Ústavní soudci přezkoumávají zákonnost církevních restitucí
Plénum Ústavního soudu dnes poprvé veřejně posuzuje restituční nároky církví. Soudci mají na stole návrh 18 senátorů na zrušení majetkového vyrovnání s církvemi, podaný z iniciativy Věcí veřejných.
Proti restitucím u soudu vystupují i sociálnědemokratičtí a komunističtí poslanci. Jejich návrhy už dříve Ústavní soud z formálních důvodů zamítl, jsou ale vedlejšími účastníky dnešního řízení.
Nejprve řešil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský námitku proti podjatosti soudce zpravodaje Stanislava Balíka, kterou podal advokát navrhovatelů Karol Hrádela.
Soudci se shodli, že Balík podjatý není, přítomní si tak z jeho úst mohli vyslechnout rekapitulaci senátorského návrhu a jeho zdůvodnění, stejně jako návrhy poslanců za ČSSD a KSČM. Čtení trvalo zhruba hodinu a půl.
Odpůrcům zákona vadí zejména to, že církve budou zvýhodněné oproti ostatním restituentům nebo že získají i majetek, který jim nikdy z právního hlediska nepatřil.
„Předně by mělo být doloženo, že majetek, který bude vydán, který je dnes ve správě státu, je majetek, který je prokazatelně církví. A toto nikdy uděláno nebylo. Dokonce do dnešní doby není žádný soupis majetku,“ vysvětlil Českému rozhlasu předseda senátu Milan Štěch z ČSSD.
Argumenty z dějin
Nesouhlasí také s tím, že vláda s církvemi uzavřela smlouvy o finančním vyrovnání, ze kterých se zřejmě nebude možné vyvázat. Na rozdíl od zákona, který může být případně zrušen nebo novelizován. Senátoři navíc zákonu o církevních restitucích vytýkají způsob, jakým byl přijat.
Hrádela před soudem zdůraznil, že nikdo ani přesně neví, jaký majetek se má církvím vydat. „Toto je jediná výjimka, kdy se vyplácí finanční náhrady nevlastníkovi, a nikdo není schopen či ochoten vysvětlit, proč to tak je. Nejenom jejich výše, ale proč,“ upozornil.
Předseda Senátu ČSSD Milan Štěch a generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub mluvili o církevních restitucích
Při zpochybňování majetkových nároků církví advokát argumentoval i událostmi ze 13. století nebo pobělohorskou perzekucí nekatolíků.
Sociální demokraté navrhli, aby Ústavní soud vyslechl šest lidí. Jsou mezi nimi ministryně kultury Alena Hanáková, ministr zemědělství Petr Bendl nebo olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Strana chce, aby podrobněji vysvětlili okolnosti vzniku zákona o majetkovém vyrovnání. Zároveň by měli objasnit způsob, jak se určoval objem majetkových a finančních náhrad.
„Musíme využít jako politická strana všech možností, protože občané to od nás podle mého hlubokého přesvědčení zcela oprávněně požadují,“ myslí si Štěch.
Složitá problematika
„My jsme jako sociální demokracie byli pro to, aby majetkové křivdy byly narovnány. To znamená tam, kde bude prokázáno a bude pro to opora v tehdy platné legislativě, ať je majetek vydán. Zejména ty majetky, které slouží k prvotnímu poslání církví a k jejich zabezpečení, ale nám velmi vadí ty finanční kompenzace,“ dodal.
„Církve byly ty, které předložily varianty toho, jakým způsobem o majetek přišly. Potom bylo na parlamentu a na vládě, aby navrhla způsob, jakým nahradit majetek, který by církvím v roce 1948 a později prokazatelně odcizen,“ brání se generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
Ostravsko-opavská diecéze podala na 60 žádostí o vrácení lesů a polí
Číst článek
„Podáváme jednotlivé výzvy Státnímu pozemkovému úřadu nebo Lesům České republiky a stát je ten, kdo přezkoumává a rozhoduje, zda bude skutečně naplněna dikce zákona, která jasně říká, že rok 1948 nebude prolomen a že majetek bude vydán pouze ten, který církvím patří,“ uzavřel.
Vládu v řízení zastupuje ministr bez portfeje Petr Mlsna. Šance, že by Ústavní soud rozhodl už dnes, nejsou velké. Pravděpodobněji dojde k odročení.
Soud sice po veřejném jednání obvykle vyhlašuje nález ještě ten samý den. Vzhledem ke složitosti projednávané problematiky ovšem budou soudci nejspíš potřebovat čas, aby do nálezu zapracovali shrnutí dnešního jednání.
