Děti v Sierra Leone jsou z vyučování nadšení
České děti berou často chození do školy jako nepříjemnou povinnost a během vyučování bývá horizontem jejich štěstí přestávka. Na jiných místech planety projevují školáci při výuce pro nás netypické nadšení. Možná to souvisí i s tím, že vzdělání je v těch nejchudších zemích dobře viditelným klíčem k cestě z problémů a strádání. Umožnit každému dítěti na planetě chodit do školy je jedním ze zásadních cílů i pro dětský fond OSN UNICEF. Hodnota vzdělání je dobře viditelná i v africkém státě Sierra Leone.
V základní škole ve městě Makeni jsme svědky nového způsobu výuky, který se v Sierra Leone obtížně uvádí do praxe poté, co se s ním seznámili učitelé. Oproti minulému důrazu na odpřednášení osnov se teď mnohem víc akcentuje zapojení dětí do hodiny. Jsou často zvány k tabuli, učitelé kontrolují, zda látku skutečně chápou, za dobré výkony jsou odměňovány.
V 5.B je přibližně třicet dětí. Není to žádný luxus, ale je tady poměrně příjemné prostředí. A děti se učí anglická slovíčka sborovým způsobem.
Efektivnější způsob výuky se snaží prosazovat mezi svými kolegy i učitelka Isotu Sahid Kamara.
„Učitelé se teď díky speciálnímu tréninku ptají dětí na látku, kterou s nimi probrali. Mají zpětnou vazbu. A děti by měly být schopné výsledky výuky uplatnit doma i v životě. Je to teď velmi snadné. Díky skupinovému čtení se děti učí nová slova, a tak se učí číst samy. Děti si to užívají. Jak můžete vidět, všichni žáci v mé třídě se zapojují do výuky. Nová metoda říká, že každé dítě má nějaké schopnosti. Některé děti jsou slabší, výuka je ale ve skupinách, tak se děti učí i od sebe navzájem.“
Sierra Leone je i v oblasti školství příkladnou rozvojovou zemí. Do první třídy dnes sice nastupují víc než dvě třetiny dětí, což je dvojnásobný počet ve srovnání s dobou na konci občanské války před deseti roky. Během ní lehlo popelem v celé zemi přes tisíc škol. Mnohé se od té doby opravily nebo postavily.
Vzdělání, především to kvalitní a kompletní, nicméně zůstává luxusem, na který mnozí nedosáhnou. A to z různých příčin: kvůli nedostatku a nízké kvalifikaci učitelů, nedocenění školní docházky ze strany hlavně venkovských rodičů nebo zapřažení dětí do práce. Hlavním problémem je celková chudoba země, zdůrazňuje Miatta Sallia, místní manažerka vzdělávacích projektů UNICEF.
„Základní školství je sice zdarma. Někteří rodiče si ale nemohou dovolit výdaje za školní uniformu, učebnice a další věci. Mnoho dětí navíc nežije s biologickými rodiči. Pro ně je obvykle ještě složitější dostat potřebnou podporu od lidí, u kterých bydlí.“
Sierra Leone vznikla jako kolonie osvobozených otroků. V 19. století to byla v regionu líheň intelektuálů. První západoafričtí právníci a lékaři s tituly z prestižních univerzit pocházeli právě z Pohoří lvů. Po určitou dobu tady dokonce chodil do školy větší podíl dětí než v tehdejší Anglii. Vysoká škola ve Freetownu vznikla už v roce 1827. Dnes je ale jedinou pořádnou univerzitou v zemi a tato skutečnost odráží limity vzdělanosti v současném Sierra Leone.
Skoro polovina dětí, které nastoupí do první třídy, základní školu nedokončí. Úbytek studentů je pak ještě razantnější na střední škole, která je na vyšším stupni už placená. Docházet do školy přestávají v této fázi především dívky a to opět z různých důvodů. Třeba proto, že ve školách často chybí základní věci jako jsou oddělené záchody. Kvůli hrozbě přepadení cestou do školy. V první řadě ale kvůli předčasnému těhotenství. ¨
Po celé zemi dnes působí takzvané mateřské kluby, které vznikly s podporou UNICEF. Jejich členky, často negramotné matky mnoha dětí, mimo jiné přesvědčují spoluobčany o tom, že dobré vzdělání člověk zúročí třeba i v práci na poli. S vyslancem Dobré vůle UNICEF nás čekalo v jednom z mateřských klubů bouřlivé přivítání.
Aktivní ženy dávají dohromady drobné finanční příspěvky, které mají pomoct udržet co nejvíc dívek ve škole. Z vybraných peněz se platí pomůcky nebo také směšné mzdy takzvaných komunitních učitelů. A nadšení pro vzdělání se přenáší z matek na dcery, jak dokazuje malá Clostina ze 4.B.
„Ráda bych stručně promluvila o důležitosti vzdělání. Za prvé, země bez vzdělání je země idiotů. Kvalitní vzdělání je klíčové, obzvláště pro dívky. Když vzděláváte chlapce, tak vzděláváte jedince. Když vzděláváte dívku, tak vzděláváte celý národ. Vzdělání mění mě samotnou, mou rodinu i celou mou komunitu.“
Bolestí sierra-leonského školství je i kvalita učitelů. Třeba citovaná Isotu vychodila pouze základní školu, určitou rekvalifikaci získala až během dlouhých šestadvaceti let učitelské praxe. Také platové podmínky pedagogů jsou v africké zemi tristní. Měsíční mzda se pohybuje většinou v rozmezí 50 až 200 dolarů. Celková situace učitelů se ale zlepšuje, tvrdí koordinátorka projektů UNICEF v Sierra Leone Alison Parker.
„Ještě nedávno bylo asi jenom čtyřicet procent učitelů vyškolených a kvalifikovaných. Ti zbývající, to byli většinou nedostudovaní středoškoláci, kteří začali učit jako dobrovolníci. To se teď ale mění díky programu trénování těchto nekvalifikovaných učitelů. UNICEF pro ně také zavedl možnost dálkového studia na polytechnice nebo vysoké škole. Během prázdnin mohou brát individuální lekce u profesorů.“
Na potřeby tamních školáků a nejen jich můžete přispět dárcovskou zprávou ve formátu DMS UNICEF na číslo 87777. Další možnosti podpory na www.unicef.cz.
