‚Jako úplní blázni.‘ ČSSD má podle senátora Vystrčila chtít vědět, zda je neodvolání ministra protiústavní

Nejen už senátory chválená ústavní žaloba proti prezidentovi. Ve hře je stále i její „užší“ verze, kterou připravila ODS. Ta je připravena ji předložit, pokud prezident Miloš Zeman ke konci července neodvolá ministra kultury tak, jak měl slíbit. Celou věc by ale podle předsedy senátorského klubu ODS Miloše Vystrčila měla řešit především ČSSD. „Sociální demokracie začíná být nesamostatná a nesvébytná strana,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miloš Vystrčil | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Vy jste řekl, že jste připraveni v polovině srpna učinit vůči panu prezidentovi další kroky. Můžete upřesnit, co jste tím měl na mysli?
Ještě předtím, než jsme hlasovali o té víceskutkové žalobě, tak poměrně velká část senátorů se zároveň přikláněla i k podání jednoskutkové žaloby, která popisuje zejména to nekonání pana prezidenta v případě odvolání pana ministra kultury Antonína Staňka, přestože pan premiér návrh dal. Ten případ se dál nějak vyvíjí a v té více skutkové žalobě, protože musela být toho 24. července podána a tím pádem uzavřena, ten případ není popsán dostatečně podrobně a v celé šíři. My máme ten skutek, který se týká neodvolání ministra kultury, popsaný podrobněji, detailněji a řekl bych i precizněji a do delšího času.

Ústavní žaloba

Senát schválil tzv. širší víceskutkový návrh ústavní žaloby, kterou připravili senátoři pod vedením předsedy klubu Senátor 21 Václava Lásky. Prezidentovi vytýkají osm případů jednání od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou Česka. Výtky se týkají i jeho chování v minulém volebním období.

Vedle toho je na stole i užší varianta, tzv. jednoskotuková žaloba, kterou připravili senátoři ODS. Ta se zabývá jen kroky prezidenta spojenými s neodvoláním ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD).

Takže dalšími kroky myslíte předložení další žaloby?
Ta moje věta, na kterou se ptáte, kopírovala myšlenku, že pokud bychom se znovu vrátili k té jednoskutkové žalobě a projednávali bychom ji například 14. srpna, tak ji můžeme doplnit o další činy pana prezidenta. A do jisté míry u některých senátorů ta podpora jednoskutkové žaloby by mohla být, pokud by zejména pan prezident nekonal vůbec, ještě větší než u té širší.

Její předložení se tedy bude odvíjet od toho, jak se nyní zachová pan prezident.
Já jsem říkal, že se uvidí dál, jak se bude ta situace vyvíjet. Pan premiér řekl, že k 31. červenci odvolá, ale zároveň řekl, že jmenuje až v polovině srpna. My si teď musíme sednout a říct si, jestli má smysl tento skutek popsat ještě jednou až do toho, jak se vyvíjel do 12. srpna. A předložit to jako jednoskutkovou žalobu, která je srozumitelnější, má větší podporu, možná je i více průchozí v Poslanecké sněmovně. A nebo to nepředložit.

‚Prezident si z Ústavy nemá dělat podložku pod stůl.‘ Podpoří poslanci žalobu na Zemana?

Číst článek

Do jisté míry o tomto skutku mluvil i pan předseda Ústavního soudu Rychetský. My tu debatu máme před sebou, zatím jsme ji neotevřeli, nebyli jsme schopni se sejít. Přiznávám se, že všichni už jsme z toho unavení, že bychom rádi dělali jiné věci, než se pořád motali  jenom kolem toho, co dělá pan premiér nebo pan prezident.

Počítáte, že se rozhodnete do poloviny srpna?
Zatím jsem se o tom s nikým nebavil a žádný závěr jsme nedělali. Já za sebe jsem řekl – to už jsem věděl, že pan prezident řekl, že k 31. odvolá ministra kultury – že pravděpodobnější vidím to, že už ji nebudeme podávat. Protože pro lidi je to na první pohled nesrozumitelné. Řeknou, teď jste schválili víceskutkovou žalobu a to vám nestačí? Teď nám zase budou nepříznivci říkat, že nemáme co na práci, že toho nemáme dost, že se potřebujeme zviditelnit. I z tohoto důvodu to vidím spíš tak, že do toho nepůjdeme a že to necháme na té širší. Ale s tím, že jednoskutková žaloba může být zvednuta třeba v září, kdyby se něco dělo. My ji máme připravenou.

Takže kdyby třeba pan prezident nedodržel to, co řekl, a v polovině srpna by nejmenoval ministra kultury…
Nemusel by ani k tomu 31. červenci odvolat současného ministra. Prostě nesplní to, co nastínil. Ale ono by toto teoreticky nemělo mít žádný vliv. Ono už se porušení Ústavy stalo. Nicméně intenzita toho skutku se s prodlužováním doby zvyšuje. To znamená, že do jisté míry v tomto má smysl ještě čekat.

Takže pokud by prezident ke konci měsíce neodvolal ministra kultury, je opět aktuální se vás ptát, jestli předložíte i tu jednoskutkovou?
Ano. Kdyby odvolal, tak bychom to zatím neřešili. Ale stejně si myslím, že toto bude muset nějak řešit sociální demokracie. Začíná být nesamostatná, nesvébytná strana. Někdo jiný si s ní dělá, co chce.

Prezident Staňka odvolá na konci července. O Šmardovi rozhodne v polovině srpna, tvrdí Babiš

Číst článek

Vy jste řekl, že podle vás by teoreticky mohla tato jednoskutková žaloba mít větší šanci projít Poslaneckou sněmovnou. Z čeho vycházíte?
Vycházím z toho, že i tady v Senátu by ta jednoskutková žaloba podle mých informací měla u sociální demokracie větší podporu. A já si myslím, že do jisté míry – byť neříkám, že poslanecký klub ČSSD má vždycky stejný názor jako ten senátní – když si představím, že by poslanci ČSSD řekli, že nechtějí vědět od Ústavního soudu, jestli pan prezident měl, nebo neměl odvolat hned pana ministra Staňka, tak to by vypadali jako úplní blázni. Z toho vycházím. Obecně si představte, že by poslanec řekl, že ho nezajímá, zda měl pan prezident bezodkladně udělat nějaký krok.

Myslíte, že takto to poslanci ve sněmovně vnímají?
My senátoři nejsme ve stejné pozici jako poslanci. Jsme žalobci. Sepsali jsme, kde si myslíme, že mohlo nastat porušení Ústavy. Poslanecká sněmovna není v postavení žalobce. Ta je v postavení někoho, kdo má souhlasit s tím, že chce, aby si ústavní žalobu mohl soud přečíst a mohl o ní rozhodnout. Jinými slovy, kdybyste vy byla v této pozici, tak byste neměla připustit propuštění k Ústavnímu soudu pouze v případě, kdybyste si byla zcela jistá, že je to hloupost. Pokud si nejste zcela jistá, tak byste to měla pustit. Protože vy nejste ten, kdo rozhoduje. Jen umožňujete rozhodnout soudu.

„Kdyby ta žaloba se týkala pouze nečinnosti pana prezidenta ve věci odvolání ministra kultury, tak já jsem přesvědčen, že tam to je jasně mimo Ústavu. Bohužel ten text v sobě zahrnuje celou řadu věcí, které spadají ještě do minulého volebního období, se kterými se dá polemizovat. To je ten důvod, proč naši senátoři v drtivé většině tu žalobu nepotvrdili.“

Jan Hamáček (předseda ČSSD)

Když se podíváte na ústavní právníky, tak ty skutky popsané v žalobě jsou na hraně Ústavy, nebo ji dokonce porušují. Jinými slovy ti poslanci, kteří řeknou, že to nechtějí, říkají, že toho vědí víc než soud. Anebo říkají – my chceme chránit prezidenta a nechceme, aby v žádném případě došlo k výroku, že porušuje Ústavu. Což je absurdní, protože nechtějí vědět, jak se vykládá Ústava.

My jsme provedli anketu mezi poslanci a zatím to vypadá, že například ze strany ČSSD tu podporu žaloba nemá.
Ta otázka je jiná. Ta otázka je jestli chtějí, nebo nechtějí vědět.

Jak probíhalo jednání o schválení té víceskutkové žaloby, která nakonec prošla? Jaké výhrady měli ti, kteří ji nechtěli podpořit?
Byla poměrně diskuse, jak to je ohledně toho, jak jsou ty skutky datovány. Některé jsou z prvního volebního období prezidenta. To byla jedna diskuse. Ta druhá, jak jsem to já chápal, byla o tom, že senátoři měli pocit, že by některé skutky v žalobě neměly být vůbec uvedené. Někteří měli pocit, že to možná třeba je na hraně Ústavy, ale že by se to mělo řešit jinak než žalobou.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme