Výuka od 9 hodin by prospěla dětem na druhém stupni a střední škole
Se začátkem školního roku se opět otevírá diskuze o posunu školní výuky na pozdější dobu. Současná osmá hodina podle odborníků nevyhovuje dětským biorytmům. Například podle lékařů z Rakouské společnosti pro zdraví dětí a mládeže by bylo ideální, kdyby žáci usedli do lavic až v devět hodin. Pomohlo by to jejich koncentraci a také odbouralo poruchy spánku, kterými údajně trpí až třetina školáků.
„Někdy se stane, že rodiče přivezou děti na šestou hodinu ráno. Mám strach z toho, aby děti prvního stupně nezůstávaly v družině déle, protože rodiče si prodlouží pracovní dobu. Pro děti druhého stupně a studenty středních škol by to mohlo být přínosné, pokud by se upravil učební rozvrh. Už v dnešní době děti stráví ve škole řadu odpoledních hodin, tím by jim hodiny ještě narostly a nebyl by čas na jejich aktivity a kroužky,“ říká prezidentka Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová.
Hosty večerních Ozvěn dne byli prezidentka Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová a dětský psycholog Jaroslav Šturma
Děti do 10 až 12 let se podle dětského psychologa Jaroslava Šturmy spíše probouzejí dříve:
„Po 10. roce do zhruba 21 let se těžiště duševní činnosti přesouvá, v důsledku vývojových a hormonálních změn, na večer. Museli bychom odlišit první a druhý stupeň, střední školu a individuální odlišnosti – jsou lidi, kteří jsou čilí po ránu, jiní zase naopak večer. Najít tady nějaké rozumné řešení, které by vyhovovalo všem, nebude úplně snadné.“
Podle Jaroslava Šturmy zůstávají dnešní děti dlouho večer vzhůru. „Kdyby to ale bylo tak, že by třeba rodina společně seděla u stolu, že by si hráli a povídali, většinou je to ale tak, že pasivně jako jednotlivci sedí u televize a to je dost vyčerpávají a unavující a má to nepříznivý vliv na vstávání.“
Duševní svět dítěte je podle něj přesycen zbytečnými, někdy škodlivými a nadbytečnými podněty a někdy ani samotný spánek nestačí k tomu, aby se z toho mozek a duše obnovily a očistily.
Posunout začátek výuky by podle Hany Stýblové šlo upravit regionálně:. „Myslím si, že by bylo špatně nařídit, aby to bylo všude. Každý region musí vyjít vstříc svým žákům a studentům jiným způsobem.“