Litva se obává spuštění běloruské jaderné elektrárny na hranicích. Podala protestní nótu
Litva kvůli plánovanému spuštění běloruské jaderné elektrárny Astravec, která se nachází blízko společných hranic, poslala protestní nótu do Minsku. Informovala o tom v úterý agentura AP. Elektrárna se podle běloruského elektrárenského podniku Belenergo chystá spustit produkci energie mezi 1. až 10. listopadem.
„Jsme kategoricky proti takovému uspěchanému spuštění,“ uvedla poradkyně litevského prezidenta Asta Skaisgirytéová.
Jaderná elektrárna Astravec leží jen 40 kilometrů od Vilniusu a Litva se obává, zda bude zařízení bezpečné. Obavy má také z dopadů na zdraví obyvatel, životní prostředí a národní bezpečnost. Vilnius sledoval se znepokojením už stavbu elektrárny, při které podle AP docházelo k nehodám, krádeži materiálu a zneužívání pracovníků.
Vláda rozdává obyvatelům Vilniusu jodové tablety. Litva se obává nové jaderné elektrárny v Bělorusku
Číst článek
Úřady ve Vilniusu nedávno v reakci na spuštění řízené štěpné reakce v prvním bloku elektrárny preventivně nabízely obyvatelům města zdarma jodové tablety, které mají v případě vystavení zvýšenému radioaktivnímu záření podpořit funkci štítné žlázy a chránit lidi před onemocněním.
Obyvatelé příhraničních oblastí dostali zdarma jodové tablety už v předchozích týdnech a úřady tam nacvičovaly evakuaci, píše AP.
Bělorusko už dříve popřelo, že by elektrárna představovala riziko. Elektrárnu Astravec staví ruská státní korporace Rosatom. Část zařízení dodaly české firmy, šlo například o armatury, čerpadla nebo potrubí.
Opoziční hnutí v Bělorusku pomalu usínalo, stávka mu dodá nový impulz i nápady, říká novinářka
Číst článek
Vztahy mezi Vilniusem a Minskem jsou napjaté i kvůli prezidentským volbám v Bělorusku, ve kterých ústřední volební komise prohlásila vítězem dlouholetého autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Obyvatelé země od té doby demonstrují proti režimu.
Opozice, stejně jako mnohé země nebo Evropská unie, výsledek srpnového hlasování neuznává a požaduje vypsání nových voleb. Mnozí považují za skutečnou vítězku Svjatlanu Cichanouskou, která se krátce po vyhlášení předběžných výsledků uchýlila do litevského exilu.
