Typické výtržnictví, policie měla rychle zasáhnout, soudí o blokování divadla v Brně profesor trestního práva

Sobotní vpád pravicových radikálů na jeviště brněnského divadla je typickým příkladem výtržnictví, říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz šéf katedry trestního práva pražské právnické fakulty Jiří Jelínek. Zvážil by i přísnější klasifikaci. Policie měla podle Jelínka jednat rychleji a v divadle zasáhnout. „Vyslání antikonfliktního týmu nebylo adekvátní k tomu, co se tam dělo.“

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Radikálové z hnutí Slušní lidé narušili v sobotu představení v brněnském Divadle Husa na provázku. | Foto: Tomandl Jan | Zdroj: ČTK

Kvůli sobotnímu incidentu, kdy skupina radikálů z Hnutí Slušní lidé na několik desítek minut přerušila kontroverzní divadelní představení, podala někdejší ústavní soudkyně a senátorka za Stranu zelených Eliška Wagnerová trestní oznámení pro podezření z výtržnictví. Je podle vás taková kvalifikace na místě?
Rozhodně. Pokud vám skupina deseti až patnácti lidí, navíc stejně oblečených, vtrhne na jeviště, přeruší divadelní představení a brání v pohybu hercům i ostatním návštěvníkům, tak nepochybně se jedná o trestný čin výtržnictví. Doslova to naplňuje znaky, že se pachatel dopustí výtržnosti veřejně a na místě veřejnosti přístupném. Oba tyto znaky byly naplněny. Takže toto je typický a klasický případ.

Jiří Jelínek

Prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., je významným představitelem nauky trestního práva, je vedoucím katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Je autorem publikací obsahujících poznámky k zákonům s výběrem judikatury, vysokoškolských učebnic trestního práva hmotného i procesního, jakož i odborných monografií a článků v tomto právním oboru.

Může hrát roli fakt, že šlo zjevně o předem domluvenou akci?
Je pravda, že bych zvážil přísnější hodnocení, tedy odpovědnost podle tzv. kvalifikované skutkové podstaty. Ta předpokládá, že to pachatel spáchá jako člen organizované skupiny a trest pak může být až tři roky vězení, oproti maximálním dvěma letům v základní kvalifikaci. Tu organizovanou skupinu přitom dovodíte už jen podle toho stejného oblečení, případně z úmluvy těch účastníků a z úkolů, které jednotliví členové skupiny plnili. To je nepochybné.

Jiné trestné činy se k tomu případu nevztahují?
Osobně bych zvažoval i odpovědnost za trestný čin omezování osobní svobody, protože jak je vidět i na tom videu, které je veřejně přístupné, tak oni natlačili herce na kulisy, tedy jim bránili v pohybu. Čili si myslím, že trestný čin omezování osobní svobody minimálně v té v základní kvalifikaci, ale možná i v té přísnější. Jednalo by se o tzv. jednočinný souběh dvou trestných činů.

Členové hnutí Slušní lidé v modrých tričkách odcházejí od bočního východu brněnského Divadla Husa na provázku | Foto: Igor Šefr | Zdroj: ČTK

Byl tedy podle vás v pořádku postup policie na místě?
To je druhá rovina. Policie zasáhla po dvaceti minutách, a to tím, že tam vyslala antikonfliktní tým. No když např. oznámíte, že se na nádraží stala loupež, tak tam policie také nepřijde s antikonfliktním týmem, ale přinejmenším tam vyšle hlídku, aby to prošetřila. Ten zákrok s časovým odstupem dvaceti minut a ještě provedený takovým způsobem, jaký jsme měli možnost vidět, to vzbuzuje otázku, zda policie v Brně vůbec ví, že platí nějaká zásada oficiality. Tedy povinnost orgánů provést ten zákrok, jestliže jsou pro něj stanovené podmínky. A pokud někdo narušuje představení tímto způsobem, tak ty podmínky k zásahu nepochybně splněny byly.

„Že se na to reagovat musí, to je jednoznačné. V jiném případě přijde zase skupina svalovců do jiného divadla nebo na koncert? Podle mého názoru zkrátka ty podmínky pro okamžitý zákrok policii splněné byly.“

Jiří Jelínek (právník)

Jak tedy policie měla na situaci reagovat?
Měla tam vyslat někoho, aby posoudil, k čemu tam dochází, a okamžitě pak adekvátně zakročit. Znaky těch dvou trestných činů nepochybně splněny byly. A to navíc nevíme, zda tam nebyly nějaké další skutky, např. tam mohlo být nějaké vydírání, tedy nucení jiného, aby se choval určitým způsobem. Zmínit můžeme i bránění násilím, aby ten herec mohl pokračovat ve své roli atd. Právní kvalifikace je ještě nejistá a bude záležet na všech okolnostech, ale rozhodně vyslání antikonfliktního týmu nebylo adekvátní k tomu, co se tam dělo.

Tedy razantnější zákrok?
Že se na to reagovat musí, to je jednoznačné. V jiném případě přijde zase skupina svalovců do jiného divadla nebo na koncert? Podle mého názoru zkrátka podmínky pro okamžitý zákrok policie splněné byly.

Znamená to automaticky, že by měla padat i obvinění?
Nepochybně je to důvod pro zahájení stíhání pro ty dva trestné činy, o kterých jsem hovořil. To si myslím, že je zcela jednoznačné. Státní orgány jsou povinny konat z úřední povinnosti čili pro státního zástupce, který má tu věc dozorovat, to znamená, že by měl vydat pokyn k zahájení trestního stíhání a vznesení obvinění proti konkrétním lidem.

Jakub Troníček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme