Afghánská opozice postupuje ke Kábulu

Afghánské opoziční síly dobyly několik významných měst na severu a severozápadě země. Obsadily strategické město Kaláje Nau a po úspěšné operaci na Bámján ve středním Afghánistánu se blíží k předměstí Herátu na západě země. Jednotky teď údajně postupují v severoafghánské provincii Kunduz a otevírají tak silnice do Tádžikistánu. Postupují také ke Kábulu, který bombardují americká letadla. Taliban tam zpřísňuje bezpečnostní opatření a posiluje kontrolní stanoviště. Hlavní boje o metropoli jsou očekávány do několika dní. Na severu země byly už rozmístěny britské jednotky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

B-52 přelétá

B-52 přelétá | Zdroj: ČTK

Po čtyřhodinové bitvě dobyla opozice strategické město Kaláje Nau, správní středisko provincie Bághís, a jeji jednotky nyní postupují k městu Herát. Opoziční síly obsadily rovněž další severní provincii Tachár včetně jejího správního střediska Tálikán, oznámila agentura Reuters. To umožní opozičním silám přemístit do Afghánistánu ruské zbraně, které jsou zatím připraveny v Tádžikistánu.

Ještě před tím Severní spojenectví podniklo prudké útoky proti silám Talibanu v provincii Tachár na severovýchodě země. Asi tři desítky fundamentalistů byly zabity. Protalibanská musilmská agentura AIP pak informovala, že jednotky Talibanu se "strategicky stáhly" ze tří provincií v severním Afghánistánu. Den předtím generál Rašíd Dóstum ze Severního spojenectví prohlásil, že na severu protitalibanské síly dobyly čtyři provincie.

Afghánská opozice zrušila na osvobozených územích nařízení Talibanu o zákazu ženám vstup do škol. Jak řekl uzbecký generál Rašíd Dóstum BBC, hodlá opozice otevřít školy a další vzdělávací instituce jak mužům tak i ženám a má v plánu také obnovit rozhlasové a televizní vysílání. Na dobytých územích podle Dóstuma už nebude situace jako za Talibanu, který se této oblasti zmocnil v roce 1998.

Na území severního Afghánistánu byly rozmístěny britské jednotky. Jejich úkolem je poskytovat rady a podporu opozičnímu Severnímu spojenectví. Pro rozhlasovou stanici BBC to dnes řekl britský ministr obrany Geoff Hoon. Londýn tak poprvé potvrdil přítomnost britských vojáků na afghánském území.

Spojené státy sledují Irák stejně pozorně, jako před zářijovými atentáty na New York a Washington. V rozhovoru pro televizi CNN to řekla poradkyně amerického prezidenta George Bushe pro otázky národní bezpečnosti Condoleezza Riceová. Americký ministr zahraničí Colin Powell tento týden znovu naznačil, že by USA mohly v kampani proti terorismu, jež je nyní zaměřena na Afghánistán, obrátit pozornost na Irák.

Spojené státy objevily v Afghánistánu dvě místa, kde by se stoupenci Usáma bin Ládina z organizace Al-Káida mohli snažit o výrobu smrtících chemikálií. Napsal to americký list The New York Times. Jedním z těchto míst je vesnička Derunta poblíž města Dželálábádu, kde je laboratoř na vývoj chemických zbraní. Druhým místem je závod na výrobu hnojiv v Mazáre Šarífu, který v pátek dobyla opozice. Americké bombardování se těmto místům vyhnulo, ačkoliv americké zpravodajské služby se domnívají, že Al-Káida už na jednom z těchto míst vyrábí kyanidový plyn, napsal list.

V budově amerického Senátu testy odhalily další ohniska antraxu. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na policejní zdroje v Kongresu. Spory sněti slezinné byly nalezeny na dalších třech místech v Hartově administrativní budově amerického Senátu. Podle policie budou místa nového výskytu antraxu v areálu oznámena až po kontaktování senátorů, kteří mají své kanceláře v inkriminovaných oblastech. Budova Senátu byla uzavřena 17. října, dva dny po objevení zárodků antraxu v dopise adresovaném jednomu ze senátorů. Nikdo z jeho spolupracovníků, kteří byli pozitivně testováni na styk se snětí slezinnou, ale neonemocněl.

Pákistán vyhlásil nová omezení pro velvyslance Talibanu. Jak dnes napsal pákistánský tisk, Islamábád mu především zakázal setkávat se bez předchozího souhlasu vlády s osobami neafghánského původu. O povolení bude muset žádat ministerstvo zahraničí. Toto opatření přichází po čtvrtečním setkání velvyslance Abdas Saláma Zaífa s pákistánskými novináři, během kterého Zaíf komentoval situaci v Afghánistánu. Pákistánské úřady Zaífa už na začátku týdne vyzvaly, aby tlumil svou protiamerickou propagandu.

Britský list The Sunday Telegraph má prý k dispozici kopii videonahrávky, ve které se usáma bin Ládin přiznává, že on a jeho organizace Al-Káida jsou odpovědní za zářijové atentáty ve Spojených státech. Jak bin Ládin prohlašuje, mrakodrapy obchodního centra byly pilíře americké ekonomické moci. George Bush a Tony Blair podle Ládina nechápou nic jiného než zákon silnějšího. Pokaždé, když prý zabijí nějakého muslima, zabije Al Káida někoho ze západního světa a tak se bilance vyrovná. Sunday Telegraph dodává, že video kolovalo po dva týdny mezi bin Ládinovými přívrženci a jeho úkolem bylo získat nové členy pro věc Al-Káidy.

Usáma bin Ládin se distancoval od útoků antraxem v USA a prohlášuje, že do rukou Američanů nepadne nikdy živ. Bin Ládin to řekl v rozhovoru pákistánskému novináři Hamidovi Mirovi, který otiskl deník Ausaf. Ládil prý odmítl odpovědět na mnoho otázek, včetně dotazu na zbraně hromadného ničení. Pohrozil ale použitím jaderných a chemických zbraní v případě, že je USA použijí proti němu. Ztratí-li Taliban Kábul a další afghánská města, je prý odhodlán stáhnout se se svými lidmi do hor a odtud pokračovat ve válce proti Američanům. K rozhovoru byl Miro údajně odvezen z Kábulu se zavázanýma očima. Po pěti hodinách cesty ho zavedli do hliněné chýše, kde mu bin Ládin odpovídal dvě hodiny na otázky.

Dva pákistánští jaderní vědci přiznali, že se letos v Afghánistánu nejméně dvakrát sešli s Usámou bin Ládinem. Oznámili to pákistánští vyšetřovatelé. Průkopník pákistánského jaderného programu a jeho spolupracovník před dvěma lety odešli z pákistánské Komise pro atomovou energii a založili v Afghánistánu humanitární organizaci. S bin Ládinem se scházeli v Kandaháru, kde pomáhali při výstavbě mlýnu. Oba byli zatčeni 23. října, po několika dnech byli propuštěni a pak znovu zatčeni. U výslechu byli pákistánští i američtí vyšetřovatelé. Proti vědcům nebyla vznesena obvinění a podle pákistánských zdrojů zatím nic nesvědčí o tom, že Mahmúd a Madžíd v Afghánistánu předávali informace týkající se jaderného programu.

Milan Kopp, Jana Petrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme