S útokem na Irák souhlasí jen čtvrtina lidí v Česku
Každý druhý Čech nesouhlasí s útokem na Irák. Jak vyplývá z průběžných výsledků bleskového průzkumu agentury STEM pro Český rozhlas a Českou televizi, proti je 55 procent národa. S akcí Spojených států a spojenců naopak souhlasí čtvrtina lidí. Je zajímavé, že skoro 10 procent našich spoluobčanů dokonce ani útok nezaznamenalo. Drtivá většina obyvatelstva se staví proti aktivnější účasti naší armády v konfliktu a polovina jich také vytýká vládě nejednoznačný postoj k útoku a jeho nejednoznačný výklad.
Středisko empirických výzkumů zkoumalo exkluzivně pro Český rozhlas a Českou televizi postoj naší veřejnosti k zahájenému vojenskému útoku proti režimu Saddáma Husajna. Ze zatím průběžných výsledků podle analytičky Věry Haberlové vyplývá, že naši občané jsou ve svých názorech rozpolceni zhruba půl na půl. "55 procent ten útok odsuzuje. V té druhé polovině, tam více než čtvrtina, 26 procent lidí, s útokem souhlasí a ti zbývající, necelá pětina, si neumí udělat jasný názor. Jsou také podstatné rozdíly, které jsou dané politickými postoji, které se ve vyhraněných podobách ukazují u stoupenců ODS, kteří podstatně častěji souhlasí s akcí, a proti nim stojí stoupenci KSČM, kteří výrazně to odmítají."
Výzkum ukázal, že napříč všemi skupinami obyvatel a voliči politických stran prochází nejistota z postoje naší vlády. "Polovina lidí se domnívá, že naše vláda zaujímá celkem adekvátní a dobrý postoj k situaci v iráku, druhá polovina se naopak domnívá, že je špatný, nesouhlasí s ním. A já se domnívám, že to je jasná odezva na to, jaký postoj naše vláda k celé stiuaci zaujala. Je to postoj, který na jednu stranu říká ano, na druhou stranu říká, že ne."
Jak Radiožurnálu dále potvrdila analytička Věra Haberlová, více než 80 procent oslovených respondentů nechce, aby se naši vojáci do konfliktu aktivněji zapojili. "Jenom 18 procent říká, že naše armáda by se měla aktivněji zúčastnit akcí v Iráku. Tady jsou jasné rozdíly dané věkem, čím jsou lidi starší, tím mají větší obavy. Větší obavy mají i ženy."
Lidé podle Věry Haberlové také nepředpokládají, že by likvidace Saddáma Husajna zvýšila bezpečnost ve světě. Veřejnost většinou pochybuje, že by OSN byla schopna vyřešit krizi v oblasti Perského zálivu. "Kolem 60 procent lidí o tom pochybuje. To ukazuje, že lidé jsou poměrně dobře informovaní o celé věci a tom, co se píše v novinách, to, že v zásadě nebyla schopna Rada OSN vyřešit situaci diplomatickou cestou, tak i ty pochybnosti lidí o tom, že by OSN byla schopná vyřešit situaci v Perském zálivu, jsou poměrně velké."
Definitivní výsledky průzkumu společnosti STEM budou k dispozici v pátek v 11 hodin dopoledne. Podle analytičky Haberlové lze ale předpokládat, že finální údaje se od těchto dat významně neodchýlí.
