V Karlových Varech se setkají prezidenti Visegrádské čtyřky

V Karlových Varech začíná summit Visegrádské skupiny, na který se sjíždí prezidenti České republiky, Maďarska, Slovenska a Polska. Visegradská čtyřka spojuje státy střední Evropy už skoro dvacet let. Uskupení pomáhalo členským státům při vstupu do NATO a později do Evropské unie. V současnosti hraje V4 důležitou roli i v Radě EU.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karlovy Vary

Visegrdáská čtyřka vznikla původně jako trojka - zahrnovala Československo, Maďarsko a Polsko. V únoru 1991 ji stvrdily podpisy tehdejších prezidentů: Václava Havla, Lecha Walesy a Jozefa Antala. Uzavřená spolupráce měla tehdejším členům pomáhat především při integraci do Evropy. Stopy po obdobném uskupení se ale datují už do čtrnáctého století.

Přehrát

00:00 / 00:00

Význam Visegrádské skupiny připomíná Kateřina Procházková

„Tam byl určitý historický odkaz na setkání českého, polského a uherského krále už v pozdním středověku. Ale to byl pouze takový historický odkaz, visegrádská spolupráce byla nastartovaná jako spolupráce tří zemí v únoru 1991,“ potvrdil politolog Vít Dostál.

Trojlístek středoevropských zemí si chtěl novým spojenectvím nejen pojistit vzájemnou spolupráci, ale vymanit se tím i ze stále existujících přežilých sdružení - jako byla například Rada vzájemné hospodářské pomoci, známá pod zkratkou RVHP.

Po rozdělení ČSFR se trojka změnila na čtyřku a osm let poté vstoupily tři z těchto zemí do NATO. Po přijetí všech čtyř zemí do Evropské unie pak síla společenství ještě vzrostla.

„Právě v evropské politice se profiluje visegrádská skupina v současné době nejvíc. Po určitém útlumu se spolupráce v rámci EU rozvíjí, velmi je viditelná snaha spolupracovat ve vnější politice. Například v otázce východního partnerství je markantní zájem všech čtyř zemí udržet toto téma dlouhodobě v evropské agendě,“ říká Dostál.

Nečinnost skupiny

Někteří kritici ale poukazují na nestálost a nečinnost této skupiny. Za zbytečnou ji v době eurozóny považuje i americký komentátor Fareed Zakaria:

„Vždy jsem říkal, že Visegrád je bizarní kombinací zemí, které toho nemají mnoho společného, vyjma toho, že byly dlouhou dobu utiskovány Habsburky. Já vidím budoucnost Česka v Evropě, Češi by se měli snažit být v Evropě plně integrováni a to i proto, že leží mezi dvěma velkými zeměmi, se kterými měli v minulosti špatnou zkušenost,“ uvedl Zakaria.

V4 už několikrát rozdělily odlišné názory. Nejznámějším byly například na Benešovy dekrety nebo unijní zemědělské kvóty. V současnosti se ale vztahy utužily a moc V4 roste. V radě Evropské unie právě spojenectví čtyřky vyvažuje hlasy takzvaného motoru Evropy - Francie a Německa.

Štít tohoto uskupení navíc láká i další země ať už Rumunsko, Bulharsko nebo státy Pobaltí. Zárukou stability je i pro sousední Rakousko nebo Slovinsko.

Igor Maňour, Kateřina Procházková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme