Kanada 1:1 Finsko

Svět diplomacie obohatila o skrytý jazyk broží. Madeleine Albrightová slaví 80. narozeniny

Do diplomatického prostředí se už narodila. Její otec Josef Korbel byl československým diplomatem, v londýnském exilu radil třeba Edvardu Benešovi. Ona sama se mezinárodním vztahům věnovala už na střední škole. Později se stala snad jedním z nejvlivnějších politiků narozených v české kotlině. Řeč je o bývalé ministryni zahraničí Spojených států Madeleine Albrightové, která slaví 80. narozeniny.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Někdejší ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová během rozhovoru pro Český rozhlas. | Foto: Václav Havel Library Foundation/Zeljka Blaksic

Ačkoli se Madeleine Albrightová vždy hlásila ke svému původu, dlouho ho sama úplně neznala. Až do dne, kdy se stala vůbec první ženou v čele americké diplomacie, prý netušila, že když se jako Marie Korbelová v Praze narodila, byla ještě židovkou.

Madeleine Albrightová: Trump se učí být prezidentem. Nevím, zda u něj má Zeman dveře otevřené

Číst článek

Rodiče po útěku před nacisty konvertovali ke katolictví a tak ji také vychovali. Jako politička se Albrightová pak o své kořeny začala zajímat. S rodinou se vydala i do Terezína, kde zemřelo 26 jejích příbuzných.

„Celá naše cesta tam byla opravdu důležitá, ale taky moc smutná, protože jsem vzala s sebou svoje dcery a vnoučata a mluvili jsme o tom, co se všechno stalo v naší rodině, protože předtím jsme o tom nevěděli. Dětem jsem říkala, že nikdy nemůžeme zapomenout, co se tam stalo a vždycky musíme mluvit proti tomu, když nějací lidé jsou trestaní za nic – jenom proto, kdo jsou a ne za něco, co udělali,“ řekla v rozhovoru pro Radiožurnál Albrightová.

Solidární gesto

Sama třeba po protiuprchlických výrocích prezidenta Donalda Trumpa prohlásila, že je připravená se registrovat jako muslimka, aby jako někdejší imigrantka dala najevo svou solidaritu.

Jako ministryně zahraničí se Albrightová zasadila o rozšíření NATO o země bývalého sovětského bloku, včetně Česka. Byla i jednou z hlavních postav aliančního bombardování Srbska, ale také třeba jednala se severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem o jeho jaderném programu.

„Říkali mi, že je podivín. Tvrdili, že je samotář, ale taky sukničkář a častý divák pornofilmů. Ve skutečnosti byl dost okouzlující. I když jsem věděla o všech špatnostech, které udělal, aspoň jsem pochopila, že není blázen,“ popsala Radiožurnálu vůdce KLDR Albrightová.

Svět diplomacie Albrightová obohatila o jazyk broží

„To je díky Saddámu Husajnovi. Jako velvyslankyně při OSN jsem dostala instrukce, abych ho často kritizovala. Samozřejmě po zásluze. Irácká média mě pak nazvala bezpříkladnou zmijí. Měla jsem brož s hadem, a tak jsem si ji příště, když jsme jednali o Iráku, nasadila.“ vypráví Albrigtová pro Radiožurnál.

Na schůzku s Vladimirem Putinem zase zvolila brož s opicemi symbolizujícími pořekadlo „neslyším zlo, nevidím zlo", aby upozornila na dění v Čečensku. Ruského prezidenta to tehdy podle Albrightové oprávněně rozčílilo. O svých brožích napsala Albrightová dokonce knihu a vystavila je i v muzeu.

Ondřej Klapal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme