Bruselský summit skončil krachem
Evropská unie se zatím nedohodla na své historicky první ústavě. Vyjednávání lídrů zemí budoucí pětadvacítky dnes v Bruselu ztroskotala. Příčinou je dlouhotrvající spor o budoucí pravidla rozhodování v Radě ministrů, tedy jedné z klíčových unijních institucí. Jeho aktéry spojovalo jediné neústupnost ze svých pozic. Ani tandem Varšava-Madrid, ani osa Berlín-Paříž totiž nehodlaly změnit svůj názor.
Hledání kompromisu zkrachovalo na sporu o hlasování v Radě ministrů. Jde o boj o vliv na rozhodování v Radě, která je jednou z klíčových unijních institucí. Tentokrát vyhrály národní zájmy, ostatně stejné problémy byly před třemi lety při jednání v Nice. Tam sice také byla nekonečné vyjednávání, ale nakonec to skončilo dohodou. Rozpory mezi Polskem a Španělskem na jedné straně a Německem a Francií na straně druhé byly nepřekonatelné.
Pracovalo se celou noc, alespoň italská delegace. Šlo o dvojstranné schůzky Berlusconiho s jednotlivými státníky. Před jeho pracovnou byl nával už od večera, ještě celé ráno a dopoledne. Silvio Berlusconi sliboval jakési eso, které měl vytáhnout na poslední chvíli, řešení, které by uspokojilo hlavně Varšavu a Madrid, ale zázrak se nestal.
Všechno nasvědčuje tomu, že tento summit končí. Jen málokdo doufá, že by se ještě mohlo podařit při společném obědě diplomatů debatu oživit. Český vyjednávací tým už dal najevo, že odpoledne odlétá do Prahy. Také speciály dalších delegací se podle informací letiště začaly chystat ke startu.
Zklamání na všech stranách
Premiér Špidla řekl Radiožurnálu, že je zklamaný a není rád, že to takhle dopadlo. Nemusí to ale podle něj znamenat konec celého projektu ústavy. "Zřejmě je to tedy jasně etapová porážka a ten výsledek je, že se pokračuje za irského předsednictví. Takže předpokládám, že za irského nebo nějakého dalšího předsednictví se práce dotáhnou."
Na rozdíl od Špidly neúspěch jednání v Bruselu nepovažují ostatní čeští politici za tragédii. Senátor a předseda ODS Mirek Topolánek připomíná, že na rozpory už dříve upozornil jeho stranický kolega Jan Zahradil. "Já z toho žádnou radost nemám, jenom se potvrzuje to, co jsme říkali, protože návrh té ústavy nevyhovuje téměř nikomu a tady se ukazuje špatná práce Konventu a já jsem rád, že Jan Zahradil ten závěrečný protokol nepodepsal, protože tím odhadl velmi správně, jaký bude další vývoj."
Podle polského premiéra Leszka Millera je třeba více času k diskusím a k porozumění stanovisek v otázce obsahu Evropské ústavy. Zdůraznil ale, že valná většina ustanovení konstituce byla dohodnuta, a následující předsednická země Unie Irsko tak nemusí začínat jednání o ústavě od nuly. Premiér Leszek Miller si myslí, že nese stejnou spoluzodpovědnost za krach bruselských jednání jako všichni ostatní účastníci schůzky. Řekl, že polská delegace svým tvrdým postojem nikoho nezaskočila, protože stanovisko Varšavy bylo už dlouho známé. "Došli jsme k závěru, že je potřeba více času, abychom prohloubili diskusi o ústavě. Abychom hledali jiná řešení. Je také třeba více mluvit s vlastními národními společenstvími," uvedl polský premiér. Podle něj je potřebná široká veřejná diskuse, protože evropské vlády nepíší ústavu pro sebe, ale pro občany svých států. I na tuto diskusi je podle slov Leszka Millera třeba více času.
Zástupci některých zemí kritizují také způsob vedení jednání ze strany italského předsednictví a vůbec průběh mezivládní konference o ústavě. Šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok Radiožurnálu řekl, že je velmi zklamaný. "Špatný kompromis je vždycky nesprávné řešení, ale na druhou stranu, co jsme viděli tady? Tady nebyl ani pokus o kompromis. Měli jsme vlastně jen hodinu a půl v plénu. Zbytek byly dvoustranné schůzky. Podle mne tu byla hodně nedostatčná příprava a hlavně chyběla vůle dojít k nějakému závěru."
Co dál?
Pozorovatelé předvídají, že neúspěch poznamená negativně atmosféru v Unii. Samotný vstup nových zemí to ale nijak neovlivní. Ujistil dnes všechny francouzský prezident Jacques Chirac. "Máme instituce, které fungují. Rozšíření proběhne normálně 1.5.2004. Je tu smlouva z Nice, a tak budou instituce fungovat dál, takže to není drama nebo krize." Podle Chiraca bude ale nezdar summitu znamenat, že Unie bude potřebovat vzpruhu, tedy skupinu zemí, které budou postupovat rychleji. Potvrdil tak předpovědi, že Francie, Německo a další zemi chystají užší spolupráci.
Co to tedy znamená pro Evropskou unii? Pro Radiožurnál to naznačil bruselský politolog Peter Ludlow. "Tak zaprvé nebyl by to konec Evropské unie. Zadruhé nebyl by to ani konec rozšíření, protože máme smlouvu z Nice. Znamenalo by to ale extrémně nepříjemný politický nezdar a to by demoralizovalo lidi a ztížilo by to dohodu v jiných oblastech a konečně Německo, Francie a další zájemci by pravděpodobně zintenzivnily spolupráci mimo institucionální rámec."
