Česko-německé vztahy pohledem nového velvyslance v Praze
Česko-německé vztahy jsou na první pohled docela idylické, najde se ale několik témat, ve kterých se ukrývá značná výbušnost. Například v dohledné době by se Německo mohlo začít ptát, jak je to s bezpečností starších českých jaderných reaktorů, hlavně dukovanských. To se alespoň šušká v diplomatických kuloárech. Nejen o tomto tématu si povídal redaktor Radiožurnálu Jiří Hošek s novým německým velvyslancem v Česku Detlefem Lingemannem.
Rozhovor s německým velvyslancem natáčel Radiožurnál v Lobkovickém paláci, kde sídlí diplomatické zastoupení Spolkové republiky v Praze. V nádherné stavbě, kterou by brzy mohlo Česko Německu prodat. A i to je docela kontroverzní téma.
„Jsem si velmi dobře vědom mimořádné historické hodnoty této budovy pro vás i pro nás. Proto mám velkou radost z toho, že česká vláda otevřela cestu k jednání o prodeji. Je to komplikovaná záležitost, musí se zhotovit odhady a pak se povedou jednání o ceně. To bychom měli přenechat expertům, a tak bych nechtěl předbíhat,“ uvedl novopečený ambasador.
Rozhovor Jiřího Hoška s novým německým velvyslancem v Česku Detlefem Lingemannem.
Ujistil, že Lobkovický palác je a bude otevřeným prostorem, kde jsou pro návštěvníky dveře otevřené.
Podle informací z českých diplomatických zdrojů by o případném prodeji malostranského paláce německému státu mohlo být jasno do konce letošního roku. Součástí transakce je získání lukrativního pozemku v centru Berlína pro stavbu nové české ambasády a taky osud dosavadní, nevyhovující budovy velvyslanectví v německé metropoli.
Zlí jazykové tvrdí, že Praha má enormní politický zájem učinit vůči Německu vstřícné gesto v době, kdy se Praha moc nezapojuje do záchranářských prací v eurozóně a není zrovna evropským týmovým hráčem. Velvyslanec Lingemann na to konto říká, že Německo i Česko pojí společný zájem:
„Obě země se orientují na export. Máme společný zájem na vytvoření stabilních podmínek pro naše ekonomiky a vyvážet zboží levně do ciziny. K tomu patří i stabilní měnové prostředí. Na stabilním euru má zájem i česká strana. Praha se taky rozhodla stlačit rozpočtový deficit pod tři procenta HDP a i to je významný příspěvek s ohledem na celou Evropu.“
Jaderná energetika
V žádné jiné otázce se stanoviska obou zemí neliší v současnosti tolik jako v přístupu k jaderné energetice. Německo se ve světle fukušimské havárie definitivně vzdalo získávání energie z jádra. Dá se očekávat, že Berlín bude vyvíjet tlak na odstavování starších atomových elektráren i jinde v Evropě.
V Česku by se to primárně mohlo týkat dukovanské elektrárny. Někdejší šéf ČEZ Jaroslav Míl pro Lidové noviny prohlásil, že by považoval za ohromný úspěch naší diplomacie, kdyby se provoz Dukovan podařilo udržet do roku 2025. Co na celou problematiku říká Detlef Lingemann?
„Respektujeme právo jiných národů na mírové využití atomové energie. Samozřejmě, bezpečnostní aspekt je velmi důležitý a všechny členské státy EU se tím řídí. Bezpečnostní standardy jsou jasně dané a nejsou národní záležitostí. Všichni v EU na ně berou zřetel a vycházím z toho, že tomu tak bude i v Česku,“ řekl Radiožurnálu německý velvyslanec v Praze.
