Vláda schválila zavedení druhého pilíře penzijní reformy
Návrh zákona o pojistném na důchodové spoření, který má umožnit zavedení druhého pilíře penzijní reformy od 1. ledna 2013, dnes schválila vláda. Zákon počítá s převodem peněz ze státního důchodového systému na individuální účty v soukromých penzijních fondech.
Zákon o důchodovém pojištění zpřesňuje způsob výběru pojistného na důchodové spoření a jeho správu. Správcem pojistného na důchodové spoření budou orgány daňové správy, správcem centrálního registru smluv specializovaný finanční úřad.
Proti druhému pilíři se staví opozice, a odboráři dokonce požadují zastavení reformy. Tvrdí, že odčerpá peníze z důchodového účtu a ten pak bude ještě ve větším deficitu.
Ve skutečnosti jde ale o malé částky. Už teď každý platí sociální pojištění, na důchody odvádí 28 procent své mzdy státu. To zůstane stále v platnosti. Jen se lidé budou moci rozhodnout, zda z těchto 28 procent své mzdy budou tři procenta posílat na jiný účet. To znamená, že na průběžný státní důchodový účet se bude stále posílat čtvrtina jejich platu. A čím větší plat budou mít, tím větší částku budou v absolutní výši státu posílat.
Tři procenta budou moci posílat na individuální účet u některé ze soukromých penzijních společností, pokud ovšem k tomu přidají další částku, která bude odpovídat výši dvou procent ze mzdy. Takže 25 procent budou posílat na státní účet, tři procenta na svůj soukromý účet a k tomu navíc přidají další peníze ze svého.
Pokud se lidé jednou pro takzvaný druhý pilíř rozhodnou, budou v něm muset zůstat. Ale v jeho rámci budou moci měnit penzijní fond podle určitých pravidel.
Kolik peněz důchodce dostane?
Základní výměra důchodů z prvního, tedy státního průběžného pilíře zůstane stejná, jako kdyby si člověk ve druhém pilíři nespořil. Pokud jde o druhý pilíř, bude záležet na zhodnocení a také na tom, kolik peněz si dotyčný naspořil.
Až člověk půjde do důchodu, bude se muset rozhodnout, jak se mu začnou peníze vyplácet. Buď bude dostávat doživotní důchod, nebo rentu po dobu 20 let a podobně. Pokud důchodce zemře dřív, bude naspořená částka předmětem dědictví.
Norma mimo jiné zavádí povinnost zaměstnavatele posílat hlášení o výši zálohy připadající na jednotlivé poplatníky. Dosud to firmy posílaly souhrnně.
„Tato individualizace je nezbytná pro fungování systému důchodového spoření. Bude to znamenat, že finanční úřady budou mít informace o jednotlivých poplatnících a jejich odvodech. Na druhé straně tím množství údajů v registrech daňové správy naroste o miliony. To znamená, že se tam objeví miliony nových registrovaných subjektů, primárně zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že objem dat zásadním způsobem naroste, zákon předepisuje povinnost posílat pro zaměstnavatele hlášení pouze v elektronické podobě,“ říká Radek Buršík z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.
