zoulová. „Celou věcí se vyšetřovatelé 7. oddělení Odboru hospodářské kriminality krajského ředitelství policie zabývají od 19. prosince loňského roku, a to na základě velmi obšírného trestního oznámení,“ uvedla.

Prověřování daní podle ní nemá na starosti komisař Pavel Nevtípil, který vyšetřuje údajný dotační podvod, kvůli němuž jsou Babiš a jeho blízcí obviněni. „My k jakémukoliv trestnímu oznámení musíme přistoupit zcela individuálně, a proto se tomu věnují policisté jiného oddělení, dělá se to samostatně,“ potvrdila Zoulová.

Nový případ nevede ani státní zástupce Jaroslav Šaroch, který dozoruje vyšetřování možného dotačního podvodu. „Nedělám nic,“ uvedl bez bližších podrobností a dál se odmítl bavit.

Čapí hnízdo | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zájem z Německa

Informaci o možném daňovém úniku měli na stole i úředníci finanční správy, a to už od roku 2014, jak informoval server Echo24. Českého správce daně na problém totiž upozornil sám od sebe německý finanční úřad v Chemnitzu. Do Česka poslal smlouvu na zajištění reklamy mezi Farmou Čapí hnízdo a Agrofertem Deutschland GmbH, tedy německou dceřinou firmou holdingu Agrofert, z konce roku 2011.

Podezření kolem reklamy

  • červen 2008 - ekonom Karel Mojžišík ve svém posudku nedoporučuje přiznání dotace farmě, mimo jiné se odvolává na podezřele velkorysé plány na příjem z reklamy
  • rok 2014 – finanční správa dostává od svých německých kolegů z Chemnitzu smlouvu na zajištění reklamy mezi společností Farma Čapí hnízdo a německým Agrofertem s podezřením na krácení daně 
  • květen 2017 – společnost Česká znalecká a.s. v dalším posudku k farmě uvádí, že provoz Čapího hnízda vydělával prakticky jen díky reklamě zadané koncernem Agrofert
  • srpen 2017 – policie zasílá do sněmovny žádost o vydání Andreje Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka v souvislosti s kauzou dotací na farmu
  • prosinec 2017 – OLAF ukončuje své vyšetřování možného dotačního podvodu, ve své závěrečné zprávě problém s reklamou zmiňuje i s odkazy na oba posudky
  • prosinec 2018 – policie začíná oficiálně prověřovat možné daňové úniky spojené s reklamou

Němci si u rekreačního areálu v Olbramovicích objednali zajištění reklamy a podporu marketingu během celého roku 2012. Smlouva byla uzavřena na částku 350 tisíc eur, což dle kurzu v té době vycházelo v přepočtu asi na 8,75 milionu korun.

Informaci sdíleli němečtí berní úředníci se svými českými kolegy na základě směrnice 2011/16/EU, která finančním úřadům členských zemí Evropské unie takový postup ukládá ve chvíli, kdy mají podezření, že firma by mohla krátit daně v daném státě. Jedná se o takzvanou výměnu informací z vlastního podnětu, která se někdy nazývá spontánní.

Jestli ale na základě dokumentů z Německa zahájili úředníci řízení, nechce finanční správa uvést s odkazem na mlčenlivost. Podle mluvčího Agrofertu Hanzelky ale daňové řízení s žádnou firmou z holdingu v souvislosti s reklamou na Čapím hnízdě zahájeno nebylo.

Není ani jasné, jestli s tímto poznatkem už dříve policie pracovala, mluvčí Zoulová na otázku reagovala následovně: „Takovou informaci nemám, pokud jsme se tomu věnovali, určitě nebyly zahájeny úkony trestního řízení.“

Krácení daně

Podle odborníků na daně přitom bývá reklama velmi často ve středu zájmu finanční správy. „Kontrolní činnost finančních úřadů je na oblast reklamy intenzivně zaměřena, protože i podle finanční správy se jedná o oblast, kde dochází k daňovým únikům,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz člen Komory daňových poradců Tomáš Hajdušek.

10 důkazů kauzy Čapí hnízdo: Babišovy e-maily, dohled na staveništi, report banky i platba za akcie

Číst článek

To potvrzuje i člen rady Unie daňových poplatníků David Hubal. „Vyplývá to z mé osobní zkušenosti jako profesionálního zástupce v daňovém řízení. Je to z toho důvodu, že reklama často bývala v minulosti předmětem sofistikovaných daňových úniků nebo způsobem krácení daně,“ doplnil.

V případě reklamy podle nich bývá prověřováno, zda reklama byla skutečně poskytnuta, tedy zda se nejednalo o reklamu fiktivní nebo reklamu v menším rozsahu, než je deklarováno, a také zda byla pro daný subjekt smysluplná.

Podle Hajduška je v případě, že se jedná o spřízněné firmy, rovněž prověřováno, zda cena za reklamu je cenou obvyklou, zda nedošlo k jejímu neopodstatněnému navýšení. „Zároveň by dané firmy měly mít k dispozici cenovou dokumentaci, která by prokazovala, že pokud reklama byla skutečně provedena, potom byla provedena za cenu obvyklou,“ dodal.

Finanční výpomoc?

V závěrečné zprávě Evropského úřadu pro boj proti daňovým podvodům (OLAF), který řešil dotaci pro farmu, se mimo jiné píše, že peníze za reklamu měly být určitým krizovým financováním.

„IMOBA zopakovala, že příjem z reklamních služeb byl pro společnost Farma Čapí hnízdo, a. s., pouze vedlejší a že jeho cílem bylo dočasně vyrovnat negativní dopady celosvětové ekonomické krize,“ stojí ve zprávě. Společnost Imoba je v současné době vlastníkem Čapího hnízda. 

Odborníci přitom upozorňují, že pokud by chtěla jedna firma finančně vypomoci druhé, měla by to udělat jiným způsobem. „Správným postupem je takovému subjektu poskytnout půjčku nebo jiný druh financování. Z toho naopak vyplyne, že dotyčný subjekt by měl platit úrok poskytovateli a ten by měl platit o to vyšší daně,“ uvedl Hubal.

Pokud by se ukázalo, že jediným smyslem reklamy bylo zajistit financování běhu rozbíhajícího se podniku, pak se podle něj nejedná o způsob v souladu se zákonem. „Protože subjekt, který si reklamu objednal, si neobjednával reklamu, ale fakticky poskytoval prostředky na financování druhého subjektu a nedovoleně si v důsledku toho snížil své daňové povinnosti,“ dodal Hubal.

Tereza Čemusová, Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme