Ústavní soud vyhověl stížnosti vězně, kterému bez souhlasu podali transfuzi. Může žádat odškodnění

Muž, kterému přes jeho nesouhlas dali ve vězení transfuzi, dostane možnost uplatnit u soudu svůj nárok na odškodnění. Jeho stížnosti vyhověl Ústavní soud. Justice původně označila jeho žalobní návrh za neurčitý. Podle ústavních soudců je ale při hodnocení žaloby nutné dát přednost takovému výkladu, který umožní její věcné projednání. Řízení bude pokračovat u Obvodního soudu pro Prahu 2.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Muž, který byl právě ve výkonu trestu, odmítl krevní transfuzi. Přesto ji dostal a podal proti tomu ústavní stížnost. (Ilustrační foto). | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Podle Ústavního soudu muž přiměřeně podrobně popsal lékařský zákrok a odkázal na zdravotní dokumentaci. „Jakkoliv by pochopitelně bylo nutné v dané věci teprve provést dokazování, podle nějž bude možné rozhodnout, nebrání tato skutečnost v zahájení řízení,“ stojí v nálezu.

Muž se domáhal od státu omluvy a zadostiučinění 1,5 milionu korun za porušení svých osobnostních práv. Tvrdil, že v roce 2010 nastoupil do pražské věznice Pankrác k výkonu trestu za útok na veřejného činitele a na státní orgán. Ve vězení odmítal stravu, skončil ve vězeňské nemocnici. Tam mu 4. ledna 2011 i přes jeho nesouhlas aplikovali krevní transfuzi, navíc prý použili také omezovací prostředky.

‚Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.‘ Ústavní soud se zastal dlužníků vůči úvěrovým firmám

Číst článek

Informovaný souhlas

Zákon přitom říkal, že vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se souhlasem nemocného nebo lze-li tento souhlas předpokládat. Pokud nemocný přes náležité vysvětlení odmítá potřebnou péči, vyžádá si ošetřující lékař revers. Informovaný souhlas pacienta předpokládá také mezinárodní Úmluva o lidských právech a biomedicíně.

Obvodní soud pro Prahu 2 nejprve žalobu zamítl s vysvětlením, že nárok je promlčený. Po zásahu Městského soudu v Praze se žalobou zabýval znovu a vyzval muže k jejímu doplnění. Konkrétně soud chtěl, aby muž vylíčil základní okolnosti a jasně řekl, v čem spatřuje zásah do osobnostních práv, kdo do jeho práva zasáhl, jaká újma mu tím vznikla a jakým způsobem dospěl k výši požadovaného zadostiučinění. Muž žalobu doplnil, přesto ji obvodní soud v roce 2017 odmítl, prý nadále nesplňovala zákonné požadavky.

Podle ústavní stížnosti je ostudné, že soudy muži neposkytly ochranu před zásahem do fyzické a morální integrity. Justice jej prý stavěla do pozice zeměměřiče z románu Franze Kafky. Jde o postavu, která se marně pokouší proniknout do tajemného zámku a pochopit jeho pravidla.

Odmítnutí žaloby v dané situaci podle ústavních soudců skutečně znamenalo odepření práva na přístup soudu. „Při hodnocení určitosti a úplnosti žalobního návrhu je třeba dát přednost takovému výkladu vůle žalobce, který umožní věcné projednání žaloby, jejíž případné nedostatky se lze pokusit odstranit v rámci důkazního řízení, přičemž riziko neúspěchu takové snahy nese zásadně žalobce,“ rozhodl Ústavní soud.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme