První velká dohoda. Světoví lídři na COP26 přislíbili, že do roku 2030 zastaví odlesňování
Světoví lídři se v úterý chystají na klimatické konferenci COP26 podepsat dohodu, v níž se zaváží, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. K ujednání se hodlá připojit přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládají rozsáhlé tropické lesy. Informovala o tom stanice BBC a agentura Reuters.
V ujednání se země hodlají zavázat k poskytnutí zhruba 19,2 miliardy dolarů, tedy asi 423 miliard korun, z veřejných i soukromých zdrojů na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry a podporu původních obyvatel. Na území států, které se chystají přistoupit k dohodě, leží celkem asi 85 procent světových lesů.
Jde o ‚okamžik pravdy‘? Co rozhodne o jeho úspěchu? Klíčové otázky a odpovědi k summitu COP26
Číst článek
Vlády 28 zemí se také chtějí zavázat k eliminování negativního dopadu světového obchodu s potravinami, jako jsou palmový olej, sója či kakao, na úbytek lesů.
USA, Británie, Norsko, Německo, Nizozemsko a 17 soukromých sponzorů kromě toho v pondělí podle agentury AP oznámili záměr poskytnout v příštích čtyřech letech 1,7 miliardy dolarů, tedy 37 miliard korun, na pomoc původním obyvatelům žijících v tropických lesích. Prostředky mají pomoci ochránit a posílit práva původních obyvatel a místních komunit na půdu a využívání místních zdrojů.
Druhý den jednání
Na klimatické konferenci OSN v Glasgow v úterý vystoupí vedoucí představitelé jednotlivých zemí, aby v krátkosti představili plány své plány na snižování emisí skleníkových plynů.
Projevy přednesou například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, monacký kníže Albert II., srbský prezident Aleksandar Vučič či japonský premiér Fumio Kišida.
Klimatickou konferenci v pondělí provázely organizační problémy. Před branami areálu v Glasgow se tvořily fronty stovek až tisíců delegátů a novinářů, kteří čekali na vstup do budovy, kde vystoupili světoví lídři včetně amerického prezidenta Joea Bidena, německé kancléřky Angely Merkelové či britského premiéra Borise Johnsona a českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
Zbývá minuta do půlnoci, musíme jednat hned, řekl Johnson v úvodu klimatické konference
Číst článek
Izraelská ministryně pro energetiku Karine Elharrarová, která se pohybuje na vozíku, také upozornila, že kvůli absenci bezbariérového přístupu se nemohla dostat na místo, kde klimatický summit OSN probíhá. Ve svém příspěvku na twitteru politička vyjádřila lítost nad tím, že OSN bezbariérový přístup nezajistilo.
Zatímco Biden apeloval na diverzifikaci energetických zdrojů a rozvíjení čisté energetiky, Merkelová vyzvala k celosvětovému konci spalování uhlí pro výrobu elektřiny. Spolu se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou také vybídla ke globálnímu zpoplatnění emisí skleníkových plynů.
Český předseda vlády kritizoval evropský klimatický balíček známý pod označením Fit for 55. Babiš účastníky konference vyzval, aby se ke klimatické politice začalo přistupovat bez ideologie, kriticky a racionálně. Britská královna Alžběta II. ve videu vzkázala světovým lídrům, aby projevili více státnictví a mysleli na budoucí generace.
Konference OSN o změnách klimatu COP26 bude pokračovat do 12. listopadu. Hlavy států a vlád se účastní jen prvních dvou dnů schůzky, během kterých jednají o konkrétních cílech v boji proti globálnímu oteplování, obnovitelných zdrojích energie, ochraně přírody.
