Senát vrátil zákon o odškodnění II. a III. odboje
Senátoři vrátili Poslanecké sněmovně návrh zákona, na jehož základě by měli získat odškodnění účastníci protifašistického odboje a političtí vězni z let 1948-1989. Senát zpřesnil okruh osob, jichž by se vyplácení odškodného mělo týkat, a prodloužil lhůtu k uplatnění nároku, a to do 31. 12. 2002.
Celá norma se tak v upraveném znění vrací do sněmovny.Záměr pozměnit projednávaný návrh zákona ČRo 1 - Radiožurnálu potvrdil ještě před začátkem jednání předseda lidoveckých senátorů Jiří Šenkýř. Problém vidí v tom, že současné znění předlohy nepamatuje na všechny případy.
Výše finanční odměny pro odbojáře by měla záviset na délce odbojové činnosti a na případných zraněních. Odškodnění pro politické vězně by se obdobně odvíjelo od délky věznění. Jak Radiožurnálu řekl poslanec Marek Benda z ODS, za účast v odboji do jednoho roku, a stejně tak za věznění do jednoho roku by oprávněným osobám měla náležet částka 60 tisíc korun. Dvojnásobnou částku by měli obdržet ti, kteří se angažovali v odboji nebo byli vězněni komunistickým režimem po dobu delší než jeden rok. Za každý další měsíc jim má být přiznána částka 1000 korun.
Pro přiznání odškodnění budou muset oprávněné osoby předložit osvědčení o účasti v národním odboji nebo rehabilitační rozsudek. S těmito doklady se poté obrátí na správu sociálního zabezpečení, která bude tyto žádosti vyřizovat.
Rozhodnutím Senátu zákon zpřesnit Marek Benda nebyl překvapen. Osobně přivítal fakt, že v horní komoře nebyl obsah normy ani její smysl zpochybněn. Benda zároveň věří, že poslanci schválí senátní verzi, která mimo jiné prodlužuje o rok lhůtu pro žádosti o odškodnění, ještě na červnové schůzi sněmovny.
Projednávání zákona v horní komoře sledoval i prezident Václav Havel.
